2001: Rok ve znamení SEUROPu a příznivých cen

Končící rok 2001, první rok nového století a dokonce tisíciletí, byl pro chovatele prasat rokem zcela výjimečným, neboť ceny, za které realizovali svoji produkci se pravděpodobně nebudou, pokud vůbec, tak brzy opakovat. Prozřetelní chovatelé, kteří myslí na svojí budoucnost, větší část zisku reinvestují, aby posunuli svoji konkurenceschopnost v tvrdších podmínkách hospodářské soutěže, které nastanou po našem přistoupení do EU. Jde o zlepšení ustajovacích a technologických podmínek, které v souladu s požadavky na welfare optimalizují chovatelské prostředí pro jednotlivé kategorie pro stále výkonnější, ale i náročnější genotypy prasat a prostřednictvím zvyšování užitkovosti dále usilují o intenzifikaci chovu prasat.

Cílem každého chovatele prasat by mělo být dosažení 25 odchovaných selat od prasnice za rok, 850 gramů přírůstku ve výkrmu na ks/den při spotřebě 2,5 kg krmné směsi/1 kg a 56 až 58 % podílu libového masa na jatkách. Investiční opatření musí sledovat i zvyšování produktivity práce s cílem dosáhnout maximálně 14 pracovních hodin na jednu prasnici a 1,1 na jedno ustajovací místo ve výkrmu za rok. To jsou kritéria se kterými budou chovatelé prasat po přistoupení do EU konfrontováni.

Nadějný vývoj
Na příznivý vývoj vcelku logicky zareagovaly i stavy prasnic, které se ke konci III. čtvrtletí zvýšily od počátku roku o 14 843 kusů a ke konci roku se stav prasnic celkem přiblíží 290 000 kusům. Zvyšují se i stavy prasat celkem, ke stejnému datu o téměř 219 000.
Potěšitelný je i vývoj v počtu odchovaných selat na prasnici – 13,8 ke konci III. čtvrtletí, což dává předpoklad, že za rok překročí 18 kusů s výsledkem asi 18,3. V porovnání s minulými roky bychom mohli hovořit o pozitivním výsledku, je však třeba si uvědomit, že všechny subjekty, které odchovávají méně než 20 selat od prasnice za rok by měly být značně nespokojeny. Nelze se ohlížet vzad, je třeba vidět výše uvedenou metu. Zvyšující se stavy i užitkovost však zadávájí předpoklad, že chov prasat bude i v dalším období prodělávat svoji cyklickou sinusoidu a potvrzuje první věty tohoto zamyšlení.
Tento rok byl rokem, kdy jsme prožívali obavy ze zavlečení SLAK, která krutě postihla zejména Velkou Británii. Toto varovné memento by mělo v každém majiteli objektů se živočišnou výrobou vyvolat vážné zamyšlení nad tím, jak má preventivně chráněny tyto objekty před zavlečením nebezpečných nákaz a jak jsou preventivní opatření dodržována. Dvojnásob to platí o geneticky vysoce cenných stádech, jakými jsou nukleové šlechtitelské chovy prasat. Zdravotnímu stavu je třeba trvale věnovat značnou pozornost, protože je důležitým předpokladem dosahování vysoké užitkovosti a žádoucí intenzifikace.
Do nového století se rozhodly dříve dva „prasečí“ svazy vykročit společně. Na konci května se oba svazy sloučily v jeden Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě. Nový svaz navazuje na vše pozitivní, co bylo oběma svazy vykonáno a přirozeně rozšiřuje spektrum své působnosti. Ze Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě je to zejména koncepční orientace činnosti a další rozvoj genofondu prasat, z bývalého svazu producentů zejména péče o negenetické otázky, jako je zpeněžování jatečných prasat, péče o životní prostředí, zvyšování technické a technologické úrovně chovů, snaha o zlepšování zdraví. V další činnosti jde o to, aby svaz našel optimální způsob řešení jak dávat další impulzy ke konkurenceschopnému rozvoji odvětví chovu prasat v České republice a stát na čele jeho rozvoje.
SCHP v letošním roce položil důraz na seznámení chovatelů s technologickým vývojem v oblasti ustájení jednotlivých kategorií prasat včetně aspektů přijatých a připravovaných požadavků welfare. Je na chovatelích, pro jakou technologii se v rámci svých konkrétních podmínek rozhodnou, je však důležité je objektivně informovat o stavu problému, aby byli vybaveni do dialogu s firmami nabízejícími své produkty. Každá technologie má svoje přednosti i nedostatky. Žádný výrobce nebude nedostatky prezentovat a proto jsou objektivní a nezávislé informace mimořádně cenné.
Pro chovatele prasat má značný význam sklizeň a kvalita krmného obilí. Před započetím žní byla očekávána rekordní sklizeň. Špatný průběh počasí zapříčinil, že se celá sklizeň značně protáhla a část ploch nebyla sklizena vůbec. Celkový objem sklizeného obilí je vyšší než v předchozích letech. Otázkou zůstává, jak se zejména do reprodukční užitkovosti u prasnic promítne mnohde zhoršená kvalita sklizeného obilí.
V oblasti rozvoje genofondu byla vedle běžné rutinní činnosti nově věnována pozornost především:
– započetí tvorby a formování základny superplodných linií,
– změně přístrojů na zjišťování vlastní užitkovosti,
– přípravě nového způsobu označování plemenných prasat ve šlechtitelských chovech.
Posláním šlechtění superplodných linií je v předstihu zvyšovat plodnost a kvalitu narozených selat s cílem dosažení 13 živě narozených selat u mateřských plemen nejdéle do roku 2010. Chovatelé prasat v rozmnožovacích a užitkových chovech by neměli tento vývoj ponechat bez povšimnutí, nýbrž by se měli o produkty z chovů zapojených do tvorby superplodných linií živě zajímat.
Od 1. července začalo zjišťování vlastní užitkovosti u prasat ve šlechtitelských chovech pomocí nového typu ultrazvukového přístroje maďarské výroby Sonomark 100. Šlo o periodickou obměnu fyzicky již zastaralých přístrojů Piglog 105. Nové přístroje měří i velmi nízkou vrstvu tuku okolo 5 mm. Jde o další zpřesnění zjišťování masné užitkovosti na živých zvířatech. Vlastní užitkovost má velmi důležitou roli při odhadu plemenné hodnoty a odtud pramení pozornost, která jí je věnována.
V souvislosti s povinností označování všech prasat a vymezení levého ucha pro alfanumerický kód hospodářství byl připraven a od Nového roku započne nový způsob označování plemenných prasat ve šlechtitelských chovech. Je založen na principu jediného celoživotního čísla pro každého jedince v populaci konkrétního plemene v rámci celé ČR, narozeného ve šlechtitelském chovu a určeného pro další chov.

Harmonizující se legislativa
Letošní rok byl i rokem, ve kterém vstoupila v platnost řada zákonů a vyhlášek, harmonizující naší legislativu s příslušnými směrnicemi evropské unie v rámci přípravy na vstup do EU, zejména pak:
– zákon o šlechtění hospodářských zvířat,
– o způsobu provádění klasifikace jatečně upravených těl prasat, stručně řečeno zpeněžování podle SEUROP,
– prováděcí vyhláška k zákonu o potravinách pro maso a masné výrobky,
– vyhláška o označování a evidenci prasat,
– v posledním čtvrtletí se začala veřejnost seznamovat s obsahem tzv. „nitrátové směrnice“ a s jejím prosazováním do praktického života.
Zákon o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat (plemenářský zákon) vymezil právní rámec působnosti jednotlivých subjektů na úseku šlechtění hospodářských zvířat, upravil některé oblasti, které předchozí úpravou nebyly řešeny. Vymezil působnost chovatelských svazů a oprávněných osob. Zavedl pojem chovatelský podnik, který právně legalizuje konkurenční prostředí a hospodářskou soutěž při produkci genetického materiálu. Nově zavádí povinnosti na úseku označování a evidence zvířat jako právního podkladu pro označování a evidenci pohybu všech zvířat. Cílem zákona bylo a je vytvořit odpovídající právní rámec, nikoliv zbytečnou byrokracii, protože šlechtění je tvůrčí činnost, kterou nemohou podvazovat byrokratická opatření. U každého zákona existuje litera zákona a jeho judikatura, tj. výklad. Zdá se, že některé paragrafy budou vyžadovat širší odbornou diskusi k zajištění kvalifikovaného výkladu zákona. Některé již provedené kroky příslušného orgánu státní správy budí spíše rozpaky.
Od 1. dubna vstoupila v platnost vyhláška o klasifikaci jatečných prasat systémem SEUROP, na kterou chovatelé dlouho čekali. K plné spokojenosti chovatelů bude nutné udělat ještě řadu kroků. Prvním problémem je tzv. cenová maska, čili stupnice, podle které se určitému procentickému podílu libového masa přiřazuje konkrétní přirážka, nebo srážka k základní ceně. Na cenové masce se mají dohodnout odběratelé s dodavateli. Není logické, aby každá jatka měla jinou cenovou masku a je naopak vysoce žádoucí, aby cenová maska byla pro tak malé území, jakým Česká republika je, jednotná. Proto nastoupily do vyjednávání reprezentace chovatelů a zpracovatelů, a to Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě a Český svaz zpracovatelů masa. Svaz zpracovatelů se mezitím rozpadl a není s kým vyjednávat. Zdá se, že i v příštím roce bude pokračováno způsobem, ke kterému mají dodavatelé oprávněné připomínky. Naskýtá se otázka, zda by na přechodné období několika let, alespoň do doby konsolidace zpracovatelského průmyslu, neměla být vyhlášena jednotná cenová maska vyhláškou MZe ČR. Další nedořešenou otázkou je vznik a působnost nezávislé klasifikační agentury, v jejíž kompetenci by byla analýza vývoje masné užitkovosti jatečných prasat, tvorba kvalifikovaných podkladů pro cenovou masku, zaškolování klasifikátorů a kontrola jejich činnosti v zájmu zabezpečení objektivity prováděného zatřiďování jatečných půlek.
O rok později, tj. od 1. dubna 2002 vstoupí v platnost další nová vyhláška MZe ČR o označování a evidenci prasat (týká se více druhů, omezíme se na prasata). Každé prase nejpozději před opuštěním hospodářství, ve kterém se narodilo, musí být označeno tetováním do levého ucha nebo plošným tetováním na levou stranu těla nebo ušní známkou do levého ucha. Tetování musí obsahovat nejvýše čtyřmístný alfanumerický kód, který vyjadřuje registrační číslo hospodářství, ve kterém se prase narodilo. Častou otázku chovatelů, kdy vlastně mají být prasata označena, řeší jednoznačně přechodné ustanovení, kde se uvádí, že podle vyhlášky se označují prasata narozená po 31. březnu (tj. počínaje 1. dubnem) 2002. Prasatům narozeným do této doby se ponechá označení původní.
V posledním čtvrtletí se veřejnost na řadě seminářů po celé republice seznamuje s implementací směrnice EU 91/676/EEC o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů, stručně označované jako „nitrátová směrnice“, jejíž implementace do národní legislativy je požadována k datu našeho vstupu do EU. Je potřebné, aby se zejména největší chovatelé prasat zapojili do přípravy akčních programů, kde se budou navrhovat povinná opatření, zejména v tzv. zranitelných oblastech. Každého cíle lze zpravidla dosáhnout více přístupy. Jde o to, aby zvolený přístup bral v potaz možnosti a náklady, které tím v zemědělství vzniknou.
Zmiňované vyhlášky a legislativní opatření naplňují dlouhodobě orientovanou politiku evropské unie, kterou lze shrnout do následujících bodů:
– transparentnost v celém řetězci výroby potravin, lapidárně řečeno „od žlabu zvířete po stůl spotřebitele“,
– zvýšení bezpečnosti a kvality potravin,
– snížení zátěže prostředí v důsledku činnosti živočišné výroby,
– zvýšení pohody zvířat (welfare),
– zavádění takových systémů a technologií živočišné výroby, které budou naplňovat uvedené požadavky,
Zmíněná politika EU vychází z celosvětových iniciativ. Je skutečností že přes 170 států, včetně naší republiky se podepsalo pod deklaraci konference o životním prostředí a trvalém rozvoji konané v roce 1992 v Rio de Janeiru, která se zabývala hlavními aspekty trvale udržitelného vývoje. Všemu nadřazený je mezigenerační aspekt. Země musí být obyvatelná i řadou dalších generací, které přijdou po nás, a naší povinností je třeba pro to učinit vše, co je v našich silách. Z pohledu živočišné výroby a zemědělství jde především o:
– ochranu zdrojů (půda, voda, vzduch),
– zachování biologické diverzity (udržování genových rezerv),
– zajištění ekonomické životaschopnosti farmářů (zemědělství),
– odpovědnost zemědělců za zásobování a kvalitu potravin před společností jako celkem,
– trvalá udržitelnost má rovinu lokální, regionální a globální.
A právě poslední bod je třeba vzít na vědomí. Pokud se opatření přijímají na celosvětové úrovni, o nic nejde. Dotknou-li se pak konkrétně každého z nás, je to citelnější a mnohdy už jsme ochotni zapomenout na to, že je to skutečně nevyhnutelné.
Z pohledu chovatelů prasat je třeba chovatelský rok 2001 posuzovat mimořádně příznivě. Doufejme, že přispěl k položení dobrých základů i do roků dalších, ve kterých budeme do naší činnosti začleňovat zcela nové dosud nezvyklé úkoly, vyplývající z nové orientace živočišné produkce.
Ing Čestmír Pražák, CSc., SCHP Praha

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *