Aberdeeni v podhůří Krušných hor

Česká republika registruje téměř sto chovů plemene aberdeen angus zařazených do kontroly užitkovosti. Plemeno je ceněno pro snadné porody, výborné mateřské vlastnosti, bezrohost a jedinečnou kvalitu masa s jemným mramorováním. Jeden z chovů nejrozšířenějšího plemene na světě lze nalézt v podhůří Krušných hor, obci Libnov.

Libnov je pohraniční obec s několika málo obyvateli asi 15 km od Sokolova. Může se pochlubit malebnou čistou přírodou, plnou lesů, luk a pastvin. Leží v nadmořské výšce asi 650 metrů. Na místních stráních se již deset let spokojeně pasou černě zbarvené krávy. Bratři Jiří a Václav Skaličtí tam chovají 115 krav plemene aberdeen angus.
Pronájem pozemků
„Chov angusů se rozvíjel pomalu. Začátkem devadesátých let jsme v restituci po praotci získali zemědělský majetek v Libnově. Chtěli jsme v přilehlém areálu, který patřil dříve Státním statkům Sokolov, provozovat výkrm prasat. Ale budovy bez pozemků nechtěl nikdo pronajmout. Za nízký nájem nám bylo téměř vnuceno 500 ha v okolních katastrech, abychom je obhospodařovali,“ říká Jiří Skalický.
„Oba jsme měli své zaměstnání a přitom jsme o sobotách a nedělích provozovali zemědělství. Oficiálně jsme začali v roce 1994. Chtěli jsme tehdy úvěr, ale když jsme se zmínili o zemědělství, každá banka se v té době na nás dívala jako na největší vyvrhele společnosti. Dnes můžeme být rádi, že jsme kritické období překlenuli bez úvěru. Pro využití luk a pastvin jsme uvažovali původně o plemeni hereford. Pak jsme získali kontakt na Ing. Miroslava Vráblíka, od kterého jsme koupili pět březích krav aberdeen angus. Abychom udrželi intenzitu zatížení pastvin, postupně jsme na naše pozemky začali umísťovat také jeho plemenice s telaty,“ popisuje začátky podnikání chovatel.
„Dnes se na našich, z větší části pronajatých, 350 hektarech luk a pastvin pase 214 kusů černého skotu, včetně letošních telat. Protože některé ze 115 krav patří společnosti M. I. L. O. S. Inc. Miroslava Vráblíka, máme dohodu: Polovina telat narozených od jeho plemenic připadne nám,“ vysvětlují společně Jiří a Václav Skaličtí.

Ohradník z místních zdrojů
Protože v oblasti je dostatek levného dřeva, několik kilometrů elektrického ohradníku je vyrobeno z dřevěných kůlů, izolantu a jednoduchého drátu. „Od malička učíme telata, aby se drátu bála. Každý rok na jaře vyměňujeme zhruba čtvrtinu kůlů za nové. Elektrický ohradník svou konstrukcí dobře zapadá do místní přírody. Jako myslivec mám vysledováno, že i zvěř se dobře sžila s překážkou lemující les a pastvinu. Vysoký ohradník přeskakuje a divoká prasata, která způsobují na pozemcích značné škody, pulzující drát podlézají,“ říká jeden z chovatelů.

Pět býků pro pět stád
V chovu převažuje přirozená plemenitba. Jedním z pěti býků je AAP 086 Mewil Faun, narozený v roce 1996. Na aukci jej prý nikdo nechtěl, ale vyklubal se z něho vynikající plemeník. Jeho syn domácí odchovanec AAP 483 Lacko již působí také v jednom z pěti hlavních stád bratrů Skalických.
Další býk AAP 223 Jura má v sobě geny pro red zbarvení, které je v poslední době více oblíbené a na aukcích ceněné. Po býcích AAP 470 Luxus a ZAA 487 Lipno se rodí špičkové potomstvo.

Zapouštění jalovic v jednom roce
Skot je na zimu ustájen ve výběhu vedle statku. Je tam uskladněna mohutná bariéra kulatých balíků sena, ze kterých byly předem odstraněny provázky. Dobytek seno postupně odebírá a sám rozdružuje balíky. Silná a slisovaná vrstva sena má také částečně ochrannou funkci před nepřízní počasí.
Jalovičky dostávají přes zimu zhruba kilogram jádra denně (mačkaný oves nebo ječmen) tak, aby na jaře dosáhly hmotnosti 350 kg a mohly být zhruba ve věku jeden rok zapuštěny. „Toto například chovatel plemene charolais udělat nemůže, a proto je chov plemene angus dobře konkurenceschopný,“ míní Jiří Skalický. „Nesmíte ale mít smůlu a koupit neplodného býka,“ přidává se bratr Václav, „takový plemeník může v chovu způsobit velké ekonomické a časové ztráty“.
Co se týká dlouhověkosti, v libnovském chovu mají i dvanáctileté až třináctileté krávy, které daly dosud každý rok tele.
Zhruba u dvaceti plemenic ročně se používá inseminace. Letos se používají dávky býků Sabre red (ZAA 251), Paragon (ZAA 252), Hi Mark (ZAA 411) a Blazer (ZAA 514).

Telení je snadné
Porody, které jsou načasované na jaro, probíhají v sedmdesát metrů dlouhé porodně, přesněji řečeno v jedné z budov bývalého statku. Těžkých porodů je velice málo. „Obyčejně se stává, že ráno přijdu do porodny a jen spočítám telata,“ podotýká Václav Skalický. Problematická jsou dvojčata, která se rodí dvě až tři ročně. Když se narodí venku, často jedno uhyne, v horším případe uhynou obě. Kráva na pastvině totiž svá telata ukrývá každé na jiné místo a často jedno z nich opomíjí. „Dnes už víme, jak na to. Krávu se dvěma telaty je nutné ustájit a bedlivě sledovat, aby jedno z nich neodvrhla. Když telata začnou sama pít, máme vyhráno,“ vysvětluje Jiří Skalický.

Syndrom „gumových“ telat
Chovatelé si dlouho lámali hlavu nad zdravotní komplikací narozených telat. Před několika lety, když ještě neměli potřebné zkušenosti, si nevěděli rady se slabými telaty neschopnými se postavit na vlastí nohy. Podle Jiřího Skalického by se to dalo pracovně nazvat jako syndrom „gumových“ telat. Po delším testování se ukázalo, že telata a jejich matky trpí nedostatkem selenu. Proto nyní chovatelé pravidelně aplikují zvířatům selen společně s vitamíny A a D.
Skaličtí dosud vždy prodávali zástavové býčky a jalovice firmě M. I. L. O. S. Inc. Zájem o zástav plemene angus je však také v sousedním Německu. Nyní projevili zájem také chovatelé z Francie, kam letos putuje dvanáct jaloviček.
„Nejvíce nás trápí spekulativní nákupy půdy v západočeském kraji, které doléhají i na nás. Účastníme se dražeb, kde se snažíme koupit půdu, na které hospodaříme. Máme střídavý úspěch a často nás přeplatí „bílí koně“, kteří půdu kupují pro zahraniční, převážně německé občany,“ neváhá si postěžovat Jiří Skalický.

Mezinárodní testace
Chov bratrů Skalických se zapojil také do mezinárodní testace, kterou zajišťuje pro Českou republiku Asociace chovatelů plemene Angus při evropském chovatelském sdružení Angus fórum. Špičkový anglický býk po kanadských předcích Eisenhauer (ZAA 408) má prověřit genetickou úroveň chovů plemene aberdeen angus všech dvanácti členských zemích Angus fóra. Podle údajů Ing. Jiřího Svátka, předsedy Asociace chovatelů plemene angus, se u nás rozdělilo 150 inseminačních dávek. Chov Skalických jich přijal deset.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *