Aerobní stabilita siláží

Jedním z přednášejících na 16. mezinárodním sympoziu Konzervace objemných krmiv, který se konal na počátku června v Brně, byl Limin Kung z Dairy Nutrition & Silage Fermentation Laboratory University of Delaware v Newarku, a jeho přednáška se týkala toho, jak dosáhnout aerobní stability siláží.

Fermentační proces siláží ovlivňuje řada faktorů. Jsou to například obsah sušiny, obsah zkvasitelných cukrů v silážované plodině i typ a počet mikroorganismů, které mohou fermentační proces významně ovlivnit. Rychlé odstranění vzduchu z hmoty píce a
zabránění infiltrace vzduchu do silážované hmoty při skladování i odebírání má významný vliv na kvalitu krmiva. Nadměrný obsah vzduchu na začátku siláže vede k růstu nežádoucích mikroorganismů, kterým se na vzduchu daří, a zpomaluje růst prospěšných bakterií, které produkují kyselinu mléčnou. To může vést k nežádoucí fermentaci a ztrátám nutriční hodnoty a aerobnímu kažení. Kyselinu mléčnou degradují za přístupu vzduchu zejména kvasinky. Mezi tyto mikroorganismy, které způsobují kažení siláží, patří Candida, Hansenula, Pichia, Issatchenkia a Saccharomyces. Degradací kyseliny mléčné se zvyšuje pH siláží, což umožňuje rozvoj oportunních bakterií (např. Bacilli) a plísní (např. Aspergillus, Fusarium a Pencillium). V některých případech znehodnotí siláž bakterie rodu Acetobacter.

 

Proč pečovat o aerobní stabilitu siláže?
Přednášející shrnul dominový efekt přístupu vzduchu do siláže takto. Siláž je vystavena vzduchu – probudí se kvasinky a degradují kyselinu mléčnou a jejich počet stále stoupá – vysoce degradovatelné živiny jsou zničeny – teplota stoupá – pH stoupá – probudí se plísně a bakterie a dochází k dalšímu kažení siláže –  teplota je ještě vyšší – silné kažení siláže. Přednášející dodal, že kvasinky v siláži jsou jako upíři. Pijí krev – zisk tomu, kdo zaspí.
Zlepšení aerobní stability aditivy

Používají se chemická aditiva s fungicidními vlastnosmti, nejčastěji organické kyseliny. V Severní Americe se například používají přípravky na bázi pufrované kyseliny propionové, používaly se také sorbát draselný a benzoát sodný.

Mikrobiální inokulanty na bázi homofermentativních bakterií se přidávají do siláží ke zlepšení fermentace, zvýšení sušiny a využití energie. V poslední době se často využívá Lactobacillus buchneri pro zlepšení aerobní stability siláží (např. kukuřičná siláž, čiroková, ječmenná, vojtěšková, jílková, travní).

 

Kdy by se měla silážní aditiva používat?

Konzervační prostředky pro udržení aerobní stability siláže by se měly používat v případě chyb při silážování vedoucích k jejímu zahřívání, jako jsou přeplnění žlabu, odebírání ke krmení po malých částech, špatné plnění a zakrytí silážované hmoty. Také kukuřičná siláž nebo velmi vlhá kukuřice, které budou silážovány a skladovány po dlouhou dobu (déle než 6–9 měsíců), nebo zkrmované během horkého počasí, jsou kandidáty na ošetření silážními aditivy. Aerobní stabilitu může ošetření zvýšit u suchých siláží, u nichž může být problém s fermentací a špatným udusáním hmoty i siláží, ze kterých se bude krmit v létě.

 

Podrobněji v časopisu Krmivářství 4/2014

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *