Alternativy za zakázaný zinek

Evropskou komisí zpečetěnému zákazu zkrmování oxidu zinečnatého v krmivech pro prasata v medikační dávce běží pětiletá lhůta. Na místo plošného používání medikovaných a zinkovaných krmiv co by prevence proti průjmovým onemocněním odstavených selat tak vědci spolu s krmiváři musejí hledat jiné alternativní možnosti.

Jednou z prověřovaných variant je směs organických a mastných kyselin se středně dlouhým řetězcem, která prokazatelně zvyšuje užitkovost odstavených selat. Také četné pokusy sledující, zda obohacení krmiva o uvedené organické kyseliny napomůže i proti průjmům způsobeným toxigenními kmeny Esherichia coli, potvrdily jejich prospěšnost.
V důsledku stresu jsou selata v prvních dnech po odstavu citlivější vůči střevním problémům doprovázené sníženým příjmem krmiva a zhoršením parametrů růstu. Výsledky pokusů s kyselinou benzoovou u selat dva týdny po odstavu ukázaly na jejich vyšší vyrovnanost, lepší přírůstky i konverzi. Vědci to odůvodňují zlepšením prostředí střevního traktu, kde kyselina benzoová svými antibakteriálními vlastnostmi brání pomnožení nežádoucích patogenů.
Další novinkou, která skýtá možnost vyřešit problém zákazu oxidu zinku, je využití fermentovaného řepkového semene. V pokusných skupinách se sledovaným selatům přidávalo do krmiva fermentované řepkové semínko, a to po dobu deset dní před odstavem a dále po celou dobu jejich pobytu předvýkrmu. Výsledky předvýkrmu byly porovnány se selaty, kterým byla podávána směs s přídavkem 2500 ppm ZnO.
Nejlepších výsledků dosahovala skupina s přídavkem 8 až 10 % sušiny fermentovaného řepkového semínka. U selat sice nedošlo ke snížení výskytu průjmů, ale výrazně se zmírnil jejich průběh. Počet uhynulých a vyřazených selat byl na stejné úrovni jako ve skupině se založenou krmnou směsí se zinkem. U pokusných selat se však navíc vykazovaly vyšší přírůstek a lepší konverze krmiva. Pro fermentaci využívané lactobacily pak zlepšily fungování tlustého i tenkého střeva.
Pro řepku, která je druhým nečastějším zdrojem bílkovin v krmivech pro prasata, hovoří i fakt, že na rozdíl od sójových bobů je prakticky vždy dostupná a za příznivější cenu. Z důvodu známých nutričních omezení, kanadští vědci zkoumali dopady různého množství řepkového šrotu i v krmivu kojících prasnic. V testovaných skupinách ověřovali klasickou výživu bez řepkového šrotu a varianty s 15% a 30% podílem řepkového šrotu. U prasnic sledovali hmotnost během kojení, výšku hřbetního špeku, složení mléka, příjem krmiva, interval, počet selat (živě narozených a odstavených) a hmotnost vrhu. Zjistili, že optimalizovaným vybalancováním dávky laktujícím prasnicím lze významně napomoci snížení nákladů na krmiva.*

Komentáře ke článku 2

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *