Amoniaku našli schopného nepřítele

Česká republika se zavázala snížit do roku 2010 emise amoniaku do ovzduší o 35 % proti skutečnosti roku 1990. Látka, která výrazně „obtěžuje“ okolí a z pohledu zemědělské praxe má navíc negativní vliv na zdraví chovaných hospodářských zvířat, se dostala na černou listinu Hospodářské a sociální rady OSN. Protokol navržený touto radou je nyní součástí Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států – a právě pod jejím textem nechybí ani český podpis.

„Jednou z možností čištění odpadního vzduchu obsahujícího amoniak je použití adsorpční technologie,“ řekla Zemědělci Ing. Lenka Melenová z Ústavu plynárenství koksochemie a ochrany ovzduší Vysoké školy chemicko – technologické v Praze (VŠCHT). „Adsorpčním materiálem mohou být vedle poměrně drahého impregnovaného aktivního uhlí i ekonomicky zajímavé zeolity, přírodní minerály přidávané mimo jiné do podestýlky či krmiva. My jsme při řešení grantového úkolu dali po příslušných testech přednost běžně se vyskytujícímu klinoptilolitu.“

Klinoptilolit úřadoval
u prasnic a kuřat

Poloprovozní ověření odstraňování amoniaku ze vzduchu pomocí adsorpční aparatury s klinoptilolitem umožnily týmu z VŠCHT dva zemědělské podniky, akciová společnost Agroprim Všetice (ve stáji březích prasnic) a Agročas Částkov ve výkrmně kuřat (naskladněných ve stáří jednoho dne).
„Měřením jsme získali nejprve průnikovou křivku amoniaku v adsorbéru a z ní potom vypočítali adsorbovaná množství amoniaku. Adsorpční kapacita čistého klinoptilolitu dosáhla u prasnic 16,2 mg amoniaku na gram vzorku a 16,8 mg u kuřat, tedy podstatně víc než při testaci aparatury v laboratoři,“ doplňuje Melenová. „V každém případě je třeba uvést, že zařízení pracovalo vysoce účinně.“
Po ukončení série měření byla vstupní koncentrace amoniaku ve všetické stáji asi pětkrát nižší než při spuštění aparatury. Pro výkrmnu kuřat byla typická nerovnoměrná produkce amoniaku – v prvních pěti dnech po zástavu se jeho koncentrace nejprve dostala na maximální hodnotu a pak začala klesat. Současně s tím se v částkovském provozu měnil typický zápach na kyselý aminový a organický pach.

Hořčice rostla
jako z vody

„Dosažením téměř shodných výsledků adsorpční kapacity pro amoniak u prasat a kuřat byla potvrzena vhodnost používání uvedené metody,“ tak zní jedna věta na závěr v podání ing. Melenové, spolupracující v tomto případě s docentem Ing. Karlem Ciahotným, CSc., a Ing. Kateřinou Lepkovou. Použitá technologie je prý dostatečně jednoduchá na to, aby mohla být aplikována bez velkých dodatečných investic do stávajících vzduchotechnických systémů v chovech. „Je nenáročná na obsluhu. Její zavedení proto většinou nebude znamenat nutnost vytvoření nových pracovních míst.“
Tímto konstatováním ale „případ amoniak“ nekončí. Tým VŠCHT totiž nehledal jen optimální řešení likvidace NH3 za příznivých ekonomických podmínek, ale také adsorpční materiál vhodný k využití (po splnění jeho zásadní úlohy) jako hnojivo. A klinoptilolit nasycený amoniakem se coby vhodný zdroj dusíku pro rostlinnou výrobu ukázal. Hořčice bílá po něm rostla přímo závodním tempem.
(Kompletní informaci o odstraňování amoniaku z chovů hospodářských zvířat přeměnou na dusíkaté hnojivo najdete v Našem chovu číslo 2. Vyjde začátkem února).

Komentáře ke článku 2

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *