Anglonubijské kozy z Krasolesí

Podle narůstajícího počtu zvířat v kontrole užitkovosti je vidět, že o anglonubijskou kozu je mezi našimi chovateli zájem. V současnosti je toto mléčné plemeno s vysokou plodností evidováno asi v desítce domácích chovů, do kontroly užitkovosti je zapojeno bezmála padesát koz a v plemenitbě se využívá přibližně i stejný počet kozlů deseti linií. Největší stádo zmiňovaného plemene je na rodinné kozí farmě Krasolesí na Pelhřimovsku. Její majitelé Jana Provazníková a David Kolman se podělili o cenné chovatelské zkušenosti.

Pro potencionální zájemce o toto plemeno vyšlechtěné v 19. století v Anglii je třeba nejprve uvést, že je to koza na vysokých nohách velkého tělesného rámce. Má klabonosou hlavu s dlouhými, širokými, svislými ušními boltci. Vyskytuje se v několika barevných kombinacích – od bílé přes smetanovou, kaštanovou až černou, ale ani strakatí jedinci nejsou výjimkou. Kozy dosahují hmotnosti mezi 60 až 80 kg, kozlové mohou být i stokiloví. Plemeno se vyznačuje vysokou plodností a vynikající mléčnou užitkovostí. V průměru za laktaci vyprodukuje až 1500 litrů mléka při obsahu složek 4,8 % tuku (v rozpětí od 3,7 do 6,7 %) a 3,8 % bílkovin (rozpětí 2,7 až 4,4 %).

Kdy jste začali s farmařením?
Malou farmu rodinného typu jsme založili v roce 2004. V současné době zaměstnáváme ještě paní na stálou výpomoc. S plánovaným rozšířením chovu se ale budeme muset poohlédnout i po nějakém brigádníkovi, který by vypomohl především při práci spojené se sečením a sušením sena.

Proč jste volili anglonubijské kozy a kde jste pořídili chovný materiál?
Anglonubijské kozy nás zaujaly zejména svým nezvyklým exteriérem, ale také užitkovými vlastnostmi. Jejich mléko je velmi kvalitní, vysoký podíl tuku a bílkoviny jej předurčuje k výrobě kvalitních sýrů, což korespondovalo i s naším záměrem. Pokud jde o nakoupený chovný materiál, tak je třeba říci, že základ položily dva chovy. První čtyři čistokrevné kozy jsme po dlouhém hledání a dopisování pořídili od německého chovatele Edwarda Dallmanna. Dalších šest koz z převodného křížení se 75% podílem krve anglunubijského plemene jsme získali z chovu Václava Dopity z Ostružna. V roce 2005 jsme ze stejného chovu z Německa přivezli ještě dva čistokrevné kozly. Díky těmto plemeníkům jsme založili v České republice dvě nové linie – Wizard a Baltazar. Před dvěma roky jsme z další německé farmy, z chovu rodiny Heege, dovezli další čtyři kozy a kozla linie Bento. Perspektivní plemeník linie Clayford Craford dovezený loni v létě z farmy chovatele Dallmanna je zatím naším posledním zahraničním nákupem. V současné době máme ve stádě 31 koz a dva kozly linie Clayford Craford a Wizard. Všechny laktující kozy jsou zapojeny do kontroly užitkovosti.

Můžete se podělit o své dosavadní zkušenosti s chovem tohoto plemene?
Kozy chováme ve zděné stáji s možností výběhu, který v zimě nevyužívají, neboť ve sněhu, kterého je u nás každým rokem požehnaně, nechtějí chodit. Od loňska je také paseme na přilehlé louce, k ohrazení pastviny stačí mobilní elektrické oplocení. Za dobu, co se chovem anglonubijských koz zabýváme, jsme si ověřili, že patří k chovatelsky náročnějším plemenům. Důvodem je pravděpodobně fakt, že reprezentují opravdu vysokoprodukční zvířata, která pokud mají produkovat to, co se od nich očekává, vyžadují na oplátku kvalitní krmení v odpovídajících dávkách. Po našem mapování se ukázalo, že v České republice zatím není nikdo, kdo by měl s výživou těchto zvířat zkušenosti. Proto se snažíme shánět si informace o způsobech krmení od chovatelů doslova z celého světa, ale jsme teprve na počátku dlouhé cesty. V letošním roce testujeme novou krmnou dávku, a to, zda to bude ta pravá, nám ukáží až výsledky v kontrole užitkovosti a zdravotní stav našich koz v průběhu celého roku. Zatímco obsahem složek v nadojeném mléce od našich koz jsme na úrovni standardu plemene, tj. 4 až 5 % tuku a 3 až 4 % bílkoviny, v objemu nádojů bychom si představovali výsledky lepší. Pokud jde o reprodukci, tak u anglunubijských koz je plodnost obecně vysoká a vícečetné porody jsou zcela běžné. Naše kozy mívají dvě i tři kůzlata, ale výjimkou nebývají ani čtyřčata.

Když je zmínka o kůzlatech, jaký způsob odchovu praktikujete a jaký důraz kladete na preventivní opatření vůči onemocněním?
V minulých letech jsme kopírovali způsob odchovu běžný na farmách v zahraničí. Kůzlata při něm jsou od narození napájena z lahví až do odstavu ve věku čtyř až pěti měsíců. Má to tu výhodu, že takřka nedochází k úhynům kůzlat, všechna mají stejné hmotnostní přírůstky a vytváří se u nich sociální vazba na chovatele. Tento způsob odchovu je však časově velmi náročný. Od letoška proto budeme kůzlata odchovávat pod matkami. Odstav plánujeme ve čtyřech měsících věku kůzlat, v tomto věku také oddělíme kozlíky, protože již mohou být plodní. V rámci povinné vakcinace stádo očkujeme proti bluetongue. Plemenná zvířata budeme ještě vakcinovat proti tetanu. Za dobu existence našeho chovu jsme se potýkali s chorobami lehčího i vážnějšího charakteru. Každý takový výskyt bereme jako výzvu ke zlepšení welfare našich koz. Domníváme se, že pokud kozám budou vyhovovat podmínky ustájení spolu s vhodně zvolenou krmnou dávkou, projeví se to na jejich celkově dobrém zdravotním stavu a snadnějšímu odolávání onemocněním. Tuto cestu upřednostňujeme před vynakládáním finančních prostředků na různé vakcinace, protože podle našeho názoru výskyt onemocnění upozorňuje na zanedbání péče o kozy, kterou vakcinace neřeší.

Na svých stránkách nabízíte i výrobky z kozího mléka. Jak máte zajištěný odbyt?
Vybudování mléčnice a výrobny sýrů nám trvalo spolu s přípravou a schvalovacím procesem dva roky. Vlastní výrobu jsme zahájili na jaře loňského roku. Týdně jsme zpracovávali okolo 300 litrů kozího mléka, v našich možnostech je však zpracovávat až 1000 l mléka týdně. Vyrábíme plnotučný zrající přírodní sýr, čerstvý přírodní sýr, polotvrdý přírodní sýr a bílý jogurt. Kromě toho máme v nabídce i syrové mléko. S odbytem sýrů a ostatních kozích produktů jsme v loňském roce neměli žádný problém. Prodej našich výrobků probíhal přímo na farmě, kam naši zákazníci zajížděli. V nadcházející sezóně plánujeme navýšení objemu výroby a až praxe ukáže, zda odbyt zvýšené produkce ještě zrealizujeme ze dvora, nebo zda budeme muset naše sýry nabízet také obchodníkům.

Klíčové informace:
– Podle informací Svazu chovatelů ovcí a koz mají počty anglonubijských koz v domácích chovech vzestupnou tendenci.
– V roce 2009 bylo do kontroly užitkovosti zapojeno bezmála padesát koz a v plemenitbě se využívá přibližně i stejný počet kozlů deseti linií.
– Největší stádo koz anglonubijského plemene je na farmě v Krasolesí, kde evidují stádo třiatřiceti kusů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *