Animo Žatec: Úspěch přinesou nové technologie

Animo Žatec je společností, která vznikla ze společného zemědělského podniku pro živočišnou výrobu v roce 1992. Původní vlastníci, kterými bylo 21 zemědělských podniků, část akcií prodali a část vydali v restitucích. Nyní tak drží v rukou majoritní podíl - 70 %- společnost Top Hop, s. r. o., o zbytek se dělí 600 restituentů. „Na rozdíl od jiných zemědělských podniků nás chmelaři koupili s dlouhodobou perspektivou a vsadili na rozvoj podniku,“ uvádí ředitel společnosti Animo Ing. Vladimír Petrů.

V současnosti je řízení soustředěné do tří divizí, divize prasat má závody: Lišany, pod které spadají ještě dvě střediska Bezděkov a Vrbka, dále Vroutek a Zlonice. Divize drůbeže sídlí v závodě Černčice, kuřice odchovávají ve středisku Lenešice. Aby byl výčet úplný je třeba zmínit středisko služeb v Lišanech.
„Hlavní zásadou ve společnosti je maximálně šetřit ostatní náklady, abychom mohli budovat,“ uvádí ředitel. Řízení je svěřené vedoucím divizí, kteří podléhají jedinému řediteli. „Důležité je potlačit vlastní zájmy, musí nám jít o zájem podnikový, to platí o všech, kteří zde zůstali. Kdo se nepřizpůsobil musel odejít,“ doplňuje ing. Petrů. Do roku 1992 míval podnik okolo 400 zaměstnanců a obrat 150 mil. Kč. Poté postupně počet zaměstnanců klesal a zvyšoval se obrat. Během deseti let tak dosáhli počtu 191 pracovníků. V roce 1999 se obrat vyšplhal na 200 mil. Kč a v letošním roce počítáme s obratem 400 miliónů. Cíl je jasný – zvýšení produktivity práce, větší tržby na jednoho zaměstnance. „Nás dnes nezajímá konkurenceschopnost v rámci Čech, ale v rámci evropského trhu,“ dodává ing. Petrů.
V roce 1999 odchovali v Animu okolo 65 000 selat a 4800 tun vepřového dodali na jatka, z toho prodávali 15 000 selat odběratelům mimo podnik. Během roku 2000 však společnost získala nové stáje a přešli na uzavřený obrat, odchovávají 80 000 selat a všechna jdou přes vlastní výkrmny do jatek. To znamená dodávky kolem 8000 tun vepřového ročně. „Nemáme zájem prodávat selata cizím, protože výroba je drahá. My chceme efekt z drahé výroby selat nechat doma.“ vysvětluje Vladimír Petrů. To však chce investice, „K financování maximálně firma využívají PGRLF, tzn. že máme 50% ručení státu a 7,5% dotace na úroky. Obzvláště v roce 2000 se dařilo a investovali jsme dost z vlastních zdrojů. Jde o investice, které se do pěti až šesti let vrátí. Je třeba, aby byla investice splacená, když končí úvěr,.“

Chov drůbeže
Nosnice chované v Černčicích, ISA brown, dosahují průměrné užitkovost 309 – 310 vajec při spotřebě 0,136 až 0,138 kg směsi na vejce.
Pokud jde o výsledky užitkovosti v rámci ČR, pohybuje se Animo v první třetině velkochovů. Krmí se dvě fázové směsi a pokud je potřeba prodloužit turnus, tak se přidávají ještě skořápky. Vykrmovaní brojleři – Ross 208 se chovají na hluboké podestýlce na slámě, ročně v průměru 6,5 turnusů probíhá 38 až 42 dní a kuřata těžká 1,8 až 1,9 kg jsou dodávána na porážku do Libuše.

O výsledcích v chovu prasat rozhoduje šlechtění
Prasničky kříženky plemen bílé ušlechtilé (BU) a landrase (L) pocházejí z vlastního reprodukčního chovu. „Jsme oprávněnou organizací, v rámci reprochovu odchováváme prasničky BU, zatím jen polovinu a druhou polovinu dokupujeme. Naší snahou je, abychom vozili do objektu jenom inseminační dávky“, taková je filozofie společnosti v oblasti šlechtění. Samozřejmostí je sledování velikosti vrhů, z podprůměrných vrhů se vůbec prasničky do chovu nazařazují, selekce je intenzivní. Pokud jde o vhodný typ výkrmového hybrida mají v Animu jasno. Nic neponechali náhodě a díky prováděným polním testům se rozhodli: v pozici C se nejlépe osvědčili kanci kříženci hampshire a pietraina (H x Pn), jimiž jsou inseminovány prasničky BU x L. „Prasničky dosahují vysoké četnosti vrhu, hampshire dává potřebnou tvrdost pro velkokapacitní provoz a pietrain libové maso. Inseminační dávky, na kterých jsme se dohodli také z pohledu uniformity vykrmených prasat, nakupujeme ve Skršíně od firmy Natural pro všechny chovy.“
Výsledky užitkovosti potvrzují správnost zvolené strategie: v Animu dosahují 23 až 24 selat na prasnici a 2,3 oprasení za rok. Přírůstek ve výkrmu je 730 až 740 g, za 100 až 110 dní jsou prasata vykrmena do průměrné porážkové hmotnosti 108 až 109 kg. Limitující je použitá technologie. V nejlepších sekcích se proto přírůstek pohybuje kolem 800 gramů..
„Naskladňujeme po 630 kusech a krmíme podle pohlaví. Každé pohlaví má jinou křivku podle potřeby živin, u vepříků uplatňujeme ke konci restrikci. Vepříci dosahují konečné hmotnosti o 10 dní dříve.“

Kam s kejdou?
„Zaměřujeme se na ekologii. Všechnu kejdu z Lišan, kde je 30 000 prasat pohromadě, separujeme, vzniklý separát obsahuje 40 % sušiny a ten prodáváme zemědělcům, kteří nemají dobytek, na komposty, za cenu hnoje. Zbytek projde čistírnou odpadních vod. Část vody jde do retenčních nádrží, které mají kapacitu na půl roku. Kaly – zbytek ze závlahové vody – aplikujeme na vlastní pozemky,“ tak zní odpověď na otázku problematiky podniků bez půdy.
Společnost má pronajatých 250 ha, na kterých pěstují krmné odrůdy pšenice, tato pšenice je přednostně zařazovaná do směsí pro drůbež a pro mláďata. V oblasti výroby krmných směsí spolupracují se ZZN Louny a ZZN Slaný. „Vyrábějí podle našich potřeb a odebíráme třetinu jejich výroby. V rámci holdingu pro nás zajišťují obilí. Teď bude uveden do provozu mačkač obilí. Další nárůst užitkovosti by mělo znamenat širší uplatnění krmných odrůd pšenice ve směsích především pro drůbež.“

V popředí zájmu technologie
Čeští zemědělci doplácejí, podle názoru ing. Petrů, na to, že nemají dotažené technologické záležitosti. V této oblasti spolupracuje společnost Animo již déle než pět let s Agricem Třeboň, pro krmení využívají systém mokrého krmení Schauer, kterým je vybaven již téměř celý podnik. Počet prasat krmených touto technologií se neustále zvyšuje. Pro optimalizaci výživy je využit systém multifázového krmení GENPRO. Krmná dávka sestává z třetiny pšenice, třetiny ječmene a třetiny tritikale, ke směsi obilovin se přidávají dva koncentráty – energetický a bílkovinný. Na počátku výkrmu je dávkován bílkovinný koncentrát a na konci již jen energetický. Principem systému je, že se každý den během výkrmu postupně mění poměr jejich dávkování podle křivky potřeby živin. Jsou zadané základní krmné křivky zvlášť pro prasničky, zvlášť pro vepříky. U vepříků nad 80 kg je uplatňována restrikce energie, přičemž prasničky jsou krmené až do konce výkrmu bez ostré restrikce. Tím dochází k velké úspoře krmení. Ve výkrmu prasat v Lišanech na technologii Schauer dosahuje průměrná spotřeba 2,85 kg směsi na 1 kg přírůstku, v nejlepších sekcích je dokonce pouhých 2,65 kg. Celkový průměr za podnik je, díky ještě i jiným technologiím krmení, ve kterých nelze příjem živin regulovat, 3,04 kg.
Vybavení systému mokrého krmení ventily umožňuje v případě potřeby přidávat různé přísady, vitaminy, medikamenty apod., to lze využít například při zdravotních problémech s dyzenterií Je to řešení podstatně jednodušší, než čekat na výrobu medikovaných směsí nebo dávkovat léčivo do pitné vody, což není u všech přípravků ani možné.

Welfare v chovu prasnic
V roce 2000 instalovali v Animu prvních 120 kotců technologie Agrivan od Agrica Třeboň. Výsledek byl po 15 turnusech vynikající: „Selata vážila ve 28 dnech, ve stejném stáří o 1,2 kg více, než dříve. Nyní mají při odstavu 8,5 kg, za těchto podmínek se investice vrátí za šest let,“ tak je Vladimír Petrů spokojen s novinkou. Každý kotec sestává z vlastní vany, která je částečně napuštěná vodou a do které se jímají výkaly. Tím je ve stájích omezena koncentrace čpavku na třetinu. Kotec je dělený, tzn. že místo pro prasnici je o 4 cm vyvýšeno. Navíc rošty v této části pod prasnicí jsou vyrobeny ze studené litiny a pro selátka jsou z teplé umělé hmoty, tak jsou zachované dvě různé hladiny teplot. Selata si nelehají na studenou litinu a díky vyvýšení pod prasnicí mohou lépe přijímat mléko
V roce 2002 plánují nakoupit dalších 700 porodních kotců, v sekci pak bude umístěno maximálně 20 až 30 prasnic, každý kotec má své prostředí – svou vanu, ze které se jednou za 10 dní vypouští kejda. Dříve když se vyklízelo podroštovými lopatami přes tři sekce docházelo k rozšíření nákaz.
Pro dobu připouštění a do 30 až 35 dní po připuštění využívají technologii individuálních kotců, při tomto způsobu ustájení dojde k lepší nidaci vajíček. „Máme vyzkoušené, že když prasnice vezmeme z kotců dříve, tak embryonální mortalita stoupá.“ Březí prasnice ustájujeme ve skupinových kotcích, ve kterých mají možnost pohybu a pohodu a řízený přísun živin, opět na základě krmné křivky. Vzhledem ke stále větším nárokům na zoohygienu a možnost přerušení infekčního řetězu v „repro“ stáji začali používat sprchový a desinfekční box pro prasnice, pomocí kterého je prováděna očista zvířat při přesunu mezi stájemi pro březí prasnice.

Odbyt
Prasata prodávají přes odbytové družstvo Agropork, členem jehož představenstva ing. Petrů je. Zasedá rovněž v představenstvu Svazu producentů vepřového, drůbežího masa a vajec. Odbytové družstvo dává výkrmcům určitou jistotu. Hodnocení SEUROP přinutí zemědělce dodávat na jatka rovnoměrné partie. To považuje ing. Petrů za důležité. Je třeba se přizpůsobit, aby obchodní řetězce maso v požadované kvalitě nemuseli dovážet: „Tomu nevyhovuje ale ani dnešní cenová maska Agroporku a na toto téma je nutné vést co nejdříve veřejnou diskusi. Do budoucna by to měl vyřešit vznik nezávislé klasifikační agentury, která by platila klasifikátory na jatkách, byla garantem pravidelného sledování disekcí prasat na jatkách a s ním spojenou úpravu regresních rovnic aparativního zpeněžování a tvorbu celostátní cenové masky tak, jak je to ve vyspělých zemích EU s vysokou produkcí vepřového. Čím déle se bude oddalovat vznik nezávislé klasifikační agentury – tím bude hůře pro pokrok.“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *