Antilopa losí jako regulátor plevelů

O prvních zkušenostech s chovem antilop losích jsme na stránkách tohoto časopisu psali již před devíti roky. Součástí projektu farmového chovu tohoto největšího druhu antilop je i sledování jejich vlivu na složení trvalých travních porostů. Výsledky pokusných sledování ukázaly, že antilopy losí spásají nejen drtivou většinu plevelných druhů, včetně kopřivy dvoudomé, šťovíku tupolistého nebo pcháče, ale odstraní i náletové listnaté a jehličnaté dřeviny s kmenem do průměru osmi centimetrů.

Intenzivnímu farmovému chovu antilopy losí se věnuje Česká zemědělská univerzita v Praze, respektive Fakulta tropického zemědělství (dříve Institut tropů a subtropů) od roku 2002. Po čtyřech letech se antilopy převezly do nově vybudovaného areálu Školního zemědělského podniku ČZU v Lánech. Zvířata mají k dispozici zateplenou stáj s přirozeným větráním ventilačními okny a střešní štěrbinou. Ustájovací kapacitou je stáj určena pro čtyřicet dospělých jedinců, což odpovídá 8m2 podlahové plochy na kus. Je rozdělena na dvě poloviny krmnou chodbou, obě její části je pak možné ještě rozdělit na tři skupinové boxy. Součástí stáje je i odchovna telat, v níž je v porovnáním s plochou lože vyčleněna větší část krmišti. Současně disponuje vyššími zábranami mezi boxy a nastavitelnou výškou krmného stolu zohledňující velikost zvířat. Stáj ani při venkovních teplotách dvaceti stupňů pod nulou nepromrzá. Optimální stájová teplota je udržována tepelnou produkcí zvířat a teplem z hluboké podestýlky, která se podle potřeby dostýlá třikrát až pětkrát do týdne. Vzhledem k nízké produkci moči a sušším výkalům je koncentrace čpavku ve stáji nízká, a tak se podestýlka vyklízí v průměru za jeden a půl měsíce.
Antilopy mají od dubna do listopadu neomezený přístup na travnatý výběh o výměře 2,5 ha, který je oplocený 2,5 m vysokou dřevěnou ohradou. Během této doby spasou také všechny běžně se vyskytující plevelné druhy jako je kopřiva dvoudomá, šťovík tupolistý nebo pcháč oset. Jediným plevelem o něhož antilopy neprojevily zájem byl pcháč obecný. Zároveň z výběhu odstranily veškeré náletové listnaté i jehličnaté dřeviny do průměru kmene osmi centimetrů. Napájení je zajištěno hladinovými napáječkami ve stáji, kam se zvířatům celoročně také předkládá míchaná krmná směs, jejímž základem je kukuřičná siláž. Další její komponenty tvoří vojtěšková senáž, vojtěškové seno a sláma. Tuto směs s obsahem živin, jež je obdobou krmné dávky pro jalovice mléčného skotu zajišťuje Školní zemědělský podnik z vlastní produkce. Krmný mix se míchá krmným vozem a do stáje se zaváží ručně jednou denně v množství 10 až 15 kg na kus a den. Kromě toho mají zvířata ve stáji k dispozici také ad libitní množství lučního sena.
Více se dočtete v březnovém čísle časopisu Náš chov

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *