Běh na dlouhou trať

Po katastrofálních záplavách, které naši zemi postihly, se život pomalu vrací do svých kolejí. Jak může při tomto návratu pomoci a poradit státní veterinární správa, jsme se zeptali jejího ústředního ředitele, MVDr. Josefa Holejšovského.

Pane řediteli, jsou už známy předběžné škody způsobené povodněmi na krmivech, hospodářských zvířatech apod. v jednotlivých postižených oblastech?

Zatím není docela dobře možné vyřknout celkovou částku. Škody jsou totiž jak přímé, tak nepřímé. Škody utrpěla zemědělská hospodářství mající rostlinnou i živočišnou výrobu, zpracovatelské podniky i občané, kteří si drží hospodářská zvířata jen pro vlastní potřebu, drobnochovatelé, majitelé zájmových chovů i zahrádkáři. Víceméně konečnou částku bude asi nejspíše možné říci až na základě sumarizovaných údajů z krajů, popřípadě z pojišťoven. Snad je možné spekulovat, že ztráty v sektoru zemědělství se budou zcela jistě pohybovat v řádu stovek milionů korun, možná miliard.
Zatím lze říci, stejně ale pouze na základě odhadu, že vícenáklady na státní veterinární dozor by se měly pohybovat okolo čtyř a půl milionu korun. V tom samozřejmě nejsou zahrnuty náklady na opravy poškozených budov a zařízení okresních veterinárních správ a veterinárních hygienických středisek. Podle předběžných jednání s Ministerstvem zemědělství s čerpáním této částky zřejmě bude moci Státní veterinární správa počítat.

Co se zatopenými plodinami, za jakých podmínek je možné je zkrmit, popřípadě použít do krmných směsí?

Zemědělské plodiny, které byly zatopeny, lze použít, ale jedině za podmínky, že nebyly kontaminovány nebo jinak narušeny, zejména plísněmi.
Zemědělci, jejichž pole zatopila povodeň, mohou použít plodiny zřejmě jen ke krmení hospodářských zvířat. Rizikové jsou samozřejmě oblasti okolo průmyslových provozů, kde se používají jedovaté látky, či oblasti okolo chemických továren. V takovémto případě a v případě podezření z jakékoli kontaminace je nutné dát tyto plodiny vyšetřit, například i do některého ze Státních veterinárních ústavů.
Vážné nebezpečí však je i tam, kde voda a bahno stojí delší dobu a v horkých dnech se mohou tak pomnožit plísně. Takto narušené plodiny nejsou v žádném případě vhodné pro zkrmování hospodářským zvířatům. A samozřejmě je nelze v žádném případě využít k výživě lidí.

Které nemoci po záplavách nejvíce hrozí a jak se před nimi chránit?

Přímé ohrožení nějakými nemocemi nebo nákazami spojenými s povodní nehrozí. Hlavní potíž tkví v tom, že vlhko, bahno a horko jsou ideální podmínky pro pomnožení různých mikroorganismů, plísní, ale i vyšších organismů, například obtížného hmyzu, jako jsou komáři, mouchy a ovádi.
Samozřejmě existuje nebezpečí kontaminované vody právě ze splachů z různých nečistých provozů, žump a kalových jímek. Šlo by především o původce alimentárních průjmových onemocnění, o infekce zárodky rodu Salmonella, Shigella, o infekce leptospirami (Weilova žloutenka a další), popřípadě původcem tularemie a dalšími patogenními zárodky. Proto je nutné nepít vodu neprověřenou a při likvidaci povodňových škod velmi úzkostlivě dodržovat zásady osobní hygieny a při manipulaci se zkaženými potravinami a kadávery zvířat používat gumové rukavice.

Jak se záplavy dotkly provozu ve zpracovatelských závodech a jak se v takovém případě postupovalo?

Na území celé republiky byla zaplavena celá řada velkých skladů potravin, mrazíren, obchodů, řeznictví, restaurací, zpracovatelských provozů, kde bylo nutné neprodleně zahájit asanaci. Orgány státního veterinárního dozoru, jmenovitě místně příslušné veterinární správy provádí v těchto zařízeních kontroly a spolu s krizovými štáby koordinovaly svoz živočišného odpadu do asanačních podniků, popřípadě na schválená zahraboviště nebo řízené skládky, aby byl odpad neškodně odstraněn, jak stanoví veterinární zákon. Potraviny byly znehodnoceny nejen kontaminací záplavovými vodami, ale mnohdy, pokud byly zmrazené, i dlouhodobým výpadkem elektrického proudu.

Co je nutné udělat pro asanaci prostředí?

Je toho celá řada, ale nejdříve je nutné si určit, co je nejdůležitější. První věcí je zabránit dalším škodám, to znamená nezachraňovat z potravin a krmiv to, co je možná na první pohled v pořádku, ale bylo záplavovou vodou zasaženo. Pak je třeba si uvědomit, že v žádném případě se nesmí dostat odpad živočišného původu do komunálního odpadu, popřípadě na takové skládky, ze kterých by mohl kontaminovat prostředí. Odpad živočišného původu nemusí být v důsledku dobré nákazové situace v chovech zdrojem velmi nebezpečných nákaz, ale může být živnou půdou pro pomnožení hnilobných bakterií, plísní apod.
Nejen povodní zasažené domácnosti, ale i provozy, sklady a zemědělská zařízení se musejí ošetřit dezinfekčními prostředky, nově vybílit, provést deratizaci. Nezapomenout na zatopenou vzduchotechniku – právě ze zatopených filtrů se mohou šířit pomnožené mikroorganismy. V asanovaných potravinářských provozech pak provést kontrolní stěry, a to ze všech prostorů, například i ze sociálních zařízení. Tyto stěry odeberou inspektoři příslušných veterinárních správ a jejich výsledky budou podkladem pro žádost o povolení činnosti, o kterém rozhoduje místně příslušná veterinární správa. Je nutné také vyšetřit zdroje pitné vody, to nyní provádí též Státní veterinární ústavy.
Je však třeba si uvědomit, že asanovat životní prostředí po povodních rozhodně nebude úkol krátkodobý.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *