Bezrohost u blonde d´Aquitaine

Geneticky fixovaná bezrohost u skotu přináší chovateli mnoho výhod. Se zvířaty se lépe manipuluje, hrozí menší riziko poranění chovatele i jednotlivých kusů mezi sebou. Dnes u nás chováme některá masná plemena geneticky bezrohá. Zástupci těchto plemen jsou především aberdeen angus a galloway. O bezrohosti u plemene blonde d´ Aquitaine jsme hovořili s bývalým předsedou Českého svazu chovatelů masného skotu Karlem Šebou.

1) Jak je to s bezrohostí u masného skotu
Hovořit o genetické bezrohosti u masného skotu by asi dnes bylo nošení dříví do lesa. Například u plemen aberdeen angus a galloway je výskyt rohů (a to pevných i volných) považován za vylučující vadou z pohledu standardu. Dal by se sem zařadit i bezrohý hereford chovaný u nás, protože rohatá varianta, která byla importovaná v polovině devadesátých let z Kanady, se nesetkala s kladnou odezvou u chovatelů. Bezrohost u dalších chovaných plemen masný simentál (MS), charolais (CH), limousine (LI), se setkala opět s velkým zájmem chovatelů a to zejména v posledních dvaceti letech nejen u nás, ale především v Německu, Skandinávii a dalších zemích.
Vesměs se bezrohost do populací charolais a limousine v minulosti dostávala importem genetiky z USA a Kanady. Určitou výjimkou je masný simentál. Zde byla také importována zámořská genetika (zejména do Dánska), ale na bezrohost byl šlechtěn simentál i v Německu s pomocí anguse. Již několik let existují také šlechtitelské programy zaměřené na bezrohost ve Francii, která byla dlouho v tomto směru konzervativní. Nejdříve se začalo u charolais a v posledních letech i u plemene limousine. Tyto programy reagují na zájem chovatelů v Evropě a Americe o geneticky bezrohá zvířata. Bezrohost má svoje příznivce, ale také má svoje odpůrce. Ti druzí vyčítají bezrohým zvířatům horší masnou užitkovost v porovnání s rohatými zvířaty. Zhoršení osvalení u bezrohých zvířat bylo u nás patrné již počátkem devadesátých let u plemene charolais a později u masného simentála právě při využití zámořské genetiky. V posledních letech je tento vývoj patrný u plemene limousine. Přesto je o bezrohé plemenné býky stále velký zájem. O bezrohé jalovice vyjmenovaných plemen je zájem také, ale více závisí na nabídce.

2) Kdy se začalo šlechtit u blonde d´Aquitaine na bezrohost ?
Dalším původním francouzským plemenem, u kterého se koncem devadesátých let v Evropě začalo šlechtit na bezrohost, je plemeno blonde d´Aquitaine (BA). První zemí, ve které se v Evropě narodila první bezrohá telata, bylo Dánsko. I v tomto případě byla použita kanadská genetika (v Kanadě se s bezrohostí u blondů začalo počátkem 70 let). Z bezrohých býků, kteří se narodili v roce 1999 v Dánsku, se v dalším chovu prosadili i u nás používaný Baq Poll Polar (ZBA-328) a Kildegaard Pelle P. Oba tito býci jsou po otci Liahn Poll Cat. V roce 2000 se narodil Baq Poll Rembrandt (ZBA-434) po otci Wilow Creek Commander 26. V roce 2002 to byl Torbjörn-P po otci Amber Jewel 35J. Mimo tyto býky se používal ještě Top Naturs Topper, ale jeho potomstvo a býk sám byl využíván mimo Dánsko ještě v Německu. V roce 2004 založili v Dánsku čtyři chovatelé blondů sdružení BABS. Jejich cílem bylo intenzivní šlechtění bezrohých zvířat BA. Jako základ byly použity dvě bezrohé jalovice z chovu Thorkild Hviida (jeden ze zakladatelů sdružení BABS) VBQ Trikot P a VBQ Thiamin P. Obě jalovice byly po otci Kildegaard Pelle P. Tyto jalovice byly využity jako dárkyně embryí a v roce 2005 se po nich narodilo 25 telat. Otcem těchto telat byl GG Ursus P (ZBA-471) opět po otci Baq Poll Polar. Býk pochází z chovu dalšího člena sdružení Erika Poulsena. Z 25 narozených telat byli čytři býci homozygotní (nejznámější je dnes BABS Bravour PP) a tři homozygotní jalovice, na které byl dále použit býk Rubio (z nabídky Midatestu) a GG Valeur P (po otci GG Simon a matce GG Rosa P). Tři býci po Rubiovi a jeden po GG Valeur P byli v roce 2009 testováni na stanici v Ålestrup. Býci po Rubiovi vynikli především růstovou schopností.

3) Bezrohost u blondů v České republice
V roce 2004 byl do chovu Antonína Šťastného z Rochova importován dánský heterozygotní býk VBQ Unit P (ZBA 388), který pochází z chovu Thorkild Hviida po otci Kildegaard Pelle P a matce VBQ Pandora. Jednalo se tak o prvního bezrohého blonda v českém chovu. Za celou dobu působení v tomto chovu se po něm narodilo 78 telat, z nichž bylo 28 čistokrevných jalovic a 20 býků. Býk vyniká vysokou růstovou schopností potomstva při RPH 128 pro růst v přímém efektu (v roce 2009 se stal prvním býkem v TOP 50 v ČR) při výborném RPH pro osvalení 113. Na dcery tohoto býka jsou používáni býci Baq Poll Rembrandt (ZBA-434) a Bellevue´s Kenworth 15K P (ZBA-474) a od roku 2009 francouzský býk Aurelien (ZBA-480), který je synem býka Leo (ZBA-431). Unit zdědil po svém otci velmi dobrou masnou užitkovost, kterou má Pelle nejlepší ze všech bezrohých býků v Dánsku. Při porážkách jatečných býků (synů Unita) v Německu a Rakousku v posledních čtyřech letech je u kříženců dosahováno zatřídění dle EUROP 33,3 % E, 53,3 % U a jen 13,3 % R. Unitovo potomstvo dosáhlo netto přírůstku 0,796 g, to je + 0,043 g, při průměrném zpeněžení + 3279 Kč za býka v porovnání s vrstevníky po dalších sedmi používaných býcích v tomto chovu. Tyto výsledky proto poněkud vyvrací skeptický pohled na bezrohost a masnou užitkovost.

4) Je možno získat bezrohého blonda i u nás ?
Jak již bylo jednou uvedeno, jedná se v případě Unita o býka heterozygotního pro bezrohost. Protože o bezrohosti rozhoduje mimo statistických závislostí při malém počtu potomků i náhoda, narodil se po Unitovi od roku 2005 do roku 2008 pouze jeden bezrohý čistokrevný býk (dnes působí v inseminaci – ZBA 621 Polled Rex z Rochova). Další bezrozí býci se narodili až v roce 2009. V letošním roce bude při výběrech býků dne 28. 6. 2010 v Julčíně předvedeno sedm synů VBQ Unita P, z nichž je pět geneticky bezrohých. Tito býci budou v případě kladného výběru nabídnuti zájemcům v dražbě ke koupi.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *