Bezrohý holštýnský skot

Genoví inženýři vnesli do genomu holštýnského skotu vlohu pro bezrohost. Naplní se tak dávné sny chovatelů?

Rohatost dojného skotu představuje riziko pro obsluhující personál a zvyšuje i riziko vzájemných poranění u zvířat. Proto bývá skot odrohováván.  Chovatel vynakládá na odrohování práci a nezanedbatelné náklady. Proto se už v minulosti objevovaly snahy šlechtit skot na bezrohost.

Dědičná bezrohost holštýnského skotu je podmíněna dominantní vlohou POLLED. I heterozygoti, kteří zdědili vlohu jen po jednom z rodičů, jsou tedy bezrozí. Základem vlohy POLLED je jedna ze dvou mutací na chromozomu 1. Jednu z nich tvoří duplikace o 80 128 bazích. Tato alela je označována jako fríská čili  PF.  Druhá vloha označovaná jako keltská čili PC vznikla duplikací 212 bazí.

Z genetických analýz vyplývá, že mutace nejsou evolučně starší než 1000 roků a zároveň nejsou mladší než 500 roků. Podle některých genetiků byli předkové holštýnského skotu původně bezrozí.  Rohatost se u nich objevila až dodatečně v důsledku mutace. Tento znak se však v populaci holštýnského skotu masově rozšířil a dnes zcela převládá.  Za bezrohost holštýnského skotu vyvolanou dominantní vlohou POLLED je podle některých odborníků zodpovědná nově vzniklá mutace. Podle alternativní teorie byla dominantní vloha pro bezrohost vnesena do populace holštýnského skotu křížením s jinými plemeny. Každopádně není vloha  POLLED v tomto plemeni navzdory své dominanci příliš rozšířena.

Ing. Kateřina Adámková,

Ing. Kristýna Hošková, Ph.D.,

Ing. Tereza Žalmanová, Ph.D., 

Ing. Šárka Prokešová,

FAPPZ ČZU Praha

Ing. Jan Nevoral, Ph.D.,

LF UK Plzeň

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc.

VÚŽV, v. v. i.

Celý článek nejdete v NCH 7/2016.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *