Bioekonomické zhodnocení chovu otcovských plemen prasat

V současné době se v ČR chová v čistokrevné plemenitbě šest otcovských plemen, a to duroc (DC), hampshire (HA), bílé ušlechtilé - otcovská linie (BO), české výrazně masné (CM), belgická landrase (BL) a plemeno pietrain (PN). Kanci těchto plemen, případně kanci tzv. syntetických linií působí v užitkových chovech, kde je umístěno takřka 87 % chovných prasnic.

Při volbě kanců pro užitkové chovy chovatel přihlíží k jejich celkové plemenné hodnotě, k určitému plemeni a u hybridních kanců ke kombinaci křížení. Počty kanců v nabídce jednotlivých plemen jsou dány kromě velikosti populace jednotlivých plemen také intenzitou selekce při odchovu plemenných kanců, oblíbeností či propagací určitých plemen a hlavně podílem libového masa v jatečném těle, podle kterého by se měla jatečná prasata zpeněžovat. Na druhé straně se chovatelé čistokrevných plemen musí rozhodovat, která plemena a v jakém rozsahu budou chovat, případně jaké hybridní kance budou produkovat. Veškerá řešení v současné době záleží jen na nabídce a poptávce po plemenných kancích.
U otcovských plemen se šlechtitelské cíle výrazně neliší. Ve staničním testu je maximální rozdíl v průměrném denním přírůstku 100 g, ve spotřebě směsi na l kg přírůstku 0,10 kg a v podílu libového masa 5 %. Liší se však mezi sebou v dílčích užitkových vlastnostech a zvláště v plemenářských opatření používaných v chovu jednotlivých plemen. Za dílčí užitkové vlastnosti u otcovských plemen můžeme považovat počet živě narozených a dochovaných selat ve vrhu, dále věk při prvním zabřeznutí a mezidobí. Z plemenářských opatření je nejdůležitější intenzita selekce při odchovu plemenných zvířat, vyjádřená jako podíl prasniček a kanečků zařazených do polního testu a do klasifikace podle typu, konstituce a zevnějšku z počtu selat dochovaných do 21 dnů věku, respektive podíl vyřazených prasniček a kanečků při klasifikaci z počtu plemenných zvířat majících výsledky z polního testu.
Užitkové vlastnosti a celý soubor plemenářských opatření (management chovu) zásadně ovlivňují náklady a příjmy chovu. S použitím programu EPOS lze stanovit ekonomickou efektivnost chovu jednotlivých plemen, která je charakterizována dosaženým ziskem na prasnici a rok. Počítačový program stanovuje ekonomické hodnoty na základě rozdílností v užitkovosti a používaných plemenářských opatřeních mezi jednotlivými plemeny, přičemž veškeré fixní náklady, ceny krmných směsí apod. jsou shodné.
Údaje charakterizující reprodukční užitkovost, výkrmnost a jatečnou hodnotu, vstupující do modelových propočtů byly převzaty z kontroly užitkovosti (Ročenka 1999 SCHPČM a ČMSCH). Úroveň plemenářských opatřeních vstupujících do propočtů je uvedena v tabulce 1.
V modelových propočtech předpokládáme zpeněžování jatečných těl podle SEUROP systému s tím, že třída U se vykupuje za 37 Kč a diference mezi třídami činí 2,80 Kč. Dále předpokládáme, že kanečci se nakupují podle doporučených cen SCHPČM, tzn. podle rozpětí směrodatné odchylky celkové plemenné hodnoty. Potom kanečci se směrodatnou odchylkou menší než -1,6 by se nakupovali za 4000 Kč, v rozpětí směrodatné odchylky od –1,5 do –0,6 za 7000 Kč, od –0,5 do +0,4 za 15 000 Kč, od +0,5 do +1,4 za 27 000 Kč a se směrodatnou odchylkou vyšší než +1,5 za 42 000 Kč.
Z celé řady výstupů z modelových propočtů uvádíme jen ty, které souvisí se záměry této práce. Nejvyšší náklady na prasnici a rok (tab. 2) byly u plemena DC, dále u BO, nejnižší u HA a PN. Obdobně byly nejvyšší náklady na dochované sele u DC a BO, ale nejnižší u CM a BL. Úroveň těchto nákladů se promítá do nákladů na odchované kanečky, nejvíce u DC a nejméně u BO. Do nákladů na klasifikované (prodané) kanečky (do jisté míry i prasničky) se promítá intenzita selekce. Nejvyšší náklady na produkované kanečky byly u plemen HA a DC, nejnižší u BO a PN. Ukazuje se, že výše nákladů na produkované kanečky je výrazně dána podílem klasifikovaných kanečků z testovaných (u HA – 24,3 % a u DC – 19,4 %, zatímco u PN – 45,3 % a u BO – 41,7 %, viz tab. 4).
Uvedené ekonomické hodnoty lze použít i k přesnější charakteristice užitkových vlastností, neboť zahrnují několik dílčích vlastností v jediné veličině. U znaků reprodukce jsou to náklady na sele, ve kterých je zahrnuta velikost vrhu v 21 dnech, doba do prvního zabřeznutí, doba působení prasnice v chovu (dlouhověkost) a mezidobí. V tomto ukazateli bylo jako nejhorší v porovnání s ostatními plemeny vyhodnoceno plemeno DC (výrazně nižší velikost vrhu a průměrný počet vrhů při hodnocení celoživotní užitkovosti). Znaky výkrmnosti jsou charakterizovány náklady na výkrm (průměrný denní přírůstek ve výkrmu a spotřeba krmné směsi na 1 kg přírůstku). V tomto parametru se plemena mezi sebou příliš neliší. Nejnižší náklady na vykrmené prase vykazují plemena BL a BO, nejvyšší plemeno HA. Jatečnou hodnotu lze charakterizovat průměrnou cenou za jatečné prase. V tomto ukazateli jsou nejlepší plemena PN a BL.
V tabulce 3 jsou uvedeny náklady, příjmy a zisk v přepočtu na prasnici a rok. Nejvyšší náklady byly u plemen CM a BO, nejnižší u HA a PN, obdobně nejvyšší příjmy byly u plemen CM a BO, ale nejnižší u HA a DC. Z hlediska zisku lze nejlépe hodnotit plemena CM a BO (z hlediska rentability PN a BO), dále plemena BL a PN (podle rentability CM a BL) a nejhůře plemena HA a DC (podle zisku i rentability).
Hodnocení ekonomické efektivnosti chovu počítačovým programem EPOS ukázalo, jak velké diference jsou mezi otcovskými plemeny. V tržním prostředí si chovatelé jednotlivých plemen konkurují, protože se chovají jako samostatné ekonomické jednotky. Chovatelé plemen PN a BO jsou na trhu úspěšní, zatímco chovatelé plemen DC a HA dosahují výrazně nižšího zisku. Skutečnost, že nejvíce kanečků se produkuje u plemen PN a BO, způsobí snížení nákladů na jejich odchov. Na druhé straně, protože jde o biologický materiál, který vykazuje normální rozdělení v kvalitě, tj. plemenné hodnotě (na rozdíl od výroby bot), sníží se zákonitě kalkulovaná průměrná cena za prodaného kanečka, neboť se sníží průměrná celková plemenná hodnota. Proto nejvyšší průměrnou cenu za prodaného kanečka, tudíž i plemennou hodnotu, dosahovala plemena BL (31 539 Kč) a DC (26 197 Kč), zatímco u plemene PN byla průměrná cena za plemenné kanečky 25 750 Kč a BO 24 434 Kč (průměrná cena byla stanovena jako vážený průměr z rozdělení produkovaných kanečků podle směrodatné odchylky celkové plemenné hodnoty pro tuzemský trh uvedeného v Ročence 1999 SCHPČM).
Uvedené modelové propočty byly provedeny v rámci řešení projektu EP 7123, NAZV MZe ČR „Aplikace nových matematických metod a ekonomických principů ve šlechtění prasat v ČR“.
RNDr. Jaromír Fiedler, DrSc., Ing. Lubor Houška, CSc.
VÚŽV, Praha – Uhříněves

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *