Bioklimatologie již podvacáté

Klima stájí je významným faktorem, který ovlivňuje nejen pohodu a zdraví, ale i produkční ukazatele hospodářských zvířat. Při působení teplot mimo rozmezí termoneutrální zóny, jež je pro dojnice podle nejnovějších poznatků od 0 °C do 20 °C, začínají krávy vykazovat příznaky tepelného či chladového stresu, což se projevuje na užitkovosti.

Čeští a slovenští účastníci oblíbené konference Aktuální otázky bioklimatologie zvířat se setkali na sklonku loňského roku již podvacáté, aby přednesli svým kolegům výsledky své práce a dali podnět k diskusi. Šestnáct přednášek a devět posterových prezentací zahrnovaly řadu zajímavých témat: hodnocení aktivity prasnic ve skupinovém porodním kotci, tepelně technické vlastnosti konstrukcí loží pro dojnice, vliv ochlazovacích metod u jalovic na emise amoniaku a skleníkových plynů, zhodnocení chovu masného stáda skotu z hlediska welfare, vliv dezinfekce konzumních vajec ozónem a další.

Matematický model
stájového mikroklimatu
Že je klimatologie stájového prostředí věda se vším všudy, ukázal profesor Günther Schauberger z Univerzity veterinární medicíny ve Vídni. Günther Schauberger prezentoval model ustájeného stavu stájového klimatu, pomocí něhož lze vypočítat toky citelného i latentního tepla, produkce CO2 a pachové zátěže. Rovnice vychází z klasického hodnocení organismu ustájených zvířat vyjádřených rovnicí metabolismu záchovy, bere v úvahu počet zvířat i způsob jejich chovu. Podrobně jsou do modelu zapracovány vlivy tepelné izolace budov a charakteristika ventilačních systému ve stájích s nuceným větráním. Terénní měření a výpočty vědec uvedl na příkladech sledování výkrmny pro 1000 prasat. Jeho model používá jako vstupní hodnoty venkovní teplotu a relativní vlhkost vzduchu, měřené v půlhodinových intervalech po dva roky. Naměřené výsledky prostředí uvnitř stájí a vypočtené modelem jsou srovnávány s doporučenými hodnotami pro daný druh zvířat.
Zvláště zajímavé, například pro ty, kteří navrhují řešení ventilace stájí, jsou poznatky vyplývající z matematického modelu sledování závislosti vnitřní teploty stáje na venkovním klimatu. Ventilační systém u většiny stájí pro hospodářská zvířata je většinou navržen s proměnným prouděním vzduchu. Jednoduše řečeno, pokud je třeba vnitřní prostředí ochladit, pracuje větrák rychleji a naopak.
Günther Schauberger matematicky prokázal, že vnitřní mikroklima lze regulovat pomocí tohoto systému ventilace pouze v relativně úzkém rozmezí venkovních teplot. Pod minimální teplotu vnitřního prostředí stáje (např. 16 °C), která je nastavena na řídicí jednotce ventilace, musí být i při nízkých venkovních teplotách zajištěno určité proudění vzduchu z důvodu požadavků zvířat na kvalitu vzduchu. Tím s klesající venkovní teplotou lineárně klesá i teplota stáje. Naopak při venkovních teplotách nad požadované optimum ve stáji (např. 22 °C) pracuje ventilace již na maximální výkon. Nelze tedy dále pomocí zvýšení proudění vzduchu regulovat vnitřní teplotu stáje a se vzrůstající venkovní teplotou bude lineárně vzrůstat i venkovní teplota.
Výpočty také podávají profil dlouhodobých změn průběhu teploty ve stájích v jednotlivých makroklimatických obdobích. Významné jsou přesné statistické výpočty odrážející vztahy mezi výkonností ventilačních systémů a následnou kondenzací vodní páry na konstrukcích stáje v obdobích během roku.

Chladový stres u dojnic
Skot je mnohem méně náchylný na negativní účinek nízkých teplot v porovnání s ostatními druhy. Dolní kritická teplota u masného skotu je definována jako efektivní teplota prostředí, při které je nutné zvýšení energetického příjmu, tím se zamezí snižování hmotnostních přírůstků nebo ztrátě kondice. Přitom zvířata s krátkou letní nebo vlhkou srstí se dostávají do chladového stresu již při teplotě 15 °C, se zimním osrstěním se hranice snižuje na 0 °C, u některých plemen až na –7 °C. U dojnic charakterizují některé starší zdroje rozmezí termoneutrální zóny mezi -13,9 až 27,2 °C, pro dojnice s vyšší užitkovostí s posunem hodnot mezi -27,2 až 22,8 °C, jiné novější zdroje udávají rozpětí od -1 až po 20 °C.
Kvarteto výzkumníků Jitka Vokřálová a Pavel Novák z VFU Brno, plus Ivana Knížková a Petr Kunc z Výzkumného ústavu živočišné výroby Praha sledovalo údaje o mléčné užitkovosti u 452 dojnic holštýnského plemene s průměrnou užitkovostí 8700 až 9800 kg. Teplota se měřila pomocí zařízení Comet. Byly porovnávány souhrnné měsíční výsledky dojivosti z kontrol užitkovosti s průměrným měsíčním teplotami naměřenými ve stáji. Evidentní byl pokles mléčné užitkovosti v nejteplejších a nejchladnějších obdobích roku, přičemž v zimním období teplota poklesla i na hodnoty –15 °C. Nejnižších hodnot za normovanou laktaci bylo dosaženo v červnové kontrole užitkovosti (8708,9 kg mléka), v zimním období v lednové kontrole užitkovosti (9338,4 kg), nejvyšší hodnota byla zaznamenána v březnu (9776,8 kg).
Přestože na laktaci má nejpodstatnější vliv vysoká teplota prostředí, s nízkými teplotami je spojena zvýšená spotřeba krmiva, vyšší energetické vydání zvířat na udržení tělesné teploty, technologické problémy (zamrzání vody, namrzání podlah) a také pokles užitkovosti. Z příspěvku vyplývá přibližné stanovení termoneutrální zóny pro dojnice holštýnského plemene na 0 až 20 °C. Chladový stres má negativní ekonomický dopad již od –7 °C.

Novákovy dny nejsou sečteny
Seminář potvrdil, že otázky bioklimatologie, welfare a etologie hospodářských zvířat mají v dnešním výzkumu své místo a neměly by se podceňovat. Podmínky stájového prostředí jsou totiž významným faktorem ovlivňujícím nejen pohodu a zdraví, ale i produkční ukazatele hospodářských zvířat, tedy přírůstek či mléčnou užitkovost.
Letos se hlavnímu pořadateli doc. MVDr. Pavlu Novákovi, CSc., podařilo dění konference umístit do příjemného prostředí Českého hydrometeorologického ústavu v Brně. Všichni odtamtud odjížděli spokojeni s očekáváním, že cyklus těchto seminářů o bioklimatologii, kterým se neformálně říká Novákovy dny, budou pokračovat ve stejném duchu i napřesrok.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *