Biologická aktivita přírodních látek

Vědecký výbor výživy zvířat u příležitosti vydání monografie o přírodních látkách a jejich biologické aktivitě uspořádal konferenci. Na jejím programu byly přednášky zaměřené na využití látek pro ovlivnění fyziologických procesů hospodářských zvířat.

 

Monografii zpracovali odborníci v oblasti výzkumu přírodních látek a jejich pozitivního i negativního vlivu na hospodářská zvířata. Témata přednášek korespondovala s kapitolami monografie a pojednávala o legislativních aspektech doplňkových látek přírodního původu, antibiotických stimulátorech růstu a jejich alternativách, metabolitech rostlin, hub a některých mikroorganismů a jejich derivátech jako náhradě antibiotických stimulátorů růstu hospodářských zvířat, významu kyseliny fytové ve výživě zvířat a lidí, antiinvazních látkách přírodního původu jako preventivním faktoru v ontogenezi zvířat, nových a netradičních přírodních surovinách ve výživě zvířat, o probiotikách, prebiotikách a synbiotikách a možnostech jejich využití, přírodních antinutričních a toxických látkách v krmivovém a potravním řetězci, nežádoucích fungálních metabolitech a průmyslových metodách jejich eliminace, látkách přírodního původu potenciálně ovlivňujících reprodukci prasat a o perspektivách využití přírodních látek v 21. století.

 

Rostlinné extrakty

Podmínkou pro spolehlivé uplatnění přírodních látek jako náhrady syntetických stimulátorů užitkovosti je čistota chovatelského prostředí. Tyto látky mají nepřekonatelnou výhodu v tom, že bezpečnost a efektivita rostlin byla prověřena minimálně během několika stovek let.

Vývoj v oblasti jejich použití se dá očekávat v několika směrech. Je možné je využít jako stimulátory užitkovosti. Tomuto účelu odpovídá široké spektrum látek, ale nelze od nich očekávat tak dominantní efekt jako u biotechnicky vyrobených antibiotik, ale na rozdíl od nich nebudou negativně ovlivňovat mikrobiální spektrum životního prostředí.

Jako preventivní prostředek jsou využitelné antiinvazivní látky přírodního původu. Jde hlavně o zástupce čeledí Myrtaceae, Lamiaceae, Rutaceae, Apiaceae, Zingiberaceae. Jejich obsahové látky inhibují metabolismus grampozitivních a gramnegativních bakterií, kvasinek a některých mikroskopických hub.

Sekundární metabolity rostlin jako preventivní antiparazitika patrně nezaznamenají v příštích deseti letech velký pokrok. V horizontu dvaceti let se ukáže co lze očekávat od přírodních látek jako praktických antikokcidik.

Perspektivní oblastí výzkumu je také využívání přírodních látek s chemoprotektivní aktivitou. Patří sem látky s výraznou antioxidační aktivitou, ale i sloučeniny, které aktivují některé izoenzymové systémy pro převod toxických látek v organismu na netoxické metabolity.

 

Probiotika a prebiotika

Významné je využívání přírodních látek jako probiotik a prebiotik. Jako probiotika jsou stále používány bakterie  mléčného kvašení, a to hlavně rody Lactobalcillus, Streptococcus, Enterococcus a Lactococcus. Namísto mlékárenských kultur se také používají bakterie izolované z trávicího traktu, zejména Bifidobacterum. Většina látek uznačovaných jako prebiotika jsou sacharidy, a to od jednoduchých přes disacharidy a oligosacharidy až po polysycharidy. U hospodářských zvířat jsou účinné fruktooligosacharidy (FOS) a inulín, které mají prokázaný bifidogenní účinek. Pokusy s prebiotiky se prováděly u hrabavé drůbeže z důvodu eliminace salmonel. Pokusy u prasat dokázaly, že galaktooligosacharidy (GOS) zvyšují počet  bifidobaterií, laktobacilů a koncentraci mastných kyselin s krátkým řetězcem.

Ovlivnění reprodukce prasat

Další skupinou jsou látky pro zlepšení reprodukčních ukazatelů u prasat. Mezi zajímavé rostliny této skupiny patří kotvičník zemní, škornice, jarva monnierova, řeřicha peruánská, jinan dvoulaločný, klikva velkoplodá nebo parcha saflorová a další. Saponiny kotvičníku působí jako elicitory LH a testosteronu, erektivitu zlepšují extrakty z natě škornice a plodu jarvy. Látky ovlivňující libido přímým účinkem na mozek se dají extrahovat například z kořenu řeřichy peruánské, eurykomy dlouholisté či z listu jinanu dvoulaločného. Extrakt z oddenku ploštičníku hroznovitého mají estrogenní účinek. V oblasti reprodukce prasat představuje aplikace přírodních látek velkou naději, protože nejsou hormonálního původu a není známo, že by negativně ovlivňovaly organoleptické vlastnosti masa a jsou tedy i akceptovatelné z hlediska bezpečnosti potravin.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *