Biologické odpady v zemědělství

Legislativa, týkající se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu, má původ v obavách Evropské unie ze šíření přenosných spongioformních encefalopatií a je snahou o prevenci, tlumení a eradikaci těchto chorob. Přistoupením České republiky k EU začalo i u nás platit Nařízení Evropského parlamentu a rady č. 1774/2002. To stanoví hygienická pravidla pro zmíněné produkty, označované zkratkou ABP (animal by product).

Zmíněnou legislativu doplňují, upravují nebo mění další Nařízení Komise (ES/809/2003, ES/810/2003, ES/12/2005, ES/92/2005) včetně Nařízení ES 209/2006 o prodloužení platnosti přechodných opatření do konce tohoto roku.
Zásluhou závazného výkladu, poskytnutému Státní veterinární správou ČR můžeme mít v relevantních otázkách nakládání s produkty ABF jasno.

Tři kategorie ABP
Materiály ABP dělí platné zákonodárství do tří kategorií. V první jsou části těl včetně kůží zvířat podezřelých z nákazy nebo ze zvířat, u kterých byla nákaza úředně potvrzena.
 Mezi materiály této kategorie patří i kuchyňský odpad z dopravních prostředků z mezinárodní přepravy (catering). Odpady 1. kategorie mohou být zlikvidovány spálením nebo zpracováním ve schváleném zpracovatelském závodě schválenými metodami, výjimečně mohou být skládkovány.
 Mezi materiály 2. kategorie patří zejména hnůj a obsah trávicího traktu zvířat. Z názvosloví vyplývá, že mezi hnůj patří i kejda, močůvka, hluboká podestýlka drůbeže, drůbeží trus aj. Při nakládání s hnojem jako se statkovým hnojivem (skladování na hnojišti, rozmetání a zaorání) se legislativa ABP neuplatňuje. Pouze v případech, kdy je hnůj zpracováván v kompostárnách nebo v bioplynových stanicích, platí zde pravidla vyplývající z Nařízení ES 1774/2002. Jen v případech, kdy jsou zvířecí fekálie v malém množství přidávány do surovinové skladby kompostu za účelem optimalizace poměru uhlíku a dusíku v kompostu, nebudou zatím povinnosti vyplývající z legislativy ABP vyžadovány. Rovněž v bioplynových stanicích je do konce tohoto roku možno zpracovávat hnůj a kejdu stávajícím způsobem.
 Do materiálu 2. kategorie patří i veškeré živočišné materiály shromažďované při čištění odpadních vod z jatek oddělením na sítech s oky menšími než 6 mm. Na odpadní vodu, získanou tímto procesem ošetření (včetně emulgovaného tuku získaného tlakovou flotací) se nepohlíží jako na ABP. Na uvedené materiály se vztahují jiné právní předpisy.
 Mezi materiály 3. kategorie patří ABP obsahující části zvířat, které jsou poživatelné a jen z obchodních důvodů nejsou určeny k lidské spotřebě, dále části zvířat, které nejsou poživatelné, ale nevykazují žádné známky na lidi přenosných onemocnění (kůže, kopyta, paznehty, štětiny aj.), dále krev, zmetkové potraviny živočišného původu, odpady z líhní a kuchyňský odpad.
 Materiály 3. kategorie mohou být zpracovány v kompostárnách a v bioplynových stanicích v souladu s legislativou ABP.

V zákonodárství ABP se hovoří o možném dočasném použití národních předpisů, které by zajistily stejnou míru hygienizace jako evropská legislativa. Při konzultacích se Státní veterinární správou jsme si ujasnili, že v České republice taková národní legislativa neexistuje a že striktní dodržování legislativy ABP bude vyžadováno.
V kompostárnách a bioplynových stanicích lze zpracovávat pouze materiály 3. kategorie. Bez odpovídající hygienizace lze zpracovávat materiály, které již prošly režimem zpracování kafilerních zpracovatelských závodů (masokostní moučky, kafilerní tuk).
Kompostárna nebo bioplynová stanice zpracovávající ABP (včetně hnoje a kuchyňských odpadů) musí být dle legislativy EU vybavena pasterizační (sanitární) jednotkou, kterou není možné obejít.
Jednotka musí být opatřena zařízením ke sledování teploty v reálném čase a záznamovým zařízením ke stálému zaznamenávání výsledků těchto měření a vhodným bezpečnostním systémem bránícím nedostatečnému ohřevu. Dále musí být provoz vybaven zařízením k čištění a dezinfekci vozidel a kontejnerů sloužících k přepravě ABP.
Za předpokladu stejného hygienizačního účinku lze povolit i jiné typy kompostovacích systémů. Každá bioplynová stanice a kompostárna zpracovávající ABP musí být vybavena vlastní laboratoří nebo využívat službu externí schválené laboratoře.

Kritické body
a jejich kontrola

Provozovatel kompostárny nebo bioplynové stanice zpracovávající ABP je povinen určit a kontrolovat kritické body a zaznamenávat výsledky kontrol a vyšetření a uchovávat je nejméně po dobu dvou let.
Dále jsou provozovatelé povinni odebírat reprezentativní vzorky ke kontrole každé zpracovávané šarže na shodu s normami a Nařízením 1774/2002. Pro každý použitý kritický kontrolní bod musí být stanoveny minimální hodnoty technologických norem. Mezi kritické body při anaerobní digesci nebo kompostování patří velikost částic odpadu ( 70 °C), délka trvání procesu tepelného ošetření (> 1 hodina).
V povinnostech provozovatelů těchto zařízení je rovněž přijetí systematických opatření proti ptákům, hlodavcům a hmyzu, doložený programem hubení škůdců. Organizační systém těchto zařízení musí být zajištěn tak, aby se zamezilo rekontaminaci zpracovaných odpadů.

Normy pro bakterie

Vzorky digestátů a kompostu odebrané během skladování nebo vyskladňování musí vyhovovat následujícím normám:
 Salmonella: nepřítomnost v 25 g: n = 5, c = 0, m = 0
 Enterobacteriaceae: n = 5, c = 2, m = 10, M = 300 v 1 g
kde:
n = počet vzorků, které mají být vyšetřeny
m = prahová hodnota počtu bakterií; výsledek je považován za uspokojivý, pokud počet bakterií ve všech vzorcích není vyšší než m
M = nejvyšší hodnota počtu bakterií;výsledek je považován za neuspokojivý, pokud je počet bakterií v jednom nebo více vzorcích vyšší nebo roven M
c = počet vzorků, u nichž může být počet bakterií mezi m a M; celý vzorek je považován za přijatelný, pokud ostatní vzorky mají počet bakterií nižší nebo roven m.

Způsoby hygienizace

Řešení technologie zpracování ABP v bioplynových stanicích by mělo využívat pasterizačního zařízení, kde rozmělněné ABP jsou tepelným výměníkem voda/substrát ohřáty v izolované nádobě s integrovaným míchadlem horkou vodou od chlazení spalovacího motoru kogenerační jednotky. Po hygienizaci (jednu hodinu při teplotě 70°C) se rozmělněné odpady v suspenzi přečerpávají do fermentoru.
Složitější situace je na kompostárnách, které zdroj levného tepla k pasterizaci nemají. Zde je možné použít tepla vznikajícího exotermickým aerobním fermentačním procesem. Rozmělněné jateční odpady, kuchyňské odpady, případně zvířecí fekálie se promísí s lignocelulozovou hmotou např. s drcenou slámou, dřevní štěpkou, s pilinami nebo s odpadní biomasou tak, aby vlhkost vzniklé suspenze byla v rozmezí 60 až 70 °C a poměr C:N v substrátu byl v rozmezí 20 až 40.
Rychlost nastartování hygienizační teploty 70 °C je u fermentorů nemíchaných asi 48 hodin v závislosti na intenzitě aerace a u fermentorů míchaných by měla tato teplota být docílena do 24 hodin. Při pouhé teplotní hygienizaci 70 °C nastává devitalizace nesporulujících mikroorganismů, přičemž sporulující mikroorganismy, které bývají rovněž původci různých chorob přežívají a zbavení konkurence dalších mikroorganismů se mohou úspěšně rozmnožovat.
V hygienizačních fermentorech je hynutí patogenních mikroorganismů nejen v důsledku hygienizační teploty, ale i vlivem přítomnosti metabiotických produktů vznikajících mikrobiologickou činností v substrátu. Devitalizační účinek vlivu teploty a metabiotických procesů se násobí a proto hygienizační fermentory dosahují spolehlivější devitalizace nejen nesporulujících ale i sporulujících mikroorganismů.
Co se týče zařízení pro hygienizaci ABP, je již na trhu nabídka více druhů pasterizačních zařízení vhodných pro bioplynové stanice. Zároveň existuje snaha některých subjektů tato zařízení zhotovit svépomocně.
Svépomocně stavebně zhotovený hygienizační aerovaný nemíchaný fermentor je provozován na kompostárně Pitterling v Chudeřicích u Bystřiny (foto 1).
Úspěšně je ve spolupráci s veterinární správou testován také mobilní tepelně izolovaný aerovaný box na hygienizaci ABP domácí výroby. Toto zařízení je opatřené frézovým mechanismem pro homogenizaci a zintenzivnění aerace a odplyn je dokonale deodorizován v biologickém filtru. První zařízení bude instalováno na kompostárně v Jarošovicích.
Jako vedlejší produkt vědeckých výzkumů vznikl tepelně izolovaný hygienizační box (foto 2) pro hygienizaci tuhých substrátů na pracovišti oddělení ekotoxikologie VÚRV v Chomutově. Hygienizace se provádí v několika vrstvách na sítech.

Závaznost předpisu,
povinnosti a sankce
Závěrem je třeba provozovatelům bioplynových stanic a kompostáren zpracovávajícím ABP (mezi které patří též hnůj a veškeré zvířecí fekálie, kuchyňské odpady včetně separovaného sběru domovních bioodpadů), plnícím rozhodnutí krajských úřadů a ustanovení provozního řádu zařízení sdělit: přistoupením ČR k EU platí při zpracovávání ABP jako závazný předpis Nařízení 1774/2002 přinášející další povinnosti a ty je třeba zabudovat do provozních řádů. Dozor nad dodržováním stanovených povinností a vydávání správních aktů patří do kompetence krajských veterinárních správ schvalujících provoz zařízení zpracovávajících ABP a za zjištěné nedostatky udělujících sankce.
Současně je třeba vytvořit taková opatření, aby odpady z veřejného stravování včetně fritovacích olejů byly separovány, sbírány a zpracovávány a nebyly vnášeny do odpadních vod nebo do směsného komunálního odpadu.
Příspěvek byl zpracován v rámci Výzkumného záměru MZE 0002700601 Principy vytváření, kalibrace a validace trvale udržitelných a produktivních systémů hospodaření na půdě.

Ing. Jaroslav Váňa, CSc.,

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *