Bioplynová stanice vhodně doplňuje mléčnou farmu

Belgický chovatel Steven Devos se specializuje na bioprodukci mléka pro dětskou výživu, provozuje vlastní malou bioplynovou stanici, která zpracovává pouze odpadní kejdu a slouží k pokrytí energetických potřeb farmy.

Steven a jeho žena Veerle Devos-Delbecque obhospodařují asi 200 hektarů zemědělské půdy (z toho 170 vlastních) a chovají 220 kusů dojeného skotu. Průměrá užitkovost byla v listopadu 26 litrů na krávu a den. Farmář je velký inovátor a neustále zkouší nové věci a možnosti. Kupříkladu se pouští do systému rotačního křížení – vytváří produkční kříženky holštýnského skotu, plemene montbeliarde a skandinávského červeného skotu. Farmář se inspiroval v zahraničí a jeho cílem je neustále využívat heterózního efektu z křížení. Na dvouplemenné kříženky holštýnek a montbeliardek připouští přirozeně býka skandinávského (švédského) červeného plemene. Steven Devos si slibuje od této kombinace lepší zdraví, kvalitnější jalovice, lehké porody a dobrou kondici krav. Zatím má ve stádě asi deset takových kříženek a jejich výsledky jsou podle farmářových slov nadějné.

Cesta, kterou chovatel Devos zvolil je ještě o něco komplikovanější – nedávno farma vstoupila do ekologické režimu – má podepsaný kontrakt s nedalekou mlékárnou na odběr celé produkce pro výrobu dětské mléčné výživy v bio kvalitě. „Ceny mléka nebyly dobré, proto jsme se rozhodli pro tuto alternativu. Hodně farmářů v Belgii během krize cen uplynulého období skončilo s mléčným buznysem. Buď své farmy prodali, pronajali nebo přešli na chov masného skotu. Nám se podařilo převzít farmu souseda níže v obci, takže máme k dispozici dalších 65 hektarů a nějaké krávy a jalovice.

Výroba biomléka ovšem nebude jednoduchá. V oblasti se nedaří vypěstovat kukuřici v bio kvalitě bez použití pesticidů, proto zkrmování vlastní kukuřičné siláže nepřipadá v úvahu. Částečně farmář nakupuje biosiláž z Francie, ale to se prodražuje. Výživa krav se tedy musí spokojit s travními a jetelelotravními senážemi. Aby hospodář dosáhl potřebného živinového složení, musí sklízet píci velice mladou, uskutečňuje čtyři seče do sezóny. Produkční krávy rovněž mají možnost pastvy a přijmu jádra v krmných automatech umístěných ve stáji.

K dojení 130 krav jsou využívány dva mléčné automaty DeLaval VMS, s těmi jde ruku v ruce systém řízeného pohybu stáda pomocí selekčních branek. Systém je kombinován s pastvou, když chce kráva ven, musí projít selekčními brankami a případně se podojit v automatu, tzv. „milk first“.

Doplňkem mléčné farmy je malá bioplynová stanice poměrně jednoduché konstrukce o výkonu 10 kW. Vykopaná jáma je zakryta fólií, která se vzdouvá produkovaným bioplynem. Ten je očerpáván do spalovacího motoru umístěného uvnitř malého kontejneru vedle jímky.

Podle slov farmáře postačí výkon elektrárny na pokrytí asi čtvrtiny energetických potřeb farmy. BPS je zásobována pouze kejdou, která je sem jako čerstvá čerpána přímo z podroštových prostor, bez dodávání jakékoli kukuřičné siláže. Denně BPS zpracuje asi 12 kubických metrů kejdy. „Znám farmáře, kteří používají stejný systém, ale s mnohem větší efektivitou – kejda s větším obsahem škrobu při intenzivní mléčné produkci založené na kukuřici je pro fermentor daleko větším zdrojem energie,“ trochu si postěžoval farmář Steven Devos. Žádný elektrický proud tedy farma neprodává do sítě, ale bioplynová stanice slouží pouze ke snížení nákladů na energii.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *