Biosekuritou ke zdravým zvířatům

Na docílení odpovídající úrovně veterinárně hygienické ochrany v chovech prasat najdete na stránkách mnoha příruček celou řadu doporučení. Problém je však v tom, že jejich zavedení do chovatelské praxe naráží na překážky vyplývající z podmínek konkrétního provozu. Také chovatelé Zemědělského obchodního družstva Žichlínek, kteří na farmě Sázava evidují 1400 prasnic hledali řešení, jak dosáhnout optimální úrovně zdraví v chovu a zvýšit tak ekonomický profit.

 

 

V úvodu je třeba říci, že ZOD Žichlínek se zabývá klasickou zemědělskou produkcí. V segmentu živočišné prvovýroby se chovatelé největšího zemědělského podniku na Orlickoústecku věnují chovu mléčného skotu a prasat. I přes tehdy dosahovanou užitkovost odpovídající 28,5 odchovaného selete od prasnice za rok východočeští producenti zástavových selat v loňském roce přistoupili k repopulaci chovu. Nezbytnou samozřejmostí nově naskladněné farmy Sázava se stalo i dodržování zásad biosekurity, jimiž se minimalizují rizika zavlečení infekce na farmu například osobami, zvířaty, technologickými systémy nebo přepravou. Dnes už Žichlínští chovatelé mají největší porci práce za sebou a první porody naskladněných prasniček reprezentujících dánskou genetiku naznačují, že to byl krok správným směrem.

Vzhledem k rozdílným podmínkám jednotlivých farem není možné použít jednotnou metodiku na zajištění biologické bezpečnosti v chovech. Nicméně jsou formulované obecné zásady, o nichž jsme hovořili s předsedou představenstva výše uvedeného východočeského podniku MVDr. Josefem Vinduškou.

Více se dočtete v řijnovém číslu časopisu Náš chov

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *