Biovýroba je u nás teprve v počátcích

Množství farem, které se rozhodly jít ekologickou cestou se u nás zvyšuje pomalu. Většina z nich hospodaří systémem údržby krajiny, tedy spásáním. Mnohem méně už je ale těch, které se zabývají například bioprodukcí kravského mléka. Jednu takovou lze najít v Horní Lidči na Vsetínsku, která svou biosurovinu dodává do Mlékárny Valašské Meziříčí, která je kolébkou nejlepší Biopotraviny roku 2006.

Ekofarma Agrofyto, spol. s r. o. se nachází v Chráněné krajinné oblasti Beskydy v okrese Vsetín, kde se nadmořská výška pohybuje od 300 do 630 metrů. Jednatelé společnosti Ing. Ludmila Mužikovská a Vilém Rudolf začali v roce 1995 hospodařit nejprve klasickým způsobem na pronajatých pozemcích od Zemědělského družstva Nové Valašsko v katastrech Lidečko ,Horní Lideč aValašské Příkazy. „Byly tu zemědělské farmy s kombinovanou produkcí mléka a masa od českého strakatého skotu,“ sděluje Vilém Rudolf. Posléze bylo původní stádo rozděleno na dvě části, které se začaly převádět na požadovanou užitkovost. Část stáda, určená k produkci mléka se převáděla holštýnským plemenem, a na část určenou k produkci masa se připouštěli býci plemene limousine a simentál. Zvířata jsou ustájena celkem na dvou farmách – mléčný skot na farmě v Horní Lidči a masňáci jsou v sousedním Lidečku. Kromě nich se na pastvinách podniku prohání ještě stádo 45 ovcí.

Ekologicky ale téměř bez odbytu
V současnosti se stavy skotu v podniku pohybují kolem 450 kusů, z toho je 90 dojnic a 85 matek masného skotu. Zbytek tvoří jalovice ,telata a dva plemenní býci. Na ekologický způsob hospodaření společnost přešla v roce 2001, a to nejprve na farmě s masným skotem v Lidečku. Farma v Horním Lidči, kde jsou dojnice, šla do ekologického zemědělství o dva roky později. Nezbytnou podmínkou pro přechod na ekologické farmaření byla změna ustájení jak pro mléčný tak masný dobytek, a to z vazného na volné. „V loňském roce jsme rekonstruovali stáj pro 90 krav, kde jsou nyní dojnice ustájeny volně. Přistýlá se jim slámou, chlévská mrva se denně vyhrnuje. Přistavila se také dojírna o velikosti dvakrát pět. Krávy stojící na sucho a jalovice jsou v rekonstruovaných stájích na hluboké podestýlce. Stáj pro masný skot na farmě v Lidečku je řešena stejným způsobe na “ oznamuje Ing. Ludmila Mužikovská. Na rekonstrukci stáje pro dojnice, která měla rozpočet 6,8 miliónů korun podnik využil kromě úvěru také finance z Operačního programu Mze a to částkou 1 935 000 korun. V podniku se tedy vyrábí jak biomléko tak biomaso, a to i přesto, že až donedávna neexistoval v okolí žádný reálný odběratel, u kterého by tyto suroviny našly své uplatnění. Maso se stále prodává jako konvenční. Důvodem jsou podle Ing.Mužikovské příliš přísné požadavky na to, aby jatka získala certifikaci a možná i nedostatek jatečného dobytka z ekochovů v pravidelných dodávkách „Zájem o biomaso ze strany zákazníků by tady byl, ale bohužel zde neexistují žádná certifikovaná jatka, kde by se náš dobytek mohl porážet,“ vysvětluje farmářka. Maso se dodává na nedaleká Jatka Valašské Klobouky. S mlékem prý byla situace donedávna podobná. Jako„bio“ ho nakupuje Mlékárna Valašské Meziříčí od dubna letošního roku „Mléko se odváží od začátku našeho hospodaření do stejné mlékárny. Letos na jaře si mlékárna udělala certifikaci na výrobu bioproduktů, takže ho od nás nyní nakupují jako biomléko, jehož cena je asi o 0,60 Kč vyšší než u konvenčního. Zatím jsme jejich jediní dodavatelé mléka pocházejícího z ekologického chovu,“ oznamuje Vilém Rudolf Mlékárna denně nakupuje z ekofarmy zhruba 1700 litrů biomléka, „Produkujeme více biomléka, než mlékárna potřebuje k výrobě svých bioproduktů. V budoucnu by ale měla svůj sortiment biovýrobků rozšířit a tak využit veškeré vyrobené biomléko. Zatím se však zpracovává jen dvoudenní produkce “ prozrazuje jednatel podniku, který má mléčnou kvótu stanovenou na 614 tisíc litrů. Průměrná užitkovost krav za laktaci činí 8 300 litrů , obsah bílkovin se pohybuje kolem 3,30 % a obsah tuku 3,60 %.

Zajistit zvířatům správnou výživu není jednoduché
Ekofarma Agrofyto hospodaří na výměře okolo 850 hektarů ze které převážnou část zaujímají trvalé travní porosty. Zhruba 160 hektarů orné půdy stačí k zajištění krmivové základny pro zvířata. Pěstuje se pouze ozimá pšenice, triticale,jarní pšenice a jetelotrávy pro výrobu senáží. Plodiny se v rámci ekologického způsobu hospodaření mohou hnojit jen organickými hnojivy. Výnosy obilovin se většinou pohybují kolem 3,5 tuny z hektaru. Jak Ing. Mužikovská přiznává, nakrmit zvířata tady v horách a navíc s určitým omezením, které je na ekologické zemědělství kladeno, není snadné. Základem krmné dávky je jetelotravní senáž, která se dávkuje v rozmezí od 15 do 25 kilogramů. V létě se jí dává méně, protože dojnice chodí na pastvu. Jako energetický zdroj se v množství 3 až 4 kilogramů využívá mačkané kukuřičné zrno, které farma nakupuje. Obiloviny se rovněž zkrmují mačkané a konzervují se povolenými biologickými konzervanty. Jádro i objem se konzervují v silážních jámách, jelikož není v areálu farmy není dostatek prostoru na silážní vaky. Masný skot je od dubna do konce listopadu na pastvě a v zimě dostává jetelotravní senáž, seno. Otázka výživy u dojnic nás dost tíží, zejména pak nákup sušiny, který se má omezovat. Zatím je v rámci ekologického chovu povoleno nakoupit pět procent sušiny z celkového ročního objemu krmiv, takže sháníme kukuřici. Bylo by ale dost nešťastné, kdyby byl nákup krmiv úplně znemožněn, jak se o tom hovoří. V tom případě by v našich podmínkách výživa a s ní související zdravotní stav zvířat byly ohroženy. To by se následně projevilo horší úrovní reprodukce, snížením produkce mléka a zhoršením jeho kvalitativních ukazatelů – tuku a bílkovin, Bez možného nákupu některých krmiv , hlavně těch energetických, bychom se asi neobešli,“ vysvětluje Ing. Mužikovská.

Přísná nařízení znesnadňují podnikání
Ekologické zemědělství s sebou nese jistá omezení týkající se nejen výživy zvířat, ale také technologie pěstování plodin a nakonec i zpracování finálního produktu. Podle Ing. Mužikovské je naše legislativa v tomto směru příliš přísná a často zemědělskou činnost farmářům komplikuje. Za extrémní a velmi omezující považuje to, že v rámci ekologického zemědělství nelze během období stanovené na pět let změnit dané zornění půdy. „V našem systému hospodaření nám velmi vadí, že musíme mít celých pět let hony s ornou půdou na stejném místě. Rostlinná výroba je podřízená živočišné výrobě a to výrobě jadrných a objemových krmiv. Náš osevní postup je omezený, na jednom pozemku střídáme neustále obiloviny a jeteloviny, a to je špatné. Za prvé se tím půda vyčerpává a za druhé to vede k rozšiřování nežádoucích plevelů a škůdců,“ stěžuje si na jedno z mnoha pravidel, které ekologické hospodaření jež je součástí AEO znesnadňují. A při tom by stačilo dodržet ornou půdu ve stanovené výměře (z důvodu nezvyšování zornění), ale s možností klasické obnovy-rozorání louky nebo pastviny, zaorání hnoje, zasetí ozimých obiloviny, následně jařiny jako krycí plodiny s podsevem luční nebo pastevní směsi. Pozitivem by bylo, že by se obilovina zasela do odpočinuté, nezaplevelené a vyhnojené půdy, a tím by se na menší výměře zvýšil výnos jaderného krmiva, které slouží v ekologickém zemědělství pro vlastní spotřebu. Zároveň se tak provzdušní půda louk a pastvin a zlepší se i druhové zastoupení porostu čímž se zkvalitnění následně sklizené objemné krmivo.

Výrobu mléka chceme zachovat
Jak prozrazuje Ing. Mužikovská, podnik sice hospodaří s mírným ziskem, ale to jen díky státním dotacím. „Mléko je tržní komodita, ale bez dotací by jsme se nepohnuli ani o krok. Zemědělství není podnikání v pravém slova smyslu, jelikož nemůžeme ovlivnit ani vstupy ani cenu za výslednou produkci. Cenu za kterou mléko prodáme určuje mlékárna a jeho výroba je navíc omezená kvótou. Přitom vstupy jdou neustále nahoru, takže se výrobní náklady zvyšují,“ stěžuje si a uznává, že mnohem jednodušší by bylo, kdyby se podnik věnoval jen údržbě krajiny a mléko nevyráběl vůbec. „Kdybychom mysleli jen ekonomicky, asi bychom přešli na hospodaření systémem údržby krajiny spásáním, protože pastevectví by bylo mnohem snazší. Na rozdíl od výroby biomléka je navíc dotováno. My si ale myslíme, že k zemědělství na horách chov dojnic prostě patří. Je to uzavřený koloběh v přírodě. Kdybychom od produkce mléka upustili, v podstatě bychom zahodily mnohaleté zkušenosti, které jsme v tomto oboru získali. Navíc bychom museli propustit několik zaměstnanců, a to bychom neradi,“ vysvětluje Ing. Mužikovská. Z tohoto důvodu se farma snaží najít uplatnění i pro několik sezónních zaměstnanců. Průměrně zde pracuje celkem 17 lidí.

Otázka konkurenceschopnosti
Ekonomické vyhlídky farmy ale v tomto roce moc příznivé podle jednatelky nejsou. Důvodem bylo především to, že se po dvou předchozích zimách v podniku zřítilo sedm hospodářských budov, včetně skladu krmiv a slámy. Ty se teď podnik snaží dát zpátky dohromady, takže se všude staví a opravuje a zároveň se provádí i úpravy areálu.
Přestože mají momentálně všichni na farmě spoustu starostí a plné ruce práce mohou se těšit ze skutečnosti, že jejich dosavadní úsilí nepřišlo nazmar. Vždyť právě oni vyrábějí surovinu, ze které pochází nejlepší česká biopotravina tohoto roku. „Je příjemné vědět, že z naší suroviny se vyrábí úspěšný výrobek. Zároveň nás to ale zavazuje k tomu, abychom v naší práci nepolevili a dosahovali minimálně stejných výsledků jako doposud,“ konstatuje farmářka. V zápětí ale zklamaně dodává, že stínem na duši asi všech farmářů v současnosti je konstatování našich odborníku, že naše „nekonkurenceschopné“ potraviny není třeba vyrábět, jelikož si můžeme dovézt jiné a levnější ze zahraničí. Tito odborníci už ale podle Ing. Mužikovské neuvedou z jakého důvodu naše potraviny vlastně nemohou dovozům těch levnějších konkurovat. „Každý ví, že výrobní náklady jsou u nás podstatně vyšší a dotace nižší než v zahraničí, a také ne ve všech státech, ze kterých se k nám potraviny dovážejí, mají zemědělci nařízeno platit z mezd sociální a zdravotní pojištění, daně z příjmu, z půdy a dokonce i z agrárních dotací, jak je tomu v naší republice. To české farmáře samozřejmě znevýhodňuje,“ uzavírá.

Biopotravina z Valašska slaví úspěch
Mléčný výrobek Bio kysaný nápoj, který získal prestižní ocenění Česká biopotravina roku 2006 je na trhu s bioprodukty teprve několik měsíců. V letošním pátém ročníku soutěže o nejlepší biopotravinu naší země, kterou pořádá Nadace partnerství spolu se Svazem ekologických zemědělců Pro-Bio za podpory Ministerstva zemědělství, se mezi sebou utkalo dvacet nejrůznějších produktů ekologického zemědělství, od pečiva, přes vejce až po mléčné výrobky. Podle ředitelky Mlékárny Valašské Meziříčí Jany Novotné, ve které se produkt vyrábí, vyhrál Bio kysaný nápoj soutěž doslova na plné čáře. Mlékárna se přitom účastnila soutěže letos poprvé, a navíc soutěžila se svým jediným bioproduktem. „Bio kysaný nápoj je jediný biovýrobek, který momentálně děláme. S jeho výrobou jsme začali teprve v dubnu tohoto roku, takže je to novinka,“ sděluje a zároveň dodává, že takový úspěch v soutěži opravdu nečekali. „Z počátku jsme si nebyli úplně jisti, zda se máme do výroby produktů ze surovin pocházejících z ekologického zemědělství vůbec pustit, protože u nás je toto odvětví zatím v úplných počátcích a nemá takovou tradici jako například v zahraničí. Získaný titul nás ale povzbudil a přesvědčilo o tom, že jsme se vydali správnou cestou. V biopotravinách nyní vidíme budoucnost. Myslím, že se lidé i u nás budou stále více zajímat o své zdraví a chtít kvalitní a zdravé potraviny.“ dodává Novotná. Produkt Bio kysaný nápoj zaujal hodnotící porotu zejména svou výbornou chutí, kvalitou a designem obalu.
Za svou krátkou existenční dobu stačil Bio kysaný nápoj získat kromě titulu Česká biopotravina roku 2006 ještě další dvě ocenění. V soutěži o nejlepší potravinářský výrobek Zlínského kraje – Perla Zlínska 2006, kterou pořádá krajská a okresní agrární komora se nápoj umístil v kategorii mléčných produktů mezi šesti nejlepšími. Navíc si výrobek ze soutěže odnesl i Cenu hejtmana Zlínského kraje. Po takovém úspěchu není divu, že se mlékárna ve Valašském Meziříčí rozhodla uvést na trh co nejdříve další bioprodukt. „Plánujeme, že sortiment našich biovýrobků v budoucnu rozšíříme. Během dvou měsíců by měl na trh přijít Bio kysaný nápoj ochucený,“ prozrazuje Novotná.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *