Bretaňská prasata žijí v v moderních technologiích

Francouzská Bretaň není jen místem keltských legend a bájí, korzárských měst a oblastí s největším přílivem a odlivem v Evropě, ale z hlediska živočišné výroby i místem, kde se chová 80 % všech prasat ve Francii. Zdejší chovy prasat mají jedno společné – značné investice do nejmodernějších technologií. Že se to místním farmářům vyplácí, jsem se přesvědčila na farmě Rogera Andrieu v Maroué.

Farma existuje již 25 let, každým rokem se ovšem dále rozšiřuje. V roce 1995 prošly stáje kompletní rekonstrukcí, většinou i s výměnou technologií. Na farmě je celkem 500 prasnic, roční produkce farmy je 11 000 selat. Celkem 80 % selat se vykrmuje zde na farmě, zbývajících 20 % míří do jiné výkrmny.
Porodna prasnice je od roku 1994 vybavena porodními kotci s vanou Laktek z produkce domácí firmy I-TEK, kotce jsou vybaveny vyhřívanou podlážkou pro selata. Podle majitele farmy jsou ovšem výhodnější vyhřívací lampy, jednak kvůli ceně – zatímco vyhřívaná podlážka stojí 105 euro, pak jedna vyhřívací lampa přijde na 20 euro, a jednak kvůli kluzkému povrchu podlážek, který může způsobit selatům problémy. Podlážky v kotcích jsou tedy postupně nahrazovány lampami, ihned po porodu se používají dvě, po třech dne již selatům stačí jen jedna. Krmení pro prasnice na porodně je suché, selata se odstavují v 21 dnech při hmotnosti 6,5 až 7 kg. Počet odchovaných selat se pohybuje na průměru 23,6 kusů na prasnici a rok. Pro vysoušení selat bezprostředně po porodu se používá ve Francii nyní velmi populární mletý kaolín. Výhodou podle farmáře je to, že se osušená selata zahřívají po porodu podstatně rychleji, než kdyby zůstala vlhká. Po odstavu přecházejí selata do předvýkrmu, kde jsou umístěna v kotcích s plastovou podlážkou po 40 až 44 kusech. Průměrný přírůstek v předvýkrmu činí 400 g, při hmotnosti 18 kg jsou selata přesouvána už do samotného výkrmu. Ve výkrmové stáji se předvýkrmový kotec rozdělí na dvě poloviny – prasat tak zůstávají ve stejných skupinách, které se dále dělí, až do konce výkrmu. Skupiny se nikdy nemíchají, což značně snižuje možnost agresivních projevů mezi zvířaty. Krmí se suchým krmením, zpočátku granulovaným, selata v hmotnostní kategorii 18 až 30 kg dosahují průměrného denního přírůstku 750 g, v kategorii od 30 kg do konce výkrmu pak 850 g, spotřeba krmné směsi se pohybuje na úrovni 2,75 kg/kg přírůstku. Úhyny v období od narození do přesunu selat do předvýkrmu činí přibližně 8 %, od předvýkrmu do vyskladnění na jatka asi 4 %.

Řešení má jméno Exatop
Problémem při chovu prasata a zejména výkrmu ve velkých koncentracích zvířat bývá zpravidla stájové mikroklima. Stejnou situaci řešil ve svém chovu Roger Andrieu a tak před dvěma lety nainstaloval do výkrmových stájí větrání Exatop rovněž od firmy I-TEK. Princip tohoto systému větrání je v podstatě jednoduchý: vzduch je zvenku nasáván do kanálů, které vedou pod podlahou stáje a do stáje proudí několika plastovými komíny, umístěnými u každého kotce (viz foto). Proud čerstvého vzduch vystupující z komínu má konstantní rychlost 5 až 6 m/sekundu, která je dostatečná na to, aby vzduch dosáhl stropu stáje a poté se rozšířil do celé stáje. Výhodou tohoto typu větrání je rovněž to, že studený vzduch neproudí přímo do zóny zvířat, takže u nich nedochází k nežádoucímu podchlazení. Znečištěný vzduch je pak nasáván ventilátory u stěny stáje a odváděn na střechu budovy. Ventilaci je možné řídit automaticky či manuálně.
Nutno podotknout, že mikroklima v oddělení, kde je přibližně 200 až 250 prasat, bylo skutečně příjemné. Jaké je ovšem v tomto případě ovzduší šířící se z farmy do okolí? I ve Francii se často vyskytují námitky obyvatelstva blízkých vesnic a měst proti zápachu šířícímu se z farem. Majitel farmy vyřešil i tento problém se šarmem Francii tak vlastním – instaloval ke stájím čističku, přesněji řečeno pračku vzduchu. V podstatě jde o dvě místnosti – do první z nich je místo na střechu nasáván vzduch z výkrmových oddělení. Zde prohází vzduch vodní clonou a přes filtr je nasáván do druhé místnosti. Filtr zachytí přes 80 % nečistot a pachů ze stájového vzduchu a do druhé místnosti tak proudí vzduch takové kvality, o které si například my v Praze můžeme nechat jenom zdát. Z této místnosti je poté vyčištěný vzduch nasáván do střešních komínů a proudí do okolí. Nejde sice o levnou záležitost, ale výsledkem jsou minimální stížnosti obyvatel v blízkém okolí farmy a pro farmáře tak možnost dalšího rozvoje.

Ani prasnice nepřichází zkrátka
Odstavená selata jsou tedy vykrmená, ale kam pokračují z porodny prasnice? Do stáje pro březí prasnice vybavené opět kotci Gevitop již zmíněné domácí firmy I-TEK. V těchto individuálních kotcích zůstává prasnice 28 dnů od zjištění březosti, poté se ovšem nemusí nikam složitě přehánět, zábrany společné pro pět individuálních stání se jednoduše zvednou a vznikne tak společný kotec pro pět prasnic (viz foto). Odpadá tedy stresování prasnic zbytečným přeháněním a co je velmi důležité – ušetří se tím práce ošetřovateli. Pro doplnění informací – na farmě pracují tři stálí zaměstnanci plus jeden stážista, většinou student zemědělské školy. Sám majitel má na farmě půl úvazku. Kromě prasat obhospodařují zaměstnanci i 40 ha zemědělské půdy, které umožňují aplikaci kejdy z chovu.
Dotazy našich chovatelů na Rogera Andrieu byly rozmanité a netýkaly se jen technologií. Jen namátkou – reprodukční problémy u prasnic v létě se zde téměř nevyskytují, Bretaň má velmi mírné klima, v létě nejsou příliš vysoké teploty, v zimě takřka nemrzne a výkyvy teplot nejsou tak velké jakou u nás. Pokud jde o produkci prasniček na chov jejich zpeněžení je samozřejmé mnohem výhodnější než při vyskladnění na jatka – kromě ceny jatečné, dostává chovatel navíc ještě přibližně 800 FRF (tedy asi 4400 Kč).
Prasatům se v Bretani zjevně daří, i když podle francouzského časopisu Porc magazine i zde přicházejí chovatelé prasat posledních 9 měsíců o peníze. V chovech to ovšem zatím není vidět. Vidět jsou ale velké investice do technologií a maximální snaha o ušetření pracovní síly a zvýšení produktivity práce. Je totiž zřejmé, že jen tudy vede cesta k ziskovému chovu prasat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *