Brojleři, bioplyn a chov krokodýlů

Souvislosti mezi výkrmem brojlerových kuřat, provozem bioplynové stanice a chovem krokodýla nilského bychom při troše dobré vůle hledali jen těžko. Vedení jednoho z největších výrobců drůbežího masa v ČR Agrodružstva Jevišovice toto propojení našlo a vypadá to, že se daří.

Agrodružstvo Jevišovice sídlící na jižní Moravě určitě není v českém zemědělství neznámým pojmem. Nejdůležitějším odvětvím živočišné výroby je výkrm brojlerových kuřat a Agrodružstvo je oním iniciátorem „kartelové dohody“ drůbežářů, za kterou udělil antimonopolní úřad všem zainteresovaným podnikům celkovou pokutu 14,2 milionů korun. O této kauze jste se dočetli ve zpravodajské části našeho týdeníku.
V současné době družstvo hospodaří v České republice na výměře přes 9000 ha a jeho roční obrat činí miliardu korun. V průměru zaměstnává 450 osob. Kromě působnosti v ČR družstvo a jeho dceřinné firmy vyvíjejí zemědělské aktivity v zahraničí. Jevišovice byl také jeden z prvních podniků v republice, který v roce 2006 uvedl do provozu moderní bioplynovou stanici.

Od drůbeže ke krokodýlům
Chov drůbeže je soustředěn do několika středisek jižní Moravy na celkovou plochu kolem 70 000 m2. Představuje to jednorázový zástav přibližně 1 200 000 kuřat. Jednodenní kuřata dodává firma Xaverov, a. s., Praha, provoz Brno – 65 % a firma Mach Litomyšl – 35 %. Vykrmují se hybridní kombinace Ross 308, v menším množství i Cobb 500. Družstvo produkuje 16 000 t jatečných kuřat ročně a převážná většina z tohoto množství putuje do akciové společnosti Kostelecké uzeniny, kam dodávají brojlery po 44 až 46 dnech výkrmu o průměrné hmotnosti do 2,4 kg.
Agrodružstvo v čele s jeho předsedou Ing. Bohumírem Radou se stalo v ČR také průkopníkem faremního chovu krokodýlů. Farma vznikla před třemi roky ve Velkém Karlově na Znojemsku a je zaměřena na chov krokodýla nilského (Crocodylus niloticus). Ten se obvykle ve faremních chovech vykrmuje zhruba čtyři až pět let do hmotnosti 25 až 30 kg, takže zatím nebyl žádný kus poražen. Krokodýli mají sloužit hlavně jako turistická atrakce.
Jak vysvětlil ošetřovatel krokodýlů a manažer projektu agroturistiky Ing. Josef Čep, v přírodě se krokodýli živí mršinami i ulovenými zvířaty. Konzumují je bezezbytku. „To nás přimělo k myšlence, že by krokodýli byli vhodným zvířetem ke zkrmování nestandardních kuřat. Zhruba půl procenta kuřat nedoroste do minimální hmotnosti 1,2 kg a je zařazeno do kategorie nestandardních, neboť zvířata nejsou vhodná pro strojové zpracování. Ta pak až donedávna putovali do kafilérie, za což podnik musel platit,“ vysvětlil Čep. V současné době jsou zvířata potravou krokodýlům, ale převážná většina putuje spolu s dalším jatečním odpadem ke zpracování v místní bioplynové stanici.

Bioplynka jako likvidátor odpadů
Bioplynová stanice ve Velkém Karlově je rozhodně projekt, který zatím není běžně k vidění. Investorem a provozovatelem biostanice je ZEVO, s. r. o., dceřinná společnost Agrodružstva Jevišovice. Hlavním přínosem bioplynové stanice je prodej elektrické energie do distribuční sítě. Podle nařízení vlády z roku 2002 musejí rozvodné sítě od všech producentů energie z obnovitelných zdrojů odkoupit tuto energii za garantovanou cenu, která byla v roce 2006 stanovena na 2,97 Kč za 1 kWh, letos je to 3,04 Kč/kWh. Výrobce této obnovitelné energie je navíc osvobozen od daně z příjmů z tohoto podnikání.
Výkon BPS je zhruba 1,4 MW elektrické energie a zhruba stejné množství energie tepelné. V srpnu roku 2007 dojde k navýšení výkonu na 2,1 MW instalací kogeneračních jednotek. Odpadní teplo, které provozem vzniká se využije k vytápění obce Velký Karlov a také k ohřívání vody a vytápění farmy s krokodýli. Část energie slouží k vytápění hal pro téměř pět tisíc prasat, která jsou ustájena v těsném sousedství biostanice.
Zpracovává se zde drůbeží podestýlka, kejda skotu a prasat, odpady z jatek, zelenina, cukrovarské řízky, dále odpady z kuchyní. Za zpracování biologického odpadu plynou Agrodružstvu nemalé příjmy od dodavatelů. Jateční odpad a odpady z kuchyní, hotelů, nemocnic atd., nejdříve procházejí sterilizační linkou, podobnou, jakou disponují asanační podniky.
„Každému, který začíná s realizací bioplynové stanice vzkazuji, aby si nejdříve našel tu správnou hlavu – člověka, který rozumí biotechnologiím“, doporučuje jednatel společnosti ZEVO a zároveň předseda Agrodružstva Jevišovice Ing. Bohumír Rada. Pro BPS Velký Karlov se hlavou stal profesor Michal Dohányos z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, který se při rozjíždění stanice musel procesu fermentace věnovat téměř neustále. „Již jsme se poučili, že každý substrát je třeba jinak pro fermentaci předpřipravit. Například pro jatečný odpad, který je vysoce energetický, je nejvhodnější termická desintegrace při teplotě 150 °C, pro celulózu je zase vhodná chemická předůprava. Když například necháte kejdu v podroštových prostorách více než 14 dní, už ani nemá cenu, abyste jí dávali do fermentorů, neboť v ní žádná energie již není. Je třeba donutit zootechnika, aby kejda šla rovnou do bioreaktoru. S cukrovarskými řízky to bylo zase jako v pohádce Hrnečku vař. Ovoce a zelenina s peckami zadírá čerpadla. Zkrátka je třeba se stále poučovat a nejlépe mít někoho již zkušeného. Je také třeba hledat odpady, za které vám bude ochoten někdo platit,“ říká předseda Bohumír Rada a předkládá své propočty návratnosti investice v zahraničí a v České republice.

Nenáročné zvíře
První padesátka krokodýlů nilských byla dovezena do Velkého Karlova v srpnu 2004. V současné době se v budovách bývalé mlékárny chová asi 250 větších i úplně malých krokodýlů. Jako hospodářské zvíře je krokodýl podle Josefa Čepa nenáročný. „Veterinární náklady jsou minimální hlavně proto, že patří mezi zvířata s dobře vyvinutou imunitou. Rovněž nevyžaduje žádnou pravidelnou doplňkovou stravu či zvláštní péči, pokud má splněny základní životní potřeby – dostatek tepla a kvalitní potravu. Jednou za tři dny krmíme krokodýly kuřaty a čistíme jim vodu. Malí krokodýlci dostávají kousky kuřecího masa velikosti zhruba 2 x 2 centimetry, větší pak už celé čtvrtky. Konverze je vysoká – krokodýl dokáže využít až 60 procent potravy,“ vysvětluje J. Čepa
Největší náklady představují energie, neboť chov plazů je v našich podmínkách zvláště během zimy energeticky náročný. Je potřeba zajistit stálou teplotu okolo 30 °C, a to jak vzduchu, tak i vody. Vlhkost vzduchu by měla být 60 až 80 %.
„Rádi bychom zvýšili stavy těchto plazů na 700 až 800 zvířat. V zimě jsme dovezli 200 malých krokodýlů z Thajska. Již odmala je nutné selektovat zvířata podle velikosti. Plánujeme zorganizovat chov v sekcích – na hale bude v jedné chovné sekci deset až 12 samic s dvěma až třemi samci.Tento počet dokáže ročně vyprodukovat kolem 250 malých krokodýlků. Podmínky inkubace vajec jsou na farmách ve světě již dobře zvládnuté, stačí se inspirovat. Například teplotou lze regulovat pohlaví zvířat, ale z hlediska užitkového chovu je v podstatě jedno, jestli vykrmujeme samce či samice. Růstová schopnost je u obou pohlaví stejná.“ říká Josef Čep a dodává, že krokodýl je geneticky tak stabilní, že mu ani případná příbuzenská plemenitba nevadí.

Něco mezi rybou a telecím
Jatečné tělo krokodýla se využije takřka beze zbytku. Kůži lze zužitkovat celou kromě končetin, lebka se obvykle nechává vypreparovat. Končetiny a zuby je možné využít jako suvenýry, které se budou přímo v areálu farmy prodávat. Z jater a krve krokodýlů se vyrábí léčiva. Na jednom zvířeti je 5 až 7 kg masa, zájem o něj prý je, přestože se jeho cena pohybuje kolem 1000 Kč za kilogram. Pokud byste maso chtěli ochutnat, tak se připravte na něco mezi rybou a telecím.
Zeptali jsme se také, jakým způsobem se budou zvířata porážet, neboť krokodýl se zatím v České republice nepovažuje za hospodářské zvíře. „Krokodýl je plaz a má jednodušší nervovou soustavu než savci, proto by s humánností zabíjení neměl být problém. Na farmách v zahraničí je odborně vyškolený personál, který nejdříve zvíře omráčí speciálními elektrickými kleštěmi, následuje přepáskování tlamy a mezi lebkou a prvním obratlem se speciálním nožem přeruší mícha. Již rok a půl máme zažádáno o stanovení podmínek pro jatečné zpracování krokodýlů, ale legislativní proces ještě není ukončen,“ dodal na závěr Josef Čep.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *