České problémy a poselství z Dánska

Konferenci se strohým názvem Chov prasat 2011 uspořádal Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě společně s veterinární společností Mevet. Téměř 200 účastníků se dočkalo vedle rekapitulace současné nepříliš optimistické situace na domácí scéně i podstatných informací ze zahraničí. Právě pro ně lze akci ve Stříteži u Jihlavy označit za přínosnou.

Momentální stav tohoto odvětví v České republice zhodnotil nejprve ředitel odboru živočišných komodit Ministerstva zemědělství Ing. Jiří Machek. Konstatoval dobře známé skutečnosti – počínaje výrazným poklesem stavů zvířat a konče dalším snížením soběstačnosti v produkci vepřového masa (ta představuje letos už jen 62,3 % celkové potřeby).
I primární příčiny tohoto vývoje prý nejsou tajemstvím: zvýšení dovozu živých prasat a masa. Podíl měl rovněž významný pokles průměrné roční spotřeby vepřového na obyvatele. V období let 1990 – 2008 se totiž tento ukazatel snížil o 9 kilogramů, tedy 18 %.

Neveselé vyhlídky
Ředitel Machek dále vyjmenoval aktuální problémy českého chovu: Záporné saldo zahraničního obchodu, výkyvy cen zemědělských výrobců za jatečná prasata a cen krmné pšenice, zvyšování importu živého i neživého zboží a potřeba investic. Zmínil se rovněž o výskytu nákaz způsobujících ekonomické ztráty (PRRS, praseči cirkovirus, dyzentérie nebo bakteriální respirační syndrom).
Domácí chov v kontextu globálního kontextu na zemědělství představil Ing. Zdeněk Jandejsek, generální ředitel Rabbitu Trhový Štěpánov, a jím uvedené porovnání s evropskou konkurencí nemohlo nikoho potěšit. Hlavními důvody nesrovnatelných výsledků v chovu a výkrmu prasat jsou podle něho velmi špatný zdravotní stav zvířat, nevhodná organizace farem (většinou nejsou specializované a mají tedy jak porodny, tak odchovny a kapacity pro výkrm), zastaralé technologie, nevyhovující veterinárně – hygienické podmínky a specializace odvětví (oddělení od půdy a tedy i dotací).
Pokud se nic nezmění, pak české producenty nečeká podle Jandejska vůbec nic dobrého a s „odcházejícím“ chovem prasat dojde i k vývozu krmného obilí za ceny odpovídající dopravním nákladům a nakonec se logicky sníží potřeba všech služeb pro resort s odpovídajícím nárůstem nezaměstnanosti.
Ke změně kritické situace proto budou nutné podpory na repopulaci a finance na řešení nových technologií, stejně jako dostatek investičních úvěrů na rekonstrukce a modernizace staveb. Podpory státu by měly eliminovat rovněž výkyvy trhu.

Zlatá slova
.O aktuálních ekonomicky významných onemocněních přednášel ve Stříteži prof. Zykmunt Pejsak z Národního výzkumného veterinárního institutu Pulawy (Polsko) a jeho úvodní i závěrečná slova lze označit za zlatá: „Musíme být ekonomicky konkurence schopní. To je důvodem, proč je nezbytné mít onemocnění pod kontrolou, jak jen to je možné. Bohužel neexistuje jedna zázračná kulka pro řešení těchto komplexních onemocnění.“
Pejsak měl „mušce“ především onemocnění označovaná dobře známými zkratkami (PRRS, PRDC, PMWS, PDNS a PADFS), způsobující nejvyšší ztráty v produkci prasat, ale nezapomněl ani na nové akutní onemocnění, infekci Streptococcus suis.
O laboratorní praxi a správných interpretacích jejích závěrů byl příspěvek prof. Vladimíra Celera z Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. Klíčovými slovy se zde staly přímé a nepřímé důkazy, akreditované laboratoře, přímý průkaz viru nebo úskalí molekulárních metod.
„Chov prasat v ČR se od roku 1990 významně změnil a tyto skutečnosti se promítly i ve změně aktivit veterinárních lékařů,“ konstatoval MVDr. Jiří Malášek z Velkého Meziříčí.
Nové poznatky v epidemiologii, patogenezi a patologii nebo mohutný rozvoj imunologie a vakcinologie na straně jedné, na druhé úplně jiný styl práce v chovech: Téměř všechny veterinární úkony byly dříve záležitostí specialistů, dnes jich hodně přebírají majitel – chovatel nebo ošetřovatel a veterinář zase více „radí“ a kontroluje přesné provedení stanoveného zákroku.


Nic složitého nehledat?

Nejzajímavějším vystoupením se na konferenci prezentoval Dr. Preben Mortensen, dánský poradce firmy Merial Nordic. Úspěšný moderní management zdraví podle něho neznamená léčit onemocnění, ale onemocněním zabránit.
Když Mortensen vyjmenovával trendy v produkci prasat v Dánsku, začal s termíny vnější a vnitřní biosekurita nebo optimalizace imunitního statutu – a postupně se jim podrobně věnoval.
Dostal se tak až k managementu prasnic a turnusovému prašení, organizaci budov, manipulaci se zvířaty, selekci selat a náhradním matkám.
„Můžeme tak odchovat 20 a více selat na vrh,“ sdělil v této fázi svého vystoupení Mortensen publiku.
Další část příspěvku se týkala řádného managementu prasniček, počínaje vypočítáním pozitiv a negativ produkce vlastních zvířat či zásadám při nákupu od jiného chovatele nebo plné detekci říje. Významný prostor věnoval Mortensen samozřejmě vakcinačním schématům.
Závěrečné shrnutí na první pohled vypadá, že být úspěšným chovatelem se zdravým chovem není zase tak strašně složité:
Biosekurita je ve všech svých bodech jednoduchá – ale i to z ní nejjednodušší je třeba dodržovat důsledně.
Čím méně kontaktů, tím méně infekcí.
Kontrola infekcí na úrovni stáda je nejdůležitější pro zdraví a ekonomiku produkce.
A o čem „to tedy všechno“dnes vlastně je?
„Nic složitého nehledejte – jde o kombinaci biosekurity, stabilizace infekcí a vhodných infekčních schémat,“ tvrdí skromně Preben Mortensen.
Dánský expert má určitě pravdu.
Jenom je třeba připomenout jeden podstatný fakt: český a dánský chovu se nacházejí v naprosto rozdílné pozici. A možnost aplikace moderního managementu zdraví na současných domácích základech je bohužel spíše nereálná.

Klíčové informace
• Konference Chov prasat 2011 určená chovatelům a veterinárním lékařům se konala ve Stříteži u Jihlavy 3. listopadu a velký zájem o ní byl úměrný současnému stavu tohoto odvětví živočišné výroby v České republice.
• Aktuální ekonomicky významná onemocnění, jejich stabilizace a eliminace jako předpoklad úspěchu v produkci prasat byly obsahem příspěvků specialistů z Polska a Dánska.
• Vystoupení domácích odborníků především rekapitulovala krizovou situaci na českém trhu, její příčiny a možné důsledky aktuálního vývoje.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *