Cesta k prosperitě v chovu prasat

Situace na trhu s vepřovým masem je v České republice už několik let na hranici rentability, a to nejen v chovech prasat s nízkou produktivitou práce a špatným technologickým vybavením, ale i v chovech, které do modernizaci stájí investovaly značné finanční prostředky. Jaká cesta vede k prosperitě? Jednu z možných cest nastínil na semináři v Průhonicích sedmdesáti chovatelům Václav Svoboda ze společnosti Tekro.

Po roce 1989 se v České republice chovalo osm plemen prasat, z toho v mateřské linii bílé ušlechtilé, landrase a přeštické (v současnosti genová rezerva), v otcovské linii hampshire, duroc, pietrain, belgická landrase a české výrazně masné. Později byla tato řada doplněna plemenem bílé otcovské (Large White). Chov těchto plemen je soustředěn do 126 šlechtitelských chovů s kapacitou kolem 14 tisíc prasnic. Po roce 1989 vstoupily do České republiky také mezinárodní firemní šlechtitelské programy.
Kam směřuje světový trend?
Od roku 1991 až do roku 2002 klesly u nás stavy prasat ze 4700 tisíc na 3400 tisíc kusů. V Evropské unii je patrné postupné snižování stavů až do roku 1995 a potom je zřetelný prudký nárůst způsobený přijetím nových členů, ale i změnami v politice zaměstnanosti zejména u regionů bez průmyslu. V dnešní době se v unii chová přes 123 milionů prasat, přičemž současná produkce je na úrovni 109 procent potřeby. Proto musí každý rok opustit hranice unie kolem 1,5 mil. tun vepřového masa. Statistika spotřeby řadí vepřové maso na první příčku – v Evropě je to 48 %, za ním následuje drůbeží s více než 20% podílem a na třetí pozici je hovězí maso (20 %). Obdobná situace ve spotřebě je i v České republice.
„Hlavním trendem je jednoznačný odklon od malochovů a přechod k velkým koncentracím zajišťujícím vysokou produktivitu práce a tím i rentabilitu a konkurenceschopnost,“ tvrdí Václav Svoboda. V Evropské unii má průměrné stádo 92 prasnic, u nás je to kolem 120 až 130 prasnic. Nejhůře jsou na tom Portugalci s průměrným stavem 18 prasnic ve stádě, na opačném pólu je Irsko, kde má průměrné stádo 1100 prasnic. Asi nejvýznamnějším trendem je podle V. Svobody vertikální propojování výrobních kapacit, jak koneckonců naznačuje spolupráce společností Tekro a France Hybrides CZ. Každá z organizací ovládá do nejmenších detailů problematiku svého oboru a výsledkem jejich propojení je plně funkční organický celek, který je schopen mnohem snáze reagovat na požadavky chovatele. Společným cílem je prosperující a konkurenceschopný chov prasat.
Výsledky a cíle českých chovatelů
„Výrobní statistika je neúprosná. V reprodukci, která je hlavní složkou ekonomiky výroby vepřového masa, dosahují ve sledovaných chovech v České republice jen 18,5 odchovaného selete na prasnici a rok, navíc narůstají problémy s projevy říje zejména u prasniček. Proto se řadíme v žebříčku vyspělých evropských producentů na nepříliš dobrou pozici. Ani výsledky výkrmu nekorespondují u mnohých výrobců s evropským trendem, přitom právě ekonomika výroby a snižování nákladů budou určujícími faktory pro uplatnění produkce na našem i evropském trhu po vstupu do Evropské unie,“ apeloval na přítomné V. Svoboda.
Základním cílem a ekonomickou nutností je pro české chovatele odchovat 22 až 24 selat na prasnici a rok. Je třeba si uvědomit, že jeden krmný den na prasnici stojí chovatele 53 až 58 korun, což za rok představuje částku kolem 20 tisíc korun. Pokud dosáhne v odchovu selat evropského standardu, sníží náklady na jedno odchované sele o 200 až 300 korun. Ve výkrmu prasat je pak třeba soustředit pozornost na produkci vyrovnaných skupin jatečných zvířat s denním přírůstkem kolem 800 g a konverzí krmiva pod 2,8 kg na kilogram přírůstku. K tomuto cíli je nezbytné používat výkonné kombinace plemen, odolné vůči stresu. I když je v současných chovech genotyp na poměrně slušné úrovni, požadované výsledky u prasnic se nedostavují mimo jiné právě pro větší vnímavost vůči stresům. Je totiž všeobecně známo, že zvíře, které má snížené ukládání tuku, reaguje mnohem citlivěji na podněty z prostředí. Proto je také nutné nejdříve vybavit stáj moderní technologií a teprve potom ji zastavit prasnicemi se špičkovým genotypem, nikoli naopak. Podle V. Svobody mají současní moderní kříženci nižší nároky na prostředí než naše prasničky F1 generace.
Šest nejdůležitějších faktorů
Ekonomiku chovů ovlivňuje mnoho faktorů, z nichž nejdůležitější jsou genofond, výživa, zdravotní stav, prostředí, management a dnes i know-how, například nová myšlenka propojování firem. Pokud není žádný z těchto vlivu potlačen, je vysoká pravděpodobnost, že chov bude dosahovat špičkových výsledků a produkce bude konkurenceschopná. Naopak nedocenění jednoho z vlivů může ohrozit celkový výsledek.
Genofond a výživa
Společnost Tekro nabízí chovatelům v současné době nejen obvyklé poradenství ve výživě, ale může doporučit i výkonný genotyp jak české, tak i zahraniční provenience včetně ozdravovacích programů při naskladňování. Jak řekl Václav Svoboda, společnost Tekro není závislá na žádném z komerčních dodavatelů plemenného materiálu a jediným kritériem je profit jejich zákazníků. V současné době úzce spolupracuje s firmou France Hybrides CZ z důvodů vynikající užitkovosti jejího genetického materiálu, přitom předpokládá jeho plošné rozšíření, a tím i určité zjednodušení nároků na flexibilitu při poskytování servisu v chovech. V současné době je v České republice 14 finálních kombinací prasat! Tekro, spol. s r.o., je dnes schopna otestovat v chovech růstovou schopnost zvířat včetně výšky hřbetního sádla a výšky kotlety a může vyčíslit potřebu živin pro jednotlivé výkrmové kategorie podle genetického zastoupení.
Jakýkoli genetický materiál není sám o sobě zárukou úspěchu, nezbytný je i propracovaný systém výživy šitý na míru dané populace prasat a poradenský servis. Spektrum surovin v České republice je podle V. Svobody naprosto srovnatelné se surovinami v unii, rozdíly jsou však v kvalitě obilovin. Tu negativně ovlivnily loňské povodně (zaplísněnost), ale i letošní sucho, které mělo vliv jak na vyšší obsah N látek v krmné pšenici, tak i vyšší obsah lepku v potravinářské pšenici, čím se snižuje možnost jejího využití v krmných směsích pro prasata.
„Společnost Tekro je připravena optimalizovat krmné směsi pro jakýkoli genotyp prasat,“ řekl přítomným Svoboda. „V současné době máme vytvořenu řadu krmných doplňků FH, která je oproti standardně používaným doplňkům optimalizována na hladiny vitamínů, potřebných právě pro tyto typy prasat. Moderní typ křížení vyžaduje velký přísun vitamínu a stimulačních látek, na druhé straně si můžeme v krmných směsích dovolit nižší koncentraci živin, neboť prasata jsou schopna přijmout daleko větší množství krmiva a mnohem lépe ho využít. Nemusíme tak jít cestou koncentrace a zdražování krmných směsí.“
Ustájení a technika krmení
Kdo chce uspět v silné evropské konkurenci, musí zajistit alespoň minimální požadavky na technologie v chovech. Mezi ně patří možnost individuálního dávkování krmné směsi prasnicím v různém období březosti, neboť sebelépe sestavená krmná směs není schopna zajistit restringovaný příjem. Václav Svoboda upozornil chovatele na to, že pokud nemají možnost nějakým způsobem ovlivnit příjem zvířat, vystavují se riziku, že jakákoli genetika používaná v jejich chovech nepřinese kýžený efekt. Například prasničky nad 70 kg by měly mít přírůstek kolem 750 g, pokud je krmíme ad libitum na maximální přírůstek, vystavujeme se nebezpečí, že se z nich stanou žírná zvířata, nevhodná k další reprodukci. Podle Svobody je kondice alfou a omegou úspěchů v reprodukci.
Personál a zdraví zvířat
Kvalitní personál je po špičkové genetice a moderní technologii to nejcennější, co může chovatel mít. Vnímavý ošetřovatel -profesionál dokáže odhadnou požadavky zvířat na prostředí a výrazně tak omezit stresy. Prasata pak mohou naplno projevit svůj genotyp. „Sami můžete zjistit, jaké úrovně dosahují vaši ošetřovatelé, pokud si navléknete bílý plášť a stoupnete si do kotce,“ vyzval chovatele Svoboda. „Pokud vás zvířata zvědavě očichávají a jsou klidná, je vše v pořádku. Často se však stává, že se při prvním vstupu zvířata rozutečou, neboť mají s ošetřovateli špatné zkušenosti. Právě výměnou nejproblematičtějších ošetřovatelů v několika chovech se nám podařilo zvýšit reprodukční ukazatele bez dalšího zásahu.“
Limitním faktorem užitkovosti je i zdravotní stav. Dobrý chov se pohybuje v nákladech na léčiva pod 1 Kč na kilogram masa v živém, ale jsou chovy, které překračují 3,5 Kč. Když tyto relace porovnáme s farmářskou cenou, je to právě ta částka, která často vrhá chovatele do červených čísel.
Pokud chce tedy český chovatel konkurovat na evropském trhu, musí podle Václava Svobody optimalizovat pokud možno všechny limitní faktory.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *