Cesta k rentabilnímu výkrmu prasat

Ekonomická krize, stejně jako krize v zemědělském sektoru, se projevuje i v chovu prasat. Jak pomoci prasatům přežít, to se mohli dozvědět návštěvníci srpnového semináře společnosti Tekro. V první řadě je třeba pohlížet na chov prasat v Evropě v širších souvislostech.

„Lídrem evropského trhu je Německo, které produkuje zhruba pět milionů tun jatečných prasat ročně. Následuje Španělsko s více než třemi miliony, Francie, Itálie a také Polsko (dva miliony tun),“ uvedl Václav Svoboda ze společnosti Tekro. Průměrný počet prasnic, chovaný na polské farmě, je výrazně nižší než v České republice. Tyto farmy určitě nemají podle přednášejícího nižší náklady, ale chov prasat tu není jediným zdrojem příjmů, a tak mohou zásobovat evropský trh levným masem. Dánsko s chovem 1,1 milionu prasnic exportuje 83 procent své produkce. Tamní chovy jsou moderní, disponují vysokou produktivitou práce a vysokou efektivitou produkce.

Stavy v České republice

Zajímavé porovnání stavů prasnic v České republice ukazuje graf 1. V roce 1934 se v českých zemích začala provádět kontrola užitkovosti na první stanici VJH, a tak stavy prasnic i užitkovost narůstaly. V době okupace klesly, po válce se vrátily zpět na hodnotu 200 000 kusů. V roce 1977 dosáhly maxima přes 330 000 prasnic. Následný pokles způsobila především zvyšující se užitkovost, vyjádřená vyšším počtem odchovaných selat na prasnici a rok.
Po roce 2001 následoval opět propad a v současnosti se v České republice chová přibližně 139 000 prasnic. „Tento počet prasnic kryje spotřebu vepřového masa v ČR asi ze 65 %,“ konstatuje Václav Svoboda.

Náklady na jatečné prase

Náklady se podle přednášejícího dají rozdělit do dvou základních skupin: nutné a zaviněné. Mezi nutné náklady patří nákup selat, krmení a provozní náklady. Mezi zaviněné se dají počítat náklady na léčení, ztráty a vícenáklady způsobené poklesem užitkovosti. Rozdělení nákladů ukazuje graf 2.
Podle mínění řečníka se zaplatí prasnice při odchovu 55 selat v horizontu tří let, což odpovídá produkci jedné a půl tuny jatečně upravených těl výkrmových prasat na prasnici a rok. „Každý měsíc stojí prasnice bez produkce chovatele minimálně 1700 Kč,“ vypočítal Svoboda.

Snížení nákladů ve výkrmu

Existuje několik možností na snížení nákladů na jatečné prase. Mimo jiné mezi ně patří zlevnění vstupních komponent (obilnin, sóji, biologicky účinných látek atd.), zlepšení stravitelnosti směsi, které se dá docílit přesným vyvážením krmné dávky, tepelnou úpravou obilovin, změnou technologie krmení a optimalizací stájového mikroklimatu. „Pokud ke všem těmto bodům ještě naskladníme vyrovnané skupiny zdravých jatečných prasat, můžeme si být takřka jisti dobrým výsledkem,“ dodal Václav Svoboda.

Limitní vlivy u přírůstku

 Disbalance energetické a bílkovinné složky krmení = zvýšení konverze.
 Špatná kvalita složek krmení, nižší přístupnost živin, zaplísněnost.
 Vysoký rozptyl zvířat v turnusu nebo na ventilu.
 Výkrm obou pohlaví bez rozlišení.
 Zhoršené mikroklimatické vlivy v chovu.
 Nižší dotace minerálů a vitamínů, než odpovídá optimální užitkovosti zvířat.
 Nedostatečný příjem vody zvířaty.
 Nevhodná velikost skupiny prasat, popřípadě nedostatečná délka krmné hrany koryta.

Klíčové informace:

 Pro optimalizaci výkrmu je nutné dobře znát vykrmovaný typ prasat a maximálně využít jeho růstový potenciál.
 Je třeba správné nastavení živinových hladin a krmné křivky.
 Personál a jeho motivace rozhoduje o úspěchu a neúspěchu v chovech.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *