Charolais 2002: ocenění českému chovu

Jedinou specializovanou výstavou masných plemen v České republice je ve dvouletém cyklu konaná přehlídka plemene charolais. Po dvou ročnících v Jangelci se letos uskutečnila v aukční hale v Litomyšli. Ve dnech 24. až 16. října se v ní představilo 85 zvířat od 18 chovatelů. Hodnocení se ujal francouzský bonitér Sebastien Clairand, předvádění komentoval Ing. Jan Kaplan.

Podle předsedy klubu chovatelů plemene charolais Ing. Vladimíra Řehounka úroveň zvířat na přehlídce, která má teprve šestiletou tradici, stoupá. „Chovatelé se naučili zvířata dobře dělat, jsou klidná, připravená.“ Všechna předvedená zvířata byla již narozená v Česku (na výstavu dovezená nesmí). Nejvíce zvířat přivezli do Litomyšle chovatelé z Libchav a z Pozovic. Výstava se stala naprostým úspěchem potomstva po francouzských inseminačních býcích.

Šampionky dvakrát po Agronomovi
Vystavená zvířata se utkala v rámci jednotlivých kategorií. Ve čtvrtek z nich bonitér vybral vždy tři nejlepší a šampióna v každé skupině. Hodnocení probíhalo vylučovací metodou: ve dvou předváděcích kruzích se posuzovala vždy dvě zvířata proti sobě – lepší zůstalo a utkalo se o přízeň rozhodčích s dalším. Tento unikátní způsob obdivoval i francouzský odborník.
V první kategorii jaloviček titul šampiónky získala dcera francouzského inseminačního býka ZCH 386 Harnois chovatele Ing. Pavla Kozáka z Milevska. Celá skupina podle Sebastiena Clairanda byla značně variabilní. Zvířata, která vybral jako vítězná, mají dobré velikostní parametry, šířky pánví, dobré končetiny a především působila vyrovnaným dojmem. „V těchto zvířatech je velice dobrá perspektiva, že budou dávat ještě lepší potomstvo.“
Mezi mladými býčky jasně vévodil vysoce nadprůměrný syn francouzského Impaira (ZCH 388) ze ZePo, a. s., Libchavy.
Skupina starších jalovic (12 až 24 měsíců) byla poměrně vyrovnaná. V hodnocení se kladla váha především na velikost tělesného rámce. Jako typická představitelka byla vybrána mohutná a rozvinutá jalovice z chovu Ing. M. Řehounka z Chotče, po otci ZCH 342 Essex. Mezi staršími jalovicemi vyhrála dcera jednoho z nejznámějších francouzských býků ZCH 217 Agronome z chovu Ing. Adolfa Neumana z Okřešic. V této skupině doporučil Clairand používat pro inseminaci plemeníky, kteří zvyšují osvalení.
Jako vyrovnanou označil rozhodčí i skupinu prvotelek a krav na druhém teleti. Celkovou šampionku vybral jako prototyp moderní chovné plemenice, harmonickou, s dobře vyjádřenými mateřskými vlastnostmi a s předpokladem pro snadné porody z chovu L. Konvalinky z Jimramovských Pavlovic, po otci ZCH 336 Concile. Titul šampionky mezi staršími kravami si odvezli do ZePo, a. s., Libchavy za krávu po čtvrtém teleti, dceru slavného Agronome. Tato plemenice již slavila úspěchy v roce 2000 v Jangelci a v roce 2001 v Praze-Letňanech. Vynikala mezi ostatními velikostí těla a vynikajícím mateřským výrazem. Krávy charolais dosahují hmotnosti kolem 900 až 1000 kg.
Titul šampióna mezi býky získal Hordubal (ZCH 403) chovatele Ing. Vlastimila Hatláka z Meziboří.

Ocenění chovatelské skupině
O pohár našeho vydavatelství se v pátečním dopoledni utkalo šest chovatelských skupin. Podle rozhodnutí francouzského bonitéra si ho nakonec odvezli zástupci společnosti ZePo Libchavy za nejvíce homogenní skupinu čtyř typických zvířat, která vynikala velkým tělesným rámcem a mateřským výrazem. Ve skupině mohli přihlížející ocenit býčka – syna Impaira, mladší jalovici (otec Magique), druhotelku dceru Cameleona a starší krávu po Agronome. Libchavští mají stádo čítající 87 kusů plemene charolais. Celý chov byl založen v roce 1994 dovozem z Francie.

Na kongres do Prahy
Na výstavu do Litomyšle přijelo i sedm maďarských chovatelů. S nimi i ředitel a předseda tamního svazu chovatelů charolais. V Maďarsku má každé plemeno svůj vlastní chovatelský svaz a každý druh hospodářských zvířat se sdružuje do vlastní asociace. Podle předsedy svazu Bujdósó Mártona ze známého chovu Lajosmizse, odkud šly také první importy do Československa, je v současné době v Maďarsku nejpočetnější z masných plemen skupina simentálského skotu v chovu bez tržní produkce mléka, následují ve vyrovnaném počtu limousine, charolais a hereford.
V dvouletých intervalech se konají na různých místech světa setkání – kongres chovatelů plemene charolais. Na letošním, který se konal v Mexiku, se projednávala možnost, že v roce 2008, po Brazílii a Kanadě, se místem konání stane střední Evropa. Na jednání, které proběhlo v Litomyšli mezi předsedy klubů a řediteli maďarského, slovenského a českého svazu, jak nás informoval Bujdósó Márton, došlo k dohodě o jeho společné organizaci. Devítidenní průběh by se rozdělil po třech dnech ve všech účastnických zemích (Budapešť – Bratislava – Praha).
Maďarský chovatel velmi ocenil práci českých chovatelů. „Před deseti lety přišli první charolais do Československa z našeho chovu, je vidět obrovský vývoj plemene, jak v množství tak v kvalitě.“ Především obdivoval kvalitu zvířat v kategorii mladých krav.

Francouz chválil
Sebastien Clairand, který se ujal hodnocení na výstavě, už šest let pracuje pro francouzskou společnost Charolais Optimal, dominantní na francouzském a světovém trhu v oblasti šlechtění charolais. Francouzští farmáři se podle Clairanda v současné době velmi specializují. Ačkoliv průměrný stav krav na farmách se nemění, na větších však stavy stoupají a na menších klesají. „Před deseti lety jsme v průměru prodávali dvanáct inseminačních dávek na stádo, v současné době jde o dvacet pět.“ Předpokladem je, že se počet za dalších deset let opět zdvojnásobí. Ve Francii chovají celkem čtyři miliony krav masných plemen, z toho je dva miliony plemene charolais, 80 % masa přitom spotřebitelé nakupují v supermarketech – jde o maso z dojných a kombinovaných plemen a částečně charolais a limousine, 20 % prodávají ve specializovaných řeznictvích, především z plemene limousine, blonde d´Aquitaine, charolais a dalších lokálních plemen za vyšší ceny. Tedy těch, která se vyznačují vyšší kvalitou jatečného trupu. Naopak maso dojných plemen, včetně montbeliarde je velmi levné. Specialitou Francie je konzumace masa zvířat samičího pohlaví. Býčky prodávají především na italský trh. „Tradicí je u nás tmavé maso,“ říká Francouz.
V Česku za pouhých dvanáct let chovu charolais, tedy krátkou dobu z pohledu genetiky – pouhých tří generací, dosahuje především mateřská část populace vysoké úrovně. „Zvířata dosahují parametrů velikosti, jatečné výtěžnosti podobných jako jsme ve Francii leta budovali.“ Hodnotitel ocenil, že chovatelé využívají inseminační francouzské býky stejně jako ve Francii. „Jsme rozdílné země, ale jdeme po stejné cestě,“ uzavřel.

Nejúspěšnější chovatelé
Jedním z nejúspěšnějších na letošní přehlídce v Litomyšli se stala společnost ZePo a. s. Libchavy. Jak uvedla zootechnička Marie Martincová, firma hospodaří na 1100 hektarech zemědělské půdy s konvenční rostlinnou výrobou. Kromě chovu prasat (45 prasnic a výkrm) mají i dojné stádo českého strakatého plemene. Základem vzniku stáda charolais se staly první dovozy 45 kusů z Francie v roce 1994, dnes na pastvině o rozloze 46 ha můžeme obdivovat základní stádo padesáti bílých plemenic. V chovu kromě inseminace využívají v přirozené plemenitbě býka Hidalgo, šampióna z Jangelce v roce 1998.
Ocenění si z Litomyšle odvezli i manželé Hatlákovi, kteří hospodaří na 67 hektarech v oblasti Česko-moravské vysočiny. Chovají celkem 61 kusů masného skotu, z toho je 40 čistých charolais, zbytek tvoří kříženci s českým strakatým plemenem.
Mezi oceněné chovatele v Litomyšli se zařadila i rodinná farma Konvalinka z Jimramovských Pavlovic. Vznikla využitím embryotransferu v dojném stádě. Nyní mají ve stavu již 66 kusů masných zvířat na necelých 70 hektarech pastvin.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *