Chov dojených krav a výroba mléka po kvótách

Podle „Strategie pro růst …“ (MZe, 2012) je mléko jednou „… z klíčových komodit z hlediska zachování vhodné struktury českého zemědělství …“. Vzhledem k významu chovu dojnic pro agrární sektor (zaměstnanost, pravidelné příjmy, využití objemných krmiv, produkce statkových hnojiv, výroba jatečného skotu) a pro celou společnost (kvalitní potraviny, domácí produkce, neprodukční funkce, aj.) platí toto konstatování nejen pro ČR, ale i pro většinu států unie.

Potvrzuje to např. ve své zprávě i Mezinárodní mlékárenská federace (IDF, 2013). Uvádí se v ní, že chovem dojených zvířat se téměř ve všech zemích zabývá kolem jedné miliardy  přibližně ze 7,3 mld. obyvatel naší planety. Z údajů OSN byla pro rok 2010 odhadnuta hrubá světová zemědělská produkce na 3282 miliard USD, z toho produkce mléka na 8,9 % (292 mld. USD). Podle stejného zdroje se v některých státech mléko podílí na celkové zemědělské produkci více než jednou pětinou. Jedná se např. o Nový Zéland (35 %), Finsko (26 %), Indii (24 %), Estonsko (23 %) a Švýcarsko (21 %). Jak je patrno z tab. 1, patřily do této skupiny v roce 2014 ze států unie i Německo (22,7 %), ČR (20,3 %) a Rakousko (20,1 %). Poněvadž zemědělská produkce je v tab. 1 vyjádřena v běžných cenách, je její objem ovlivněn vysokými nákupními cenami mléka v roce 2014. V ČR je nápadný zřetelně nižší podíl živočišné produkce na součtu rostlinné a živočišné produkce (39,3 %) než v Německu (49,4 %), v Rakousku (55,2 %) i ve Švýcarsku (55,6 %). Významnějším ukazatelem, než je podíl mléka a dalších komodit na zemědělské produkci, je výše produkce na hektar zemědělské půdy. Z orientačních údajů v tab. 2 a v grafu 1 je zřejmé, že na hektar zemědělské půdy je rostlinná i živočišné produkce včetně všech hlavních živočišných komodit v ČR zřetelně nižší než stejné ukazatele v Německu a Rakousku. Dvě rozdílné výměry zemědělské půdy v ČR (4216 a 3515 tis. ha) jsou převzaty z publikace „Zemědělství 2014“ (MZe, 2015). První údaj se blíží výměře vykazované Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, druhý pak osevní nebo sklizňové ploše uváděné ČSÚ. Nutnost a účelnost zvýšení rostlinné i živočišné produkce však vyplývá z ukazatelů vypočítaných z obou výměr zemědělské půdy.*
Více si přečtete v příspěvku Ing. Kvapilíka ve Farmáři č. 3

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *