Chov dojnic v ČR před vstupem do EU

Chov skotu stejně jako všechna odvětví zemědělské výroby postihla v posledním desetiletí řada významných změn. Zásadní je především pokles počtu chovaných zvířat. V porovnání s rokem 1990 bylo skotu v roce 2000 v České republice méně o 1,8 miliónů kusů.

Počet krav poklesl o 633 tisíc. To se projevilo v dramatickém poklesu počtu chovaného skotu, resp. krav na jednotku zemědělské půdy. Během deseti let se snížil počet krav na 100 ha zemědělské půdy zhruba na polovinu, tj. na 14,4 kusů v roce 2000. Pokles stavů skotu lze očekávat vzhledem k nižším počtům 1. inseminací a zabřezlých plemenic i v nejbližší budoucnosti (tabulka 1).

Celkový počet krav se snížil z 1248 tisíc v roce 1990 na 615 tisíc v roce 2000. Současný stav krav je na úrovni 580 tisíc kusů, z toho dojnic je zhruba 485 tisíc. Pokračující změny se netýkají jen absolutního počtu chovaných zvířat, ale i struktury a velikosti podniků s chovem krav. Z údajů z kontroly užitkovosti (tabulka 2) je na jedné straně patrný mírný pokles průměrného počtu krav v podniku, na druhé straně je ale zřejmý jednoznačný trend zvyšování průměrné kapacity stájí. Více než tři čtvrtiny krav v kontrole užitkovosti jsou chovány v jedné třetině zemědělských podniků, které chovají 200 a více krav (v průměru 438 krav) v průměru ve 2,8 stáje (157 krav v jedné stáji). V podnicích s počtem ustájených krav vyšším než 500 kusů je chováno 36,3 % krav v kontrole užitkovosti (ve stájích s kapacitou nad 400 kusů je ustájeno 12,9 % krav v KU).

Ze srovnání se zeměmi Evropské unie vyplývá, že průměrná velikost stád dojnic v České republice je oproti EU téměř pětinásobná. Tato skutečnost je pro tuzemský chov z několika důvodů jistou výhodou. Větší podniky mohou dosahovat vzhledem k možnosti větších investic do technologií vyšší produktivitu práce a nižší náklady na jednotku produkce. Významné je také snazší organizační a personální zajištění moderních postupů a provozů.

Změna struktury zemědělských podniků je doprovázena také změnami ve způsobu chovu skotu. Řada chovatelů s menším či větším úspěchem uplatňuje nové poznatky a získané zkušenosti. Jistý pokrok je dosahován v odchovu telat a mladého skotu, zlepšil se systém výživy dojnic. Zásadní je změna technologie ustájení a dojení krav. Více než polovina krav je dnes již chována ve volných stájích. Uplatnění nových postupů a technologií se spolu s využitím nových genetických zdrojů během posledních let odrazilo v úrovni stád, ale i ve variabilitě produkčních ukazatelů.

Z vývoje parametrů výroby mléka v tabulce 4 je parné zvýšení průměrné užitkovosti krav v předchozích 10 letech o 1 273 kg mléka. Průměrný meziroční nárůst za posledních 6 let představuje 213 kg, což je ve srovnání s průměrným nárůstem v zemích evropské unie (tabulka 5) více než dvojnásobek. Předstih ČR v tomto ukazateli je nutné však posuzovat s vědomím odlišné výchozí úrovně užitkovosti a reality regulované výroby mléka v EU.

Zvyšování užitkovosti krav je vzhledem k rozmělnění fixních nákladů na jednotku produkce žádoucí. Zájem našich chovatelů o co největší možné zvýšení užitkovosti je navíc motivován snahou o naplnění nově přidělených výrobních kvót. Ve většině případů má však růst užitkovosti negativní dopad na reprodukci a zdraví zvířat, což se projevuje ve snižování dlouhověkosti krav. Zvýšený obrat stáda vede k tomu, že se zapouští téměř každá jalovice (tabulka 6) a zužuje se prostor pro negativní selekci. Nedostatek chovných zvířat na trhu omezuje rozsah tržeb chovatelů i možnosti rychlejší obměny genofondu stád podniků nově specializovaných na výrobu mléka.

V řadě aspektů, které rozhodují o ekonomické efektivnosti výroby a její konkurence-schopnosti, tak tuzemský chov dojnic za Evropou stále zaostává. Obecně nejvíce problémovými úseky v našem chovu skotu jsou produkce kvalitních objemných krmiv, odchov jalovic v celém období růstu až do otelení, reprodukce a zdravotní stav zvířat. Za chovatelsky vyspělými zeměmi dosud zaostáváme i v celkové kvalitě stád. Vyšší koncentrace zvířat logicky vedou k omezení individuální péče o zvířata a vyžadují systémové metody řízení. Naší nevýhodou ve srovnání s EU je navíc i nestabilní situace v odbytu a zpracování mléka.
Z pohledu perspektivy chovu dojeného skotu v ČR je dosažení srovnatelné úrovně užitkovosti s vyspělými zeměmi Evropské unie jistě žádoucí. V letošním roce se u nás předpokládá průměrná roční dojivost na úrovni 5 475 litrů mléka na dojnici (tj. cca 450 kg méně než v EU) a celková výroba 2 655 mil. litrů. Z toho je patrné, že nebude pokryt celkový objem skutečně rozdělené mléčné kóty, natož pak referenční množství 3,1 mld. litrů mléka.
Otázkou nadále zůstává jaké jsou reálné možnosti dosažení předpokládané celkové produkce mléka před předpokládaným vstupem do EU v roce 2004. Nárůst stavu dojených krav nelze vzhledem k existujícím trendům v počtu chovaných dojnic i v ukazatelích reprodukce očekávat. Zvýšení produkce bude tedy možné dosáhnout jen dalším zvýšením užitkovosti chovaných krav za předpokladu stabilizace stavu dojnic. Problémem je u nás velká variabilita úrovně chovu, daná rozmanitostí výrobních podmínek i různou úrovní stád a chovatelů. U konsolidovaných podniků se zvládnutým řízením dostatečně kvalitních stád v dobře vybavených provozech se dá růst užitkovosti předpokládat. Otazník zůstává nad podniky s dosud nízkou užitkovostí a malou perspektivou. Změny ve struktuře zemědělských podniků budou v následujícím období rovněž důležité. V každém případě lze ale pro nejbližší období očekávat reálný nárůst průměrné užitkovosti o minimálně 200 kg ročně. Udržení stavu dojených krav je ale velmi diskutabilní. Více než 10% krav zapojených v kontrole užitkovosti vykazuje užitkovost pod 4000 kg mléka. Perspektiva dalšího využití těchto zhruba 45 tisíc krav pro produkci mléka je nejistá a bude záviset na rozsahu jejich brakace či zapojení do systému chovu krav bez tržní produkce mléka.
Určitou roli může sehrát změna plemenné skladby populace. Je logické, že holštýnský skot jako specializované mléčné plemeno má geneticky daný vyšší potenciál k produkci mléka a může více reagovat na zlepšené podmínky prostředí. To potvrzuje i vývoj výsledků KU, z něhož je patrný nárůst rozdílu v užitkovosti českého strakatého a holštýnského skotu ze 145 kg na 1342 kg mléka během posledních 8 let (tabulka 8). Vzhledem k značnému genetickému intervalu však nelze do roku 2004 významnou změnu v plemenné skladbě populace předpokládat. V delším časovém horizontu jsou ale určité změny ve struktuře populace reálné. Rozhodující bude vývoj poměru cen mléka a hovězího masa za případného působení státních subvencí včetně podpor mimoprodukčních funkcí chovu skotu. Významná bude také možnost exportu zástavových a chovných zvířat i produkce masa a mléka. Do budoucna lze navíc počítat s rutinním uplatněním biotechnických metod v běžných chovech (IVF, sexování embryí a spermatu, dělení embryí, klonování aj.).

Celková efektivnost chovu dojnic závisí také na dlouhovýkonnosti krav. Snahou je snížit zatížení jednotky produkce nákladem na otelenou jalovici a využít část stáda dojnic k produkci telat nebo embryí k prodeji mimo stádo nebo k jatečnému využití. Dlouhověkostí nebo stále častěji užívanou dlouhovýkonností se rozumí doba produkčního využití dojnice, které se měří počtem laktací nebo časovým údajem (rok, měsíc). Dlouhovýkonnost ovlivňuje kromě podmínek prostředí (chovu) zejména funkčnost zevnějšku krav (pohyblivost, utváření vemene a vhodnost do použité technologie včetně odpovídající velikosti zvířat), jejich plodnost a zdraví .

Důležitost funkčních vlastností zvířat je již několik let patrná z konstrukce souhrnných selekčních indexů ve většině chovatelsky vyspělých zemí, kde funkční vlastnosti jako utváření končetin a vemene, obsah somatických buněk v mléce, plodnost a obtížnost porodů získávají stále větší váhu oproti produkčním ukazatelům.

Česká republika bohužel v tomto ohledu za vyspělými zeměmi poněkud zaostává, protože zde nejsou zmíněné znaky sledovány v dostatečném rozsahu, který by umožnil spolehlivý odhad PH. Rozhodující krok mohou v této záležitosti učinit sami chovatelé. Rozšíření oficiálního popisu a hodnocení zevnějšku nad rámec kontroly dědičnosti na všechny otelené prvotelky by mělo být samozřejmostí především v chovech zapsaných v plemenné knize, které produkují plemenný materiál. Na trhu se vždy snáze uplatní zvířata či embrya s kompletními informacemi o předcích v potvrzení o původu (POP). Užitečné je i rozšíření prováděných analýz na obsah somatických buněk v mléce. Mimo bezprostřední použití výsledků při řízení stáda poslouží získaná data ke zpřesnění odhadu PH pro tuto vlastnost, což následně umožní selekci plemeníků na odolnost proti mastitidám. Zvýšení účinnosti selekce na snadnost porodů není možné bez zásadního zlepšení prvotní evidence průběhu porodů přímo u chovatelů. Současný systém kontroly dědičnosti zdraví neposkytuje dostatek spolehlivých dat pro odhad PH. Sběr dat musí být součástí kontroly užitkovosti..Údaje z prvotní evidence následně využije kontrolní asistent pro KU a ke kontrolnímu zpracování dat.
Zvýšení dlouhovýkonnosti krav prostřednictvím šlechtění je sice nezbytné, ale velmi zdlouhavé. Podstatně rychleji se projeví zlepšené řízení stád z hlediska optimalizace výživy všech kategorií zvířat, systému kontroly a řízení reprodukce, prevence zdravotních problémů, použití vhodných technologií ustájení a dojení (podle nároků a pohodlí zvířat), zlepšení kvality objemných krmiv aj.
V prodloužení doby produkčního využití krav je nutné hledat nástroj k zvýšení celkové produkce mléka i hovězího masa. Větší počet uzavřených laktací na dojnici (současně 2,7 laktace) umožní při zachování podílu otelených jalovic navýšení počtu chovaných krav i vyšší průměrnou užitkovost. Dojivost krav se fyziologicky zvyšuje až do zhruba čtvrté laktace. Ve vyspělých chovatelských zemích se proto v chovných cílech požaduje dosažení 4 až 5 laktací. Určité zvýšení produkce mléka lze očekávat také od zkrácení mezidobí. Kratší mezidobí zvýší průměrnou denní dojivost na krávu větším podílem krav po otelení. Větší počet krav a telat dává také možnost zvýšení počtu krav využívaných v systémech bez tržní produkce mléka.
Budoucnost tuzemského chovu skotu bude tedy záležet na tom, v jaké míře se našim chovatelům podaří využít výše zmíněné možnosti. Bylo by asi iluzorní očekávat, že se vše podaří během následujících 2 let a ČR vstoupí do EU s produkcí na úrovni požadované výrobní kvóty mléka. Z hlediska dosažení konkurenceschopnosti během několika dalších málo let ale rozhodně Česká republika není bez šancí.

Použitá literatura:
Užitkovost skotu ČR (ročenky KU) 1989-2000. SPP Praha, ČMSCH, a.s.
Chov skotu v České republice – hlavní výsledky a ukazatele za rok 1999. Ročenka Českomoravské společnosti chovatelů, a.s. Praha, květen 2000.
Ročenka 2000 Svazu chovatelů holštýnského skotu ČR, Praha, březen 2001.
Chov skotu v České republice – hlavní výsledky a ukazatele za rok 2000. Ročenka Českomoravské společnosti chovatelů, a.s. Praha, květen 2001.
International TAIEX-Symposium: Livestock husbandry in the bovine sector vith regards to enlargement. Ried, Austria 5.-7. September 2001.

Ing. Mojmír Vacek
Holding ČMPU, k.s.

Komentáře ke článku 1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *