Chov prasat na novém počátku

Bouchalka na Plzeňsku a Smiřice v Královéhradeckém kraji jsou místa, kde akciová společnost Chovservis tradičně pořádá setkání chovatelů prasat. Záměrem těchto na podzim konaných akcí je nabídka inseminačních dávek plemenných kanců mateřských a otcovských plemen, včetně syntetických linií ustájených v inseminačních stanicích Kout na Šumavě a Brná. Podle již osvědčeného scénáře vlastní audiovizuální prezentaci plemeníků předcházel seminář. V jeho rámci prezentované aktuální informace o vývoji tohoto domácího sektoru agrárního odvětví doplňovala ještě praktická doporučení zaměřená na efektivní výživu prasnic a poruchy reprodukce.

Chovatelské setkání v městském kulturním středisku ve Smiřicích se za účasti asi padesáti chovatelů uskutečnilo již po sedmé. A stejně jako v předchozích případech se odehrálo v režii Ing. Miroslava Koláře, který ve výše uvedené pořadatelské východočeské firmě momentálně zastává funkci ředitele divize šlechtění prasat.
„Vždy se snažíme dát chovatelům něco navíc. Chceme, aby byli informovaní, aby měli přehled o vývoji v tomto sektoru agrárního odvětví, aby se v rámci společného trhu stali konkurenceschopní. Právě k těmto účelům slouží odborné semináře, které pořádáme společně s přehlídkou kanců. Zatímco na Bouchalku jezdí chovatelé z regionů středních, západních a severních Čech, setkání ve Smiřicích je určeno zejména pro jejich východočeské kolegy,“ sdělil Ing. Miroslav Kolář.

Prasečí svět ve čtyřech bodech
Odbornou část zahájil Ing. Jan Stibal. Ředitel Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě ve svém vystoupení zhodnotil aktuální situaci v chovu prasat ve čtyřech bodech, a to s ohledem na ceny jatečných prasat, nakupovaných surovin a krmiv, dále na spotřebu masa a na aktuální požadavky z hlediska welfare prasnic.
„Česká republika nepředstavuje z hlediska objemu produkce vepřového masa nijak významnou zemi. Vyrábí jen 1,2 % celkové produkce Evropské unie. Přizpůsobili jsme se průběhu cen v Evropě, kde je jejich vůdčím tvůrcem Německo. Současné ceny jatečných prasat jsou za několik posledních let bezkonkurenčně nejvyšší. Je proto pochopitelné, že mnozí chovatele navýšili stavy základního stáda,“ uvedl Ing. Stibal.
Podle dubnových údajů Českého statistického úřadu došlo po mnoha letech propadu k mírnému navýšení stavů prasnic a zejména pak prasniček, jejichž počet vzrostl na více než dvojnásobek. K 1. lednu 2011 bylo evidováno přibližně dvacet tisíc zapuštěných prasniček a k 1 .4. 2012 to bylo již pětačtyřicet tisíc. Celkové stavy prasnic jsou pak na počtu 97 tisíc. Pokud jde o reprodukční schopnosti prasnic, tak v našich chovech má zlepšující se trend. S loni vykazovaným průměrem 23,5 odstaveného selete od prasnice se tak domácí chovatelé zařadili mezi evropský průměr. Na špici je Francie, Nizozemsko a Dánsko, kde vykazují 27 až 28 selat od prasnice za rok.
Některými podniky realizované navyšování stavů základního stáda probíhalo v době, kdy cena krmiv byla ještě v rozumných relacích. Z celosvětového pohledu katastrofická letošní sklizeň obilovin, jenž se promítá do zvyšování cen hlavních krmných surovin však varuje před přílišným optimismem.
„Krmiva jsou v chovu prasat největší nákladovou položkou. Ještě před dvěma roky tvořily o něco více než polovinu nákladů, dnes je jejich podíl ještě o deset procent vyšší. Důvodů, které cenu krmiv ovlivňují je více, vedle závislosti na klimatických podmínkách to jsou například politická rozhodnutí a jejich dopady. Ať už souvisejí s podporou biopaliv, díky níž řepka vytlačuje plodiny pro potravinářské a krmné účely. Nebo s problematickým zásobením bílkovinou složkou pro potřeby živočišné výroby, které komplikuje nesmyslné nařízení Evropské unie vůči dovozu geneticky modifikované sóji stejně, jako omezení zkrmování masokostních mouček. Nezbývá než více využívat netradiční zdroje krmiv jako jsou například syrovátka, pekárenské odpady, lihovarnické výpalky a další,“ vyjmenoval ředitel Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě a pokračoval: „Od zahraničních kolegů často slyším, že děláme málo proto, aby se situace u nás změnila. V tomto kontextu je třeba zmínit, že spolupráce je u nás věcí takřka neznámou. Existující odbytová družstva plní jen velmi omezenou funkci zprostředkovatele prodeje. Nadnárodní maloobchodní řetězce a potravinářské firmy, stejně jako jatecké provozy jsou schopny vyvinout velký tlak a jen dobře organizovaní zemědělci mají možnost účinně licitovat o ceně. A jaký bude další vývoj? Do karet chovatelům hraje už nynější nedostatek jatečných prasat. Nepříznivá situace v posledních letech znamenala, že na celoevropském trhu došlo k poklesu nabídky jatečných prasat. Zároveň se udržuje poměrně stabilní domácí spotřeba a skvěle se daří odbyt mimo EU. Od 1. ledna se však situace přiostří. Vzhledem k novým pravidlům ochrany prasat se s velkou pravděpodobností sníží nabídka selat o 5 až 10 % a o stejný podíl následně klesne i výroba jatečných prasat. Dá se tak předpokládat, že se vysoká cena udrží i v příštím roce. Chov prasat tak snad stojí na novém počátku.“

Více se dočtete v prosincovém číslu časopisu Náš chov 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *