Chov prasat s bioplynovou stanicí

Na Dni nových technologií v Suchohrdlech u Miroslavi na Znojemsku se sjela řada známých tváří chovatelů prasat, aby se přesvědčila, co se podařilo majiteli statku Ing. Karlu Kuthanovi ve spolupráci s dodavatelskými firmami vybudovat. Vznikla novostavba porodny prasnic, včetně odchovu selat a eroscentra, s kapacitou tři sta prasnic, spolu s rekonstrukcí dvou stájí pro výkrm prasat. Na živočišnou výrobu navazuje nová bioplynová stanice o výkonu 500 kW.

Celková výše investice do novostavby a rekonstrukce stájí, včetně technologického vybavení a zásobní jímky na kejdu, byla 50 milionů, dotace z operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství činila přibližně 23 procent. Zhruba dalších 40 milionů korun stálo vybudování bioplynové stanice (BPS), kde dotace v rámci operačního programu Průmysl a podnikání činila 38 procent z celkové investice. Vše vybavené nejmodernější technologií, která je v současnosti na trhu, vše připravené produkovat při minimálních nákladech kvalitní české vepřové maso.
Ing. Karel Kuthan začal hospodařit v roce 1992 na restituovaném statku o 120 ha orné půdy s výkrmem prasat s kapacitou zhruba 300 kusů. V současnosti obhospodařuje 420 ha orné půdy, převážně pěstuje pšenici, ječmen, mák, tykev olejnou a kukuřici pro energetické účely. Vše se vyvíjelo v průběhu let.
„Co mě přimělo pro postavení bioplynové stanice? Úvaha získat synergické výhody plynoucí z kombinace živočišné a rostlinné výroby spolu s výrobou energie v bioplynové stanici. Výroba elektrické energie za garantovanou cenu znamená jistotu pravidelných příjmů, zpracování kejdy v bioplynové stanici znamená její energetické využití a přeměnu na kvalitního hnojivo v podobě digestátu , teplo z bioplynové stanice zajistí pohodu zvířat ve stájích. Věřím, že to bude fungovat, ale to vše ukáží až následující leta – jde o velký systém, který se musí ustálit,“ vysvětluje statkář a dodává, že bioplynová stanice je vlastně plechová kráva s určitou výjimkou – fermentace materiálu (krmiva ) v BPS trvá 60 až 80 dní.

Koloběh minerálů a energie
Spojení chovu prasat s výrobou elektrické energie z obnovitelných zdrojů nabízí nové možnosti. V chovu prasat se ušetří výrazné částky využitím „odpadního“ tepla vznikajícího při výrobě elektrické energie z bioplynu v kogeneračních jednotkách. Naopak kejda prasat při zpracování v bioplynové stanici jednak jako surovina částečně přispívá k výrobě bioplynu a dále pomáhá udržet v bioplynové stanici určitou rovnováhu celého fermentačního procesu. Stabilní produkce tepla (400 až 600 kW za hodinu) je v porovnání s kalkulovanou spotřebou v jednotlivých objektech chovu výrazně vyšší. To umožní zajistit nadstandardní tepelnou pohodu zvířat a zejména v zimním období umožní dostatečné větrání. Tím se vytvoří optimální podmínky všem kategoriím prasat, což si jen stěží může dovolit chov, který musí za teplo přímo platit.
„Pokud kejdu prasat pouze vyvážím na pole, ztrácím energii v ní obsaženou – z jedné tuny kejdy je asi 30 m3 bioplynu, z toho se vyrobí asi 60 kW energie. To nemluvím o problémech při hnojení kejdou, jejích leptavých efektech a podobně. Digestát neboli tekutá složka vycházející z bioplynové stanice se aplikuje bez problémů. Někteří mohou namítat, že krmím „ocelový bachor“ nyní velice drahou kukuřicí. Je však třeba si uvědomit, že v procesu fermentace zůstávají veškeré živiny zachovány v digestátu. Kukuřice v bioplynce odevzdá energii, ale všechny živiny, které vytáhla ze země, zůstanou v bioplynové stanici a vrací se v digestátu zpět na pole. Pouze u dusíku dojde při aplikaci digestátu ke ztrátám, ale fosfor, draslík a další prvky v systému rotují,“ vysvětlil Karel Kuthan.

Spolehnutí na vlastní zdroje
„Pokud bych měl prezentovat svůj pohled na investici, jsem optimistický. Naše zemědělské hospodářství dosáhlo toho, že máme vlastní zdroj vody, biomasy, elektřiny a tepla a živočišnou výrobu v jednom cyklu. Jediná větší položka, kterou nakupujeme, jsou krmiva. Kukuřice funguje jako baterie akumulující v rostlinné hmotě sluneční energii, která se poté postupně v bioplynové stanici uvolňuje v podobě metanu. Za pomoci hadicového aplikátoru budeme hnojit digestátem kukuřici, pšenici i další plodiny. V Německu, kde mají zemědělské bioplynové stanice větší tradici spočítali, že při aplikaci digestátu se zvýší úrodnost o deset až dvacet procent – to je už velké číslo, nemyslíte,“ má vše spočítané majitel statku a dodává, že například ušetří na hnojivech, jejichž cena rapidně vzrostla. Předpokladem je dostatek půdy, aby se dal uplatnit digestát.

Vybavení na špičkové úrovni
Nová stáj pro prasnice a odchov selat v Suchohrdlech u Miroslavi je rozdělena do osmi oddělení – jsou tam dvě sekce porodny, čtyři skupinové kotce s krmnými stanicemi CID a individuální boxy pro dvě skupiny prasnic. Prasnice budou rotovat v jednadvacetidenních intervalech po skupinách v počtu 45 prasnic. Celková kapacita je ale 7 x 45, tedy 315 kusů, neboť jedna ustájovací kapacita v cyklu musí zůstat vždy volná pro sanitaci.
Volné ustájení pro březí prasnice je vybaveno krmnými automaty Compident. Těch je instalovaných celkem pět – čtyři jsou určeny produkční březí prasnice, jeden krmný automat slouží pro mladé prasničky na zaškolení. Asi týden před porodem jsou prasnice přemísťovány na porodnu, kde se zdrží se selaty po porodu ještě 26 až 28 dní. Po odstavu selat jdou prasnice do individuálních boxů na zapuštění, kterých je ve stáji 90 (dvě skupiny). Po potvrzení březosti se koloběh uzavírá přemístěním do volného ustájení s krmnými boxy Compident.
Předpokladem začlenění prasnic do systému je hormonální synchronizace říje. V době návštěvy stáje v Suchohrdlech u Miroslavi byly již dvě skupiny prasnic připuštěny a třetí se synchronizovala. Více než 300 prasnic by měli obsluhovat dva zaměstnanci průměrně šest hodin denně. Zvýšený dozor by měl být pouze na porodnách, jinak půjde zejména o komunikaci s počítačem a dalším elektronickým zařízením jednotlivých prvků technologie, popřípadě bude třeba reagovat na alarmová hlášení, která budou přicházet na mobilní telefon obsluhy.
Investorem projektu BPS je firma Renergie, s. r. o., realizátorem projektu stájí byla firma Agrico z Třeboně, která v úzké spolupráci s rakouskou firmou Schauer vybavila stáje technologiemi. Generálním dodavatelem stavební části byla firma Letostav, s. r. o., stavební část ustájení prasnic realizovala firma S. O. K. Třebíč. Dodavatelem realizace bioplynové stanice byla firma Tedom, s. r. o., subdodávku biologické části technologie provedla firma WELtec BioPower GmbH. Výstavbu jímek na kejdu zajišťovala fima Wolf System, spol. s r. o., genetický materiál dodala firma Topigs CZ, s. r. o.

Klíčové informace
• Na Znojemsku vznikla novostavba porodny prasnic včetně odchovu selat a eroscentra s kapacitou 300 prasnic.
• Bioplynová stanice v Suchohrdlech u Miroslavi o výkonu 3 x 165 kW Fermentory: 2 x 1709 m3 (netto objem 1519 m3 ), průměr 18,62 m, výška 6,28 m
• Receptura bioplynové stanice: 16 t kukuřičné siláže a 10 t prasečí kejdy/den

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *