Chov prasat v novém kabátě

Rozdíly mezi starými a novými či rekonstruovanými stájemi pro prasata jsou většinou na první pohled zřejmé. Odlišné jsou mikroklima, užitkovost i vynaložené náklady. Přesto ale někteří chovatelé stále váhají s investováním do této komodity – hlavně vzhledem k nedávným propadům na trhu s vepřovým masem. Jeden z podniků, kde nezaváhali a jsou dnes s chovem prasat spokojeni, leží v pardubickém kraji.

Agrodružstvo Sebranice hospodaří klasickým způsobem na zhruba 1500 hektarech v nadmořské výšce 550 až 600 metrů. Rostlinná výroba produkuje hlavně obiloviny (na 650 hektarech), kukuřici na 180 ha, jeteloviny (100 ha), trávy na semena (100 ha) a brambory na 60 hektarech. Ze stovky hektarů luk a pastvin získává podnik kvalitní seno nebo senáž.
Zkušenosti s výrobou kvalitních krmiv uplatňují sebraničtí i při poskytování služeb týkajících se sklizně a posklizňové úpravy krmiv. Především jde o linku na sklizeň kukuřice metodou CCM, jejímž základem je výkonný drtič vlhkého zrna od firmy Romill.

Vyskladňují se selata
Chov prasat v Sebranicích je trochu netradiční. Konečným produktem není totiž jatečné zvíře, ale sele o hmotnosti zhruba 25 kilogramů připravené pro výkrm. Celá produkce se prodává do nedalekého podniku Drupork Svitavy, kde jsou ucelenou kolekcí (440 ks) schopni naskladnit část vlastní výrobní haly.
Prasata se a Agrodružstvu i bývalém JZD Sebranice chovala vždy, ale dnes nezbylo z původních třech chovů se 120 prasnicemi nic, a to je podle předsedy družstva Ing. Jindřicha Jílka dobře. „Nejsem příznivcem kompromisů, myslím si, že je lepší stavět na zelené louce, než nedokonale rekonstruovat,“ vysvětluje svůj názor předseda. Přesto je nově postavená pouze část stáje. Důvod? Nedostatek financí.
Staré provozy byly špatně větrané, s vysokým podílem ruční práce a následnou malou produkcí selat, nízkými přírůstky, zhoršeným zdravotním stavem a vysokou spotřebou krmiv. Rozhodnutí vybudovat konkurenceschopnou stáj padlo zhruba v roce 2001. „Je to základ k rentabilní výrobě vepřového masa“, podotýká ing. Jílek.
Novostavbu porodny včetně dochovu selat zadal management podniku třeboňské firmě Agrico, která vybudovala komplexní moderní technologický systém. Na porodně jsou prasnice krmeny dietou vytvořenou počítačem podle krmných křivek plně automatizovaným systémem Schauer Spotmix. Jednotlivé rošty v kotcích jsou položeny na odolných plastových vanách Agrivan, které zaručují optimální podmínky pro matku i selata. Vlastní stavba se skládá pouze ze základů, obvodového zdiva a střechy, přepážky mezi boxy tvoří plastové stěny. Tento materiál je ideální pro turnusový režim chovu, snadno se dezinfikuje, má vysokou životnost a je levnější než klasické zdivo. Celý systém je dostatečně variabilní.

Přece jen rekonstrukce
Stáj pro nezapuštěné prasnice – „jalovárna“ a pro březí prasnice je vytvořena z bývalého dvouřadého kravína typu K-96. S novostavbou je propojena spojovací chodbou a tvoří tak jeden kompaktní celek. V blízkosti porodny se nachází mycí box, kde se zvířata dezinfikují při převodu mezi jednotlivými sekcemi.
Celková kapacita stáje je 360 prasnic, z toho na porodně najdeme šest sekcí po 16 kusech, na „březárně“ je místo pro 200 kusů v deseti skupinách a 70 individuálně ustájených prasnic. Kapacita stáje pro odchov selat je 160 kusů v každé z osmi sekcí. Objem jímky na kejdu Wolf je na úrovni 1700 m³. Pro získání kvalitní a dobře vyzrálé kejdy už pak podle předsedy družstva stačí pouze dodržovat technologickou kázeň.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *