Chov pštrosů nedaleko metropole

I těsně za hranicemi Prahy najdeme zemědělství. Tradiční, i to v českých zemích méně obvyklé. Chov pštrosů patří mezi ta novější odvětví agrárního sektoru, jenž si rychle získalo oblibu hospodářů.

Pštrosi jsou nenáročná zvířata. V jejich chovu nejsou potřebné drahé technologie, výrazná veterinární péče ani neúměrně drahé speciální krmné směsi. „Neznamená to ale, že chovatel může péči zanedbat,“ říká Ing. Jana Mazancová z Čenkova blízko Odoleny Vody.

Čenkovské začátky
Mladá chovatelka má zemědělství v rodině. „Máma má také zemědělskou školu, dokonce na jedné z nich jeden čas učila. A po prarodičích jsme kromě vztahu k přírodě v rámci restitucí zdědili před deseti lety tento statek,“ říká Ing. Mazancová.
Nový život začali Mazancovi opravami a výstavbou budov a revitalizací půdy. V roce 1996 pak nakoupili první chovné pštrosy africké – šest slepic a čtyři kohouty ve stáří okolo šestnácti měsíců. Jako tříletí měli první plnohodnotnou snášku, takže první odchov se na farmě podařil až v roce 1998. Brzy ale vyvstal problém, kam vzrostlé vykrmené ptáky prodávat. V následujícím roce naštěstí začala fungovat zkušební porážka v Neratovicích a v roce 2002 si trh vynutil otevření speciálních jatek v Roudnici nad Labem. Od té doby čenkovští prodávají ptáky z devadesáti procent do Roudnice, momentálně s aktuální cenou asi 50 Kč za kilogram živého zvířete.

Ročně stovka pštrosáčat
Chovné hejno tvoří dvě tria (jeden samec a dvě samice) a dva kohouti se třemi slepicemi. Ročně se v Čenkově vylíhne kolem stovky mláďat, dospělosti se dožije kolem 70 procent.
Snáška pštrosů trvá od jara do podzimu, do líhní se podle chovatelky vybírají vejce podle daných kritérií: „Nenasazujeme vejce ze začátku ani z konce snáškového cyklu, protože bývají většinou méně životaschopná. Dále myslíme na to, aby jejich hmotnost pohybovala mezi 1,30 a 1,70 kilogramy, optimum je kolem jednoho a půl kilogramu,“ konstatuje Jana Mazancová.
Mláďata se líhnou v líhních typu Bios upravených pro pštrosy po dobu 42 dnů, z nichž 39 dnů se vejce naklánějí na lískách při zhruba 36 °C, tři dny potom trvá inkubace v dolíhni, kde obvykle kuřata zůstávají i 24 hodin po vyklubání. Následuje přesun do odchovny, kde mají mláďata k dispozici elektrickou kvočnu vyhřátou na teplotu 36 °C. „Tato teplota není v celém prostoru kotce, pouze pod kvočnou, takže pokud je kuřatům horko, můžou se ochladit bez problémů,“ říká chovatelka. Zhruba po 14 dnech putují ptáčata do dalšího kotce bez kvočny. Zároveň s posunem mezi kotci se prodlužuje i doba výběhu od 15 minut u nejmenší kategorie až po celý den u kuřat starších dvou měsíců. Ve věku přibližně tří měsíců mohou již malí pštrosi strávit celý den venku i za horšího počasí.

Zužitkuje se vše
Ze pštrosa se zužitkuje téměř všechno – maso, kůže, vejce a peří, kosti i šlachy,“ uvádí Ing. Mazancová. Vykrmovaná zvířata putují na jatka většinou ve stáří jedenácti až šestnácti měsíců a hmotnosti 90 až 100 kilogramů.
Krmení pštrosů není příliš náročné. Výrobny krmných směsí produkují speciální granule, jejichž základem jsou obiloviny a vojtěška, pro různé věkové kategorie (do dvou měsíců, výkrm, chovní ptáci v reprodukci a mimo reprodukci). V létě navíc pštrosi starší dvou měsíců dostávají zelené krmení, v zimě seno a krmnou řepu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *