Chov pstruha patří také ke tradici

Vedle tradiční rybniční produkce ryb se akciová společnost Rybářství Velké Meziříčí specializuje na odchov pstruha duhového v betonových žlabech. Se 195 tunami této původem severoamerické lososovité ryby se podílí na celkové domácí výrobě asi ze 35 procent. Jde o objem, který firmu staví do role největšího producenta tržního pstruha v tuzemsku.

„Z celkové naší loňské produkce 575 tun tržních ryb připadlo 66 % objemu na ryby chované tradičním způsobem v kaprových rybnících. Konkrétně šlo o 360 tun kapra a 20 tun doplňkových ryb, jako jsou lín, amur, tolstolobik, štika, candát, marena a sumec. Zbývajících 34 % představovala produkce pstruha duhového, kterého odchováváme ve speciálních zařízeních v našich střediscích v Ujčově, Velkém Meziříčí a ve Velké Losenici,“ uvedl Ing. Emanuel Míšek, předseda představenstva a ředitel akciové společnosti Rybářství Velké Meziříčí.
Akciová společnost Rybářství Velké Meziříčí vznikla privatizací podniku Státní rybářství Velké Meziříčí již před jedenácti lety. Současná nástupnická organizace hospodaří na 153 rybnících o celkové výměře 792 ha v oblasti Českomoravské vysočiny na Křižanovsku, Velkomeziříčsku, Náměšťsku a Třebíčsku. Kromě klasického rybníkářství se zabývá také odchovem pstruha duhového v betonových žlabech. Mimo produkci ryb se firma z Velkomeziříčského regionu se svým šlechtitelským chovem pekingských kachen a produkcí jednodenních brojlerových kuřat řadí také k významným hráčům na poli chovatelů drůbeže.

Pětačtyřicetiletá historie
Produkce aklimatizovaného tržního pstruha duhového ve Velkém Meziříčí není novou aktivitou. Navazuje na tradici tehdejšího státního podniku, která se začala rozvíjet od šedesátých let minulého století. Tehdy se pstruzi odchovávali ve středisku ve Velké Losenici a státní podnik dosahoval průměrné roční produkce pět až dvanáct tun. „Díky příznivým klimatickým podmínkám a vodním zdrojům se koncem osmdesátých let vybudovalo další produkční středisko na řece Svratce pod Vírskou přehradou. Leží v lokalitě Ujčov asi patnáct kilometrů pod údolní nádrží a přibližně 10,5 km pod její vyrovnávací nádrží. To celému objektu, jehož součástí je i líheň, zajišťuje dostatečný a kvalitní zdroj napájecí vody. Od roku 1992 se k produkci pstruha využívají ještě sádky ve Velkém Meziříčí,“ vyložil ředitel.
Ze všech jmenovaných středisek, využívaných produkčními rybáři z Velkého Meziříčí, se největší produkce dosahuje v Ujčově, kde je plánovaná roční produkční kapacita až 130 tun. Například loni se tam vyprodukovalo 110 tun tržního pstruha, zatímco v sádkách ve Velkém Meziříčí 60 tun, což je skoro o polovinu méně. Zbylých 25 tun pstruha se vyrobí ve Velké Losenici, kde je současně i specializovaný provoz na produkci pstružího ročka. Celkem vyprodukovaných 195 tun tržního pstruha potom představuje více než třetinu domácí produkce, a to je objem, který společnost Rybářství Velké Meziříčí pasuje do pozice největšího producenta v tuzemsku.

Odchov ve speciálních zařízeních
Pstruzi se odchovávají v průtočných betonových žlabech. Zatímco pro odchov ročka do velikosti deseti centimetrů jsou k dispozici betonové žlaby o rozměrech 9 x 1 x 0,8 m, tržní ryby se odchovávají ve žlabech o rozměrech 20 x 2,5 x 0,95 m.
Ke krmení ryb se rybářům akciové společnosti z Velkého Meziříčí nejlépe osvědčily kvalitní granulované směsi dánské provenience (Biomar). Receptury pro jednotlivé věkové kategorie se řídí nároky ryb na obsah bílkovin. Například ve směsích pro menší ryby je až 57 % proteinu a podíl rybího tuku do 16 %. Starší ryby se krmí granulemi s nižším obsahem proteinu do 49 %, ale vyšším zastoupením rybího tuku až do 26 %. Směsi pro odchovávané kategorie se odlišují nejen podílem bílkovin a rybího tuku, ale i velikostí granulí (od 0,3 až 1,5 mm pro ročka, přes 2 až 4,5 mm pro ryby ve výkrmu až po osmimilimetrové pro generační ryby).
Tržní pstruh se nejčastěji vyskladňuje při dosažení průměrné hmotnosti 250 až 350 g, to je ve věku 16 až 19 měsíců. Téměř celá produkce skončí v tuzemských zpracovatelských provozech. Z důvodu zajištění kontinuálního vyskladňování tržní ryby chovají v Ujčově také formu pstruha vyšlechtěnou v Dánsku, označovanou Camloops. Dánská forma se na rozdíl od místní populace nevytírá na jaře, ale na podzim. Podle slov ředitele akciové společnosti se u nás chovaní pstruzi duhoví vytírají podle teploty vody nejdříve na přelomu února až března. Pro podzimní výtěr vyšlechtěné dánské formy nemají ani v jednom ze svých dvou líhňařských provozů příznivé podmínky (teplotu vody), proto pstruha ve velikosti kolem 5 až 7 cm nakupují. Dříve ho získávali z rybí líhně Mydlovary (střediska Rybářství Hluboká, a. s.), v současnosti ho již pátým rokem dovážejí ze Slovenska od Slovenského rybárskeho zvazu.

Poptávka převyšuje nabídku
V produkci pstruha Česká republika není soběstačná. Z celkové roční spotřeby kolem 1300 tun se zhruba polovina dováží, a to jak v živém, tak především v mražených a chlazených výrobcích. „Například loni bylo k nám dovezeno 622 tun pstruha, z toho 209 tun pocházelo z Turecka, dalších 166 tun ze Slovenska, 86 tun z Polska, 37 tun z Itálie, ale také z Francie, Dánska nebo Estonska. K letošnímu prvnímu lednu se do České republiky importovalo přes 150 tun, z toho 33 tun zmrazeného pstruha je původem z Číny. Přitom často jde o dovozy sezónních přebytků za nereálně nízké ceny. To značně komplikuje život domácím pstruhařům, kteří těmto cenám nemohou konkurovat. Dovozy navíc brzdí rovnoměrný prodej českého pstruha během roku. Bohužel, ale zatím na našem trhu stále vítězí cena nad kvalitou,“ konstatoval na závěr ředitel firmy s nejvyšší dosahovanou produkcí pstruha u nás.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *