Chovy salers na Šumavě navštívili Francouzi

Francie je velmocí pokud jde o počty chovaných masných plemen skotu, francouzští chovatelé se snaží i jejich chov propagovat. Proto společně tři plemenné knihy zřídili Prospex France a v rámci aktivity společnosti uspořádali v lednu letošního roku cestu tří francouzských chovatelů zastoupených plemen - salers, limousine a charolais - do České republiky.

Chovatel plemene salers Lionel Duffayet ze Saint Cernina u Cantalu zamířil na Šumavu do okolí Stach, kde chovají toto francouzské rustikální plemeno Eduard Kraml a Josef Sova. V Česku je celkem zařazeno v kontrole užitkovosti 54 krav salerse. Podle výsledků kontroly užitkovosti za rok 2001 dosáhli býčci tohoto plemene ve 120 dnech 187,8 kg ž. h. (jalovičky 160,3 kg), ve 210 dnech 305,3 a jalovičky 269,8 kg, v 365 dnech vážili již v průměru plemeníci 494,5 a jalovice 369 kg (porovnání výsledků jednotlivých plemen viz Náš chov 1/2003).
Na farmě v Bláhově
Josef Sova hospodaří v Bláhově u Stach na 28 ha v nadmořské výšce přes 800 metrů. Veškerou plochu tvoří travní porosty a pastviny. Pro chov francouzského rustikálního plemene salers se rozhodl na doporučení pracovníků Výzkumného ústavu pro chov skotu v Rapotíně. Zvířata jsou mimořádně odolná, vhodná do horských oblastí, vynikají adaptibilitou, velice dobře využijí zelené objemné krmivo, udržují neskliditelné plochy.
Josef Sova začal dovozem dvanácti kusů jalovic z Francie v roce 1996. Postupně chov rozšiřoval a začal i s odchovem plemenných býků ve vlastní uznané odchovně. Kromě nich prodává i chovné jalovice, nic neporáží. „V průměru produkujeme kolem pěti plemenných býčků ročně, v loňském roce jich bylo šest.“ Vloni se průměrná prodejní cena býka při aukci pohybovala kolem 75 000 Kč. Přitom náklady podle něho přesahují 50 000 Kč a vypočítává: „Rok krmení matky, 16 měsíců odchovu býka, veterinární úkony, určení paternity, zdravotní zkoušky a další.“
Plemeno salers je nenáročné, zvířata nepotřebují žádné nákladné stavby. Na druhou stranu je-li zázemí, eliminují se rizika. Proto jsou v zimě v jednoduché kolně s výběhem. Celá ekonomika provozu je postavená na maximální produkci telat a ztráty si chovatel nemůže dovolit.
V zimovišti krmí stádo balíky sena a jetelo-travní senáží. Přikrmují se pouze telata při odstavu. ve věku kolem sedmi měsíců po dobu pěti až šesti týdnů směsí 75 % ovesného a 25 % ječného šrotu. Samozřejmostí je minerální liz a sůl.
Celou farmu zvládá chovatel sám s manželkou (kromě chovu skotu provozují na farmě agroturistiku a na sedmi hektarech chovají 45 laní jelena evropského.)
Stádo skotu tvoří nyní 31 kusů, z toho je 13 krav a 12 jalovic. Na farmě jsou ještě čtyři plemenní býci a první dvě letošní telata. „Jalovice zásadně připouštíme ve 22 měsících, při hmotnosti přes 600 kg.“ Hmotnost jalovice je při tom podle chovatele rozhodující. Inseminuje špičkovými býky z Francie, nyní využívá Giskarde, Herleuri a Gitana. Býky vybírá podle vysoké plemenné hodnoty. „Při výběru sleduji snadnost telení, mléčnost dcer, přírůstkové výkony u jalovic a býků.“
Podobně vybírá také farmář Eduard Kraml, soused Sovových. I on chová plemeno salers a oba úzce spolupracují.
Ekologický chovatel Kraml
Eduard Kraml začal s chovem salers také v roce 1996 dovozem 12 jalovic z Francie. Počty pak rozšiřoval i embryotransferem. Vybudoval novou farmu a nyní uvažuje o jejím rozšíření.
Chová celkem 52 kusů, z toho je devět jalovic a 27 krav, z nich 16 je čistokrevných a ostatní jsou kříženky s jinými masnými plemeny (s masným simentálem, aberdeen angusem a charolais). Zvířata jsou od jara do podzimu na pastvě a teprve během října a listopadu se vracejí do zimoviště. Jednoduchá stáj je zařízená na manipulaci s dobytkem, krávy nejprve inseminují a teprve v únoru až květnu pouští chovatel na doskok do stáda býka.
Celý chov je uznaný jako ekologický. „Mám však problémy s jatkami,“ stěžuje si Eduard Kraml za souhlasu ostatních chovatelů, kteří se sešli při příležitosti návštěvy francouzského farmáře z širokého okolí. Jediná ekologická jatka fungují v Lipové u Šluknova, kam také Kraml dobytek na porážku dováží. Ministerstvo zemědělství mu sice udalo dalších sedm údajně ekologických provozů, ale když je chovatelé kontaktovali, zjistili, že všem 14 dní po uznání KEZ certifikát odebral. Jediný efekt ekologického provozu tak zemědělci mají v ekologických příplatcích na trvalé travní porosty. Přitom o koupi masa by zájem mezi spotřebiteli byl velký. „Chtěli bychom prodávat maso ze dvora, nikoliv porážet,“ říkají chovatelé. „Potřebujeme stejné podmínky jako v Rakousku a Německu pro prodej ze dvora. Byli jsme tam a jsme přesvědčeni, že to, co jsme viděli, by nám tady nepovolili,“ stěžují si svorně. Zájemci by kupovali balíčky ekologického masa přímo na farmě. Investice do vhodného zařízení by se pohybovala podle odhadu chovatelů na úrovni desetitisíců korun – do bouracího stolu a chlazení.
Stížnosti míří i na program Sapard, který je pro chovatele nedostupný, protože nedostanou úvěr z banky. „Obešel jsem deset bank a všude, když slyšeli, že jsem soukromý zemědělec, tak řekli, že nepůjčí,“ doplňuje další z přítomných.

Francouz na farmě
Francouzský chovatel Lionel Duffayet po prohlídce chovů Kramlových i Sovových příznivě hodnotil jejich úroveň. „Zvířata jsou velice dobře živená,“ chválil a dodal: „jsou stejně dobrá jako ve Francii.“ Zaujal ho například na farmě chovatele Kramla plemeník ZSA 40 Juna, který jako dvouletý získal v Česku při výběrech v loňském roce v rámci plemene nejlepší hodnocení.
Lionel Duffayet chová ve Francii, v oblasti Centrálního masivu, 120 krav, 40 jednoletých, 40 dvouletých jalovic a 10 býků plemene salers. To vše na 150 ha pastvin. Podmínky lze podle něho přirovnat k Šumavě, protože se farma nachází v 900 metrech nad mořem, z toho třetina plochy jsou svahy. „Nemám žádné zaměstnance a vše musí stačit jen rodina.“ Celá farma je právně zaregistrovaná jako sdružení pro zemědělskou výrobu, což lze přirovnat ke společnosti s ručením omezeným, v níž jsou společníky kromě Lionela Duffayeta i jeho matka a manželka. Hlavním zdrojem příjmů je prodej chovných jalovic a plemenných býků. Ostatní kusy prodá v hmotnosti kolem 400 kg do Itálie na dokrm. „Prodávám až ve věku devíti měsíců, protože pokud si zvířata nechám o dva měsíce déle nad věk sedmi měsíců, dostanu od unie prémii ve výši 280 eur na tele.“ Chovné jalovice uplatní na francouzském trhu, za desetiměsíční utrží v průměru 900 eur a v osmém měsíci březosti 1800 až 2000 eur.
Dotace od státu představují u Duffayeta 55 % zisku, „bez nich bych se neuživil,“ uzavírá.
Salers ve Francii
Ve Francii chovají celkem 210 000 krav plemene salers, z toho je 25 000 zapsáno v plemenné knize. Z celkového počtu krav 40 % „méně kvalitních zvířat“ připouštějí býky charolais a křížence vykrmují. Jejich maso lze koupit pod známkou kvality Label Rouge například i v obchodním řetězci Carrefour. Zbývajících 60 % se využívá v čistokrevné plemenitbě. Z nich nejlepší kusy prodají farmáři jako plemenné a zbylé jdou na export na dokrm především do Itálie. Okolo deseti procent ze stavu plemene ve Francii dojí. „Z mléka se vyrábějí speciální sýry, známou značkou je Cantal nebo Salers,“ doplňuje francouzský chovatel. Tyto chovy se však musí obejít bez dotace 300 eur na krávu bez tržní produkce mléka, která musí mít pod sebou minimálně šest měsíců tele. Plemeno salers patří v unii mezi vyjmenovaná plemena pro podporu na chov krav bez tržní produkce mléka.
Maso plemene salers je ve Francii velmi ceněné, především mezi řezníky. Čistokrevná zvířata dosahují jatečné výtěžnosti mezi 53 až 56 %. Tele při narození váží v průměru 34 kg a v sedmi měsících věku doroste do průměrné hmotnosti 282 kg, což znamená přírůstek mezi 1,2 až 1,3 kg ž. h. denně.
Co by Francouz na závěr poradil českým chovatelům před vstupem do unie? Rozšířit stáda před referenčním rokem, specializovat se na čistokrevné plemeno, tj. preferovat kvalitu před kvantitou, a naučit se dobře vyplňovat dotazníky na subvence.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *