Chvála mléku

„Mléko je jeden z nejkrásnějších a nejzdravějších přírodních zdrojů“. Těmito slovy 21. května zahájil prof. Ing. Josef Kozák, DrSc., děkan AF ČZU, setkání prvovýrobců, zpracovatelů a nepochybně i konzumentů mléka nazvané Den mléka 2003.

Dr. Ing. Dušan Vaněk, náměstek ministra zemědělství v krátkosti seznámil přítomné s posledním vývojem situace ohledně vstupu do EU. Upozornil na možné problémy při státním financování v Bruselu vybojované kvóty. V současné době mají například podle jeho slov Maďarsko a Slovinsko schváleno 55 procent a Litva 40 procent (pravděpodobně se situace v Litvě bude ještě vyvíjet). Z pohledu ostatních postkomunistických států na tom tedy není Česká republika ani výrazně lépe, ale ani hůře než většina kandidátských zemí.
Kvalita mléka a zdraví dojnic
Aby se mohli čeští producenti i zpracovatelé bez problémů prosazovat v rámci EU, je bezpochyby potřeba dodržet určité kvalitativní požadavky na zpracovávanou surovinu i hotový výrobek. O důležitosti zdravotního stavu mléčné žlázy pohovořil prof. MVDr. Bohumír Hofírek, DrSc. z VFU Brno. V posledním desetiletí došlo v České republice k markantnímu snížení stavů skotu a zároveň k podstatnému navýšení užitkovosti. V těchto souvislostech docházelo k určitým změnám v kvalitě a technologických vlastnostech mléka a projevil se vliv na zdraví vemene, zejména ve stádech s vyšší užitkovostí, kde management nezajistil dojnicím odpovídající podmínky prostředí. Narušená rovnováha dojnic se pak velmi často manifestuje zvýšenou frekvencí mastitid ve stádě. Správné posouzení zánětlivých změn na mléčné žláze je nezbytným předpokladem pro další postup boje proti mastitidám.
Současný způsob posuzování zdravotního stavu mléčné žlázy je založen na dvou základních ukazatelích: na počtu somatických buněk v 1 ml mléka a na průkazu patogenů žlázy. Podle prof. Hofírka můžeme definovat následující stavy vemene: zdravé, postižené nespecifickou mastitidou nebo postižené klinickou či subklinickou mastitidou. Právě včasné rozeznání formy mastitidy může výrazně napomoci k jejímu časnému odstranění z chovu.
Z hlediska mastitid je charakteristika stáda s efektivní mléčnou produkcí následující: užitkovost více než 6000 kg, více než tři laktace na krávu, méně než 30 % brakace a méně než třetina vyřazení pro vemeno. Počet somatických buněk by měl být nižší než 200 tisíc buněčných elementů na mililitr vzorku. Ve stádě by se neměla vyskytovat více než dvě procenta klinických projevů zánětu vemene, pokud je jich více než osm procent ročně, musí to chovatel považovat za varující stav. Zároveň by mělo 60 % stáda dosahovat méně než 100 tisíc SB na ml mléka, 80 % krav by mělo být bez klinických změn vemene a procento negativních mikrobiologických vyšetření musí být vyšší než 90. Současně se v chovu nesmí objevit více než pětiprocentní nárůst infekcí ročně.
Ekonomika výroby mléka
Kolektiv autorů z VÚŽV v Praze-Uhříněvsi pod vedením Ing. Petra Kopečka zpracoval studii týkající se nákladovosti výroby a zpeněžování mléka v České republice. Autoři sledovali 150 podniků, u nichž zjistili vyšší průměrnou dojivost než v rámci republikového průměru (6036 oproti 5589 kg mléka za rok). Z výsledků podniků, které se svou užitkovostí blížily celostátnímu průměru vyplynulo, že užitkovost i přes pokles stavů dojnic v posledních letech značně vzrostla. Zajímavé je například srovnání s rokem 1989, kdy se průměrná dojivost v naší republice ustálila na 3982 kg mléka za rok. S dojivostí rostla i tržnost mléka, neboť objem netržního (zkrmovaného) mléka se během zkoumaného období podstatněji neměnil.
Úroveň nákladů ovlivňovala ve značné míře dojivost, vlivem šlechtitelské práce docházelo k ročnímu nárůstu o zhruba 150 až 200 litrů na krávu. Další příčinou vyšší užitkovosti bylo zlepšení výživy, zkvalitnění jadrných i objemných krmiva a v neposlední řadě zdokonalení podmínek prostředí.
Ekonomiku mléka ve sledovaném období podstatně ovlivnily nákupní ceny. Do roku 1998 rostly, rok 1999 se do povědomí mnoha farmářů zapsal černým písmem. Zakolísání cen v tomto roce mělo dopad ještě po další tři roky, až loni se situace mírně stabilizovala. Podle předpokládaných výsledků došlo ke snížení ztráty z –0,37 Kč v roce 2001 na –0,03 Kč v roce 2002, v přepočtu na dojnici a rok jde o částku –174 Kč.
Podle slov Ing. Jindřicha Kvapilíka, DrSc. budeme moci v případě vstupu do EU využívat některých u nás dosud neznámých výhod. Například porážková prémie u skotu staršího osmi měsíců je stanovena na úrovni 80 eur na kus, u telete potom 50 eur na kus. Samozřejmostí je pochopitelně splnění podmínek daných Evropskou unií.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *