Čína a Dánsko přečtou prasečí genom

Čína a Dánsko vytvořily konsorcium, které si vytyčilo za cíl během několika roků přečíst kompletní dědičnou informaci (čili genom) prasete. Je to první projekt svého druhu zaměřený na dědičnou informaci hospodářského zvířete. Výsledky z čtení prasečího genomu netrpělivě vyhlížejí nejen chovatelé prasat, ale i biologové a humánní lékaři.

Mezi savci patří primát patří ve čtení genomu člověku, jehož dědičná informace byla „nahrubo“ přečtena koncem června roku 2000. V nejbližší době by mělo být dokončeno čtení dědičné informace myši a potkana. Po dokončení dánsko-čínského projektu bude tedy prase čtvrtým savcem s kompletně přečteným genomem.
Na vytvoření konsorcia sdružujícího Dánský ústav živočišné výroby, Královskou veterinární a zemědělskou universitu a několik dánských chovatelských společností s Pekingským ústavem genomiky Čínské akademie věd se zúčastněné strany dohodly 20. Října roku 2000 v Pekingu. Číňané by měli přispět do projektu obrovskou kapacitou svých laboratoří vybavených špičkovými aparaturami ke čtení dědičné informace. Prasečí dědičná informace je tvořena zhruba třemi miliardami písmen genetického kódu. Takovou „porci“ nelze číst najednou. Je nutné, aby čtení postupovalo po částech, po krátkých úsecích prasečí dědičné informace. Dánové přispějí zkušenostmi s kompletováním přečtených „kapitol“ dědičné informace prasete do jedné „knihy“ prasečího genomu.
V první fázi se obě strany podělí o náklady ve výši asi 15 milionů dolarů a za tyto peníze budou po tři roky hledány především hospodářsky významné geny. Teprve po této „rozcvičce“ přistoupí dánsko-čínské konsorcium k mnohaletému projektu, který bude stát odhadem asi 60 milionů dolarů a který by měl skončit přečtením 90% prasečí dědičné informace a odhalením 95% prasečích genů.
Číňané nasadí na čtení prasečího genomu stovku nejmodernějších aparatur, přičemž 45 z nich „stáhnou“ z již dokončeného projektu čtení lidské dědičné informace. Dánové se hodlají v první fázi věnovat typování míst v dědičné informaci prasete, kde by se mohly nacházet geny důležité pro odolnost vůči chorobám, pro růst a plodnost. V popředí pozornosti budou i prasečí geny, jejichž znalost by usnadnila získávání prasečích orgánů vhodných pro transplantace nemocným lidem.
Zajímavá je otázka zveřejnění výsledků projektu. Tu komplikuje účast soukromých dánských chovatelských společností, které mají ze zcela pochopitelných důvodů zájem podržet si některé informace pro svou vlastní potřebu. Státní subjekty by ale rády dodržely tzv. Bermudskou konvenci, která vyžaduje průběžné zveřejňování výsledků mapování dědičné informace v nejvýše čtyřiadvacetihodinových intervalech. Dánové se předběžně dohodli s Číňany na kompromisu, přičemž nepředpokládají, že by některé údaje zůstávaly dlouhodobě utajeny.
Zájem o účast v projektu projevily také výzkumné ústavy ze Singapuru a Francie, ale těm zatím chybějí peníze, které by do nadnárodního konsorcia vložily. Ať už se tyto země k dánsko-čínskému projektu připojí nebo ne, nic to nezmění na skutečnosti, že se Čína dostává do popředí světového genetického zemědělského výzkumu. Mapování genomu prasete je totiž už druhým z významných čínských počinů na tomto poli. Před nedávnem oznámili čínští vědci start projektu, který by měl rozluštit kompletní dědičnou informaci rýže.

Jaroslav Petr
VÚŽV Praha – Uhříněves

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *