Činnost ICARu a některé vybrané trendy v produkci mléka a kontrole užitkovosti

Historie snahy sjednotit postupy a metodiky kontroly užitkovosti na evropské a později na světové úrovni se začala odvíjet od roku 1951, kdy byla vytvořena organizace, která se nazývala „European Committee on Milk-Butterfat Recording“ v Haagu v Nizozemí. To byla první mezinárodní nevládní organizace, která se zabývala kontrolou užitkovosti v mezinárodním měřítku. Na národní úrovni byla kontrola užitkovosti krav zavedena poprvé v roce 1895 v Dánsku. European Committee on Milk Butterfat Recording byl během následujících let několikrát přejmenován a rozšířil svou činnost, která se týkala v počátcích pouze skotu na ovce a kozy.

V roce 1990 začala tato organizace působit celosvětově a ve svých aktivitách klást důraz na standardizaci metod kontroly užitkovosti u všech druhů hospodářských zvířat. Důsledkem všech těchto procesů bylo formování ICARu (International Committee for Animal Recording). V počátku devadesátých let byl také mimo jiné schválen důležitý dokument Special Stamps Rules, který upravuje pravidla a požadavky podle kterých ICAR umožňuje používat pečeť, která je symbolem kvality provádění kontroly užitkovosti (ČR právo využívat tuto pečeť získala v roce 1994). ICAR je zejména zaměřen na tyto okruhy: zlepšení kontroly užitkovosti, stanovení standardů a rozsahu znaků a vlastností podle ekonomické důležitosti; doporučení pro označování zvířat a záznamů o původu; podporuje diskusi a spolupráci ve všech aktivitách vztahujících se ke kontrole užitkovosti; podporuje vývoj systémů pro management chovů; zabezpečuje spolupráci členských organizací; kontroluje praxi a uspořádání kontroly užitkovosti v členských organizacích; zabývá se vydáváním publikací o kontrole užitkovosti, nových technických zařízeních pro kontrolu, metodami kontroly užitkovosti, standardy pro KU a analytické vybavení. Pro pokrytí jednotlivých okruhů své činnosti založil ICAR jednotlivé sub-komise a dílčí organizační jednotky, které pokrývají určitou specifickou oblast. Pravidla ICARu stanovují přiměřený stupeň uniformity kontroly mezi členskými státy, i když umožňují určitou flexibilitu ve výběru použitých metod. Je samozřejmé, že členské země v případě zájmu mohou zavést tvrdší pravidla. Zájemci o nové členství musí přijmout a splnit dohodu a požadavky do dvou let od uplynutí doby, kdy se stanou členy. Řádní členové mohou využívat servis ICARu, navštěvovat jeho zasedání a pokud splní podmínky využívat i pečeť ICARu. Úspěch aktivit této mezinárodní organizace závisí především na práci jeho subkomisí a výsledky práce se prezentují na zasedáních, která se konají každé dva roky.
Mezi nejdůležitější subkomise patří Interbull (hlavním přínosem INTERBULLu pro chovatele jsou přepočtené plemenné hodnoty na podmínky ČR). Pro kontrolu užitkovosti je velice významná subkomise pro měřidla, která schvaluje a ověřuje měřidla a také může dovolit trvalé nebo dočasné použití měřidel. Podporuje vývoj a informování o novém vybavení a metodách pro kontrolu užitkovosti. Pro testování existuje pět testovacích center, která jsou ve Francii, USA, Itálii, Dánsku a Nizozemí. V budoucnosti se chce ICAR zaměřit na tyto okruhy problémů: statistické zpracování dat, problematiku mlékoměrů pro ovce a kozy, zlepšení spolupráce mezi subkomisemi, problematiku dojících robotů ve vztahu ke kontrole užitkovosti, označování zvířat, standardizaci kontroly užitkovosti, zahrnutí dalších druhů hospodářských zvířat a uvažuje se o vzniku World Breed Federations.
Z publikačních aktivit ICARu je velice zajímavý přehled „Yearly Inquiry on the Situation of Milk Recording in Member Countries. Tato publikace bohužel vychází se značným časovým zpožděním. Novější údaje, týkající se této problematiky, lze získat z pramenů jiné mezinárodní organizace IDF (Mezinárodní mlékařská federace), jako příklad lze zejména uvést Bulletin of the International Dairy Federation.
Z globálního pohledu na produkci mléka, který je uveden v grafu 1 jsou patrné některé tendence. Od roku 1992 dochází neustále ke zvyšování celosvětové produkce mléka, která se v tomto období zvýšila o 47,3 miliónů tun. U kravského mléka došlo od roku 1992 do roku 2000 k nárůstu produkce o 23,2 miliónů tun. V průběhu devadesátých let dochází každoročně k mírnému snižování relativního zastoupení kravského mléka na celkové produkci mléka z 88,06 % v roce 1992 na 84,8 % v roce 2000.
Podíváme-li se na strukturu produkce mléka podle jednotlivých druhů v roce 1999 v grafu 2 a odhad pro rok 2000 v grafu 3 tak zjistíme, že vedle krav je dalším významným producentem mléka populace buvolic s produkcí 62,3 miliónu tun v roce 1999. Mléko kozí a ovčí se produkuje v porovnání s mlékem kravským a mlékem buvolů v menší míře. Je velice zajímavé, že v období první republiky (rok 1936) se na našem území, konkrétně v Podkarpatské Rusi chovalo 817 buvolů. U buvolího mléka lze ocenit zejména vysoký obsah mléčných složek. Poněkud překvapivé je, že při dojivosti buvolů v Podkarpatské Rusi (v roce 1936) 1460 kg mléka s obsahem tuku 7,5 až 8,5 %, produkce tuku okolo 116 kg odpovídala výkonnosti plemenice 3000 kg při tučnosti 3,8 %.
V důsledku tvrdých ekonomických podmínek se stupňuje tlak na zvyšování produktivity práce. V tabulce 1 je přehled vybraných členských zemí ICARu a jejich průměrném počtu krav na jedno stádo. Z tabulky 1 je patrný trend zvyšování průměrné koncentrace plemenic na jedno stádo. V ČR je tento ukazatel k dispozici pouze z údajů ČMSCH, a. s., za kontrolu užitkovosti. V počátku kontrolního roku 2001, přesněji k 18. 1., bylo chováno v průměru na jedno stádo v kontrole užitkovosti 202,2 plemenice a průměrný počet krav na jednu stáj byl 122,6, což lze považovat za jednu z konkurenčních výhod chovatelů v ČR, zvláště v porovnání se zeměmi EU, kde je tento ukazatel v průměru nižší.
S procesem koncentrace stád krav dochází také ve většině zemí ke zvyšování dojivosti za rok, jak je patrné v tabulce 2, kde jsou uvedeny některé vybrané členské země ICARu a snižování početních stavů krav, které je patrné z tabulky 3.
Z publikace ICARu Yearly Inquiry on the Situation of Milk Recording in Member Countries je zajímavé dále uvést některé trendy a postřehy z kontroly užitkovosti: ČR patří mezi členskými zeměmi ICARu, mezi země, kde producent hradí velkou část nákladů na KU; má velice vysoký stupeň zapojení plemenic v KU; převážná část plemenic je zastoupena v referenčním stupni A4; v ukazateli nákladovosti kontroly užitkovosti ve stupni kontroly A4 (ICAR používá ukazatel, kdy měří náklady na KU na krávu a rok, které vyjádří v litrech mléka) patří ČR spíše mezi země s nižší úrovní nákladů.
(Použité prameny: Yearly Inquiry on the Situation of Milk Recording in Member Countries, Bulletin of the International Dairy Federations a článek ICAR: a World-wide Organization for Standardization of Animal Recording and Evaluation z www stránek ICARu jehož autorem byl Dr. Joseph Crettenand).
Ing. Pavel Bucek, Ing. Evald Matouš, prof. Ing. Jaroslav Pytloun, DrSc.,
Českomoravská společnost chovatelů, a. s.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *