Cornellský systém ve výživě dojnic

V poslední dekádě měsíce srpna (22. 8. 2017) se v Pohořelicích konala konference o nové metodě hodnocení krmiv pro výživu dojnic. Cornellský systém hodnocení v současné době využívá asi 20–30 % českých farmářů.

Cornellský systém se od roku 1992 vyvíjel paralelně se systémem NRC (2001), ale jeho přístup k hodnocení krmiv je propracovanější. Principem je členění základních živin a složek krmiva na jednotlivé frakce a jejich fyziologie je při trávení sledována odděleně.

Přednášku o využití Cornellského systému pro hodnocení hybridů siláže, dynamiky trávení a jeho aplikaci ve výživě dojnic si připravili dr. Ing. Jiří Třináctý a Ing. Michal Richter (AgroDigest s. r. o., Pohořelice).

Od roku 2015 se změnily názvy dusíkatých frakcí v Cornellském systému. Ve frakci A je rozpustný protein a vznikla nová frakce A1 (pouze amoniak, močovina) a A2, v níž jsou ostatní rozpustné dusíkaté látky (aminokyseliny, peptidy). Nerozpustné látky zůstaly ve frakcích B (s číslováním B1 a B2) a stejná zůstala i frakce C (nestravitelný protein). Rychlost degradace proteinových frakcí (Kd) se potom využívá pro výpočet rychlosti pasáže tráveniny (Kp).

Nově se v Cornellském systému vypočítává také produkce mikrobiálního proteinu. V původním PDI systému do výpočtu vstupovaly jen dva základní parametry, a to protein degradovaný v bachoru a fermentovatelná organická hmota. Cornellský systém vypočítává růst amylolytických a celulolytických bakterií odděleně. Do výpočtu produkce mikrobiálního proteinu jsou zahrnuty parametry fyzikálně efektivní vláknina (peNDF), která ovlivňuje hodnotu pH v bachoru a má tedy vliv na růst celulolytických bakterií a dále degradovatelný podíl amoniaku (frakce A1) a peptidů (frakce A2), za třetí degradovatelný podíl sacharidových frakcí (cukry, škrob, NDF, nerozpustná vláknina) a nakonec močovina recyklovaná přes sliny.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *