CVM – letální porucha u skotu

Postižení nazvané Complex Vertebral Malformation (CVM) bylo objeveno u holštýnského skotu v Evropě teprve nedávno. Přibližně před šesti měsíci byla zveřejněna existence testu umožňujícího určit nositele této poruchy. Počet zemí, které začínají uvádět seznamy vyšetřených plemenných býků na CVM se rozšiřuje. Jedinou institucí, která zatím provádí DNA testy na CVM je Dánský ústav zemědělských věd.

Projevy postižení
Tak, jak vyplývá z názvu poruchy – Complex Vertebral Malformation, u postižených jedinců jsou pozorovány změny na páteři v důsledku znetvořených obratlů. Změny postihují jak krční, tak i hrudní obratle. Kromě zmíněného postižení páteře lze často pozorovat i zkrácení nebo deformace končetin a zmíněná postižení mohou být různě kombinována. V poslední době je postižení dáváno do souvislosti i se změnami na srdci. Postižená telata se rodí s nižší hmotností, předčasně a mrtvá.

Dědičnost
Porucha CVM byla popsána jako postižení s recesivní dědičností. Tvrdí to alespoň dánští výzkumníci, kteří CVM zjistili, popsali a mají v současné době největší počet vyšetřených a sledovaných zvířat. Podle jejich teorie se celá polovina potomstva jedince, který je přenašečem CVM faktoru a zkříží se s jedincem, který není nositelem poruchy, stává přenašečem této poruchy. Při páření dvou přenašečů je pravděpodobnost výskytu malformací v důsledku choroby CVM u 25 % potomků. U přenašečů (heterozygotů) nedochází k žádnému viditelnému projevu choroby. Komplex vertebrálních malformací postihuje pouze homozygoty – tedy jedince, kteří od obou rodičů (býka i krávy) zdědili příslušnou alelu (postiženou část genu). Homozygotní kombinace je pro nositele letální.

Testace
Metoda, která přenašeče poruchy odhaluje, je založena na detekci genetického markeru. Postižený gen způsobující chorobu je tedy testován nepřímo a to prostřednictvím jiného genu – markeru, který se nachází v těsném sousedství genu způsobujícího chorobu. Vyšetření se provádí molekulárně genetickou metodou z deoxyribonukleové kyseliny (DNA). Předností této metody je, že nositele poruchy lze zjistit i v případě, že se u něj fenotypicky neprojeví a zvíře lze vyšetřit bez ohledu na jeho pohlaví.

Zpochybnění?
U popsaného sporu je třeba mít na paměti, že Američané nezpochybňují existenci choroby, ale že naznačují, že způsob její dědičnosti může být komplikovanější, než se dosud předpokládalo. Ve své námitce Američané nabízí hned dvě možná vysvětlení toho, co by mohlo být příčinou statistických odchylek v počtech předpokládaných a pozorovaných malformací u telat. První z nabízených vysvětlení je, že by se v dědičnosti CVM mohl uplatňovat vliv dalšího dosud neznámého genu. Druhým možným vysvětlením statistických nesrovnalostí je efekt neúplné penetrance. Také tento efekt není v přírodě ničím neobvyklým a jev, kdy ne u všech postižených jedinců dochází k plnému rozvoji choroby je znám jak u lidí, tak u zvířat. Charakteristickým jevem při neúplné penetranci genu, je skutečnost, že určité procento postižených jedinců se jeví jako „normální“ a zůstává v populaci nerozpoznáno.

Oficiální stanovisko holštýnské asociace USA
Američané dosud DNA diagnostiku na CVM faktor nedělají a musí v tomto směru vycházet z testů prováděných v Evropě. Na americkém kontinentu je zatím k dispozici pouze omezený počet případů CVM. Z uvedených důvodů je stanovisko Američanů opatrné a oficiálně zveřejněné stanovisko Holštýnské asociace USA je následující: Pro přesné určení způsobu dědičnosti CVM je zatím nedostatek informací. Z uvedeného důvodu je předčasné oficiálně označovat na potvrzeních o původu (TM) a podobných dokumentech údaj o tom, zda jedinec je nebo není nositel CVM.

Starý a nový kontinent
Evropa přikládá otázce CVM mnohem větší význam, než zámoří representované Spojenými státy americkými. Dánsko a Nizozemí například pravidelně zveřejňují seznamy všech dosud testovaných býků a to jak v odborných časopisech, tak na internetu. Kromě býků se v Dánsku již vyšetřují i krávy, u kterých se uvažuje o využití pro produkci býků a u nichž je podezření, že by mohly být nositelkami CVM. V průběhu tří měsíců otestovali 129 krav. Výsledky testace krav potvrdily předpokládané obavy – 34 % z testovaných krav je nositelkami CVM faktoru.

Česká republika
Bez ohledu na budoucí výsledek sporu o způsobu dědičnosti CVM probíhající mezi Evropou a Amerikou, je již dnes jisté, že problém CVM se bude dotýkat především těch oblastí, kde se v minulosti hojně využívali plemeníci mající v původu nositele CVM faktoru. Býk, který se postaral o rozšíření CVM v Evropě a je nyní označován jako „prvotní zdroj rozšíření poruchy“, je býk původem z USA. Býk BELL (Carlin M Ivanhoe Bell) a jeho potomci se v minulosti využívali v řadě zemí a naše republika v tomto směru není výjimkou. Dnes je již po býkovi BELL otestována většina jeho následníků. Z jeho potomků je nyní potvrzeno 74 býků jako přenašečů CVM malformací. Za nositele CVM byli označeni například býci: Jabot, Etazon Lord Lily, KOL Nixon, T Klassy, NJY Hubert, Tornedo a další.
Celá řada býků, u nichž byl nyní CVM faktor zjištěn, byli současně vynikajícími plemeníky, kteří se díky svým plemenným hodnotám umísťovali v národních i světových žebříčcích na předních místech a tak byli v inseminaci hojně využíváni. Příkladem úspěšného CVM pozitivního plemeníka je také býk Jesther – st. reg. NX-698, který je nyní ve světovém žebříčku na 5 místě!
Seznam všech dosud testovaných býků (pozitivních i negativních v CVM), tak jak jsou zahraničními institucemi zveřejňovány, je s českým překladem textů zveřejněn na www. holstein.cz

Řešení
Kdo očekává jednoduché řešení vzniklé situace, bude zklamán. Otázka, co s býky nositeli CVM, kteří jsou vynikající v PH zatím nikdo uspokojivě nevyřešil. U firem zaangažovaných na prodeji semene se lze setkat jak s názorem radikálního zavrhnutí všech nositelů CVM faktoru, tak s benevolentním přístupem doporučujícím s opatřeními počkat až se dědičnost dostatečně přesně prokáže.
K rozhodnutí o povinném testování plemenných býků na CVM (a tím k dalšímu ekonomickému zatížení chovu skotu) nedospěla veterinární služba ani v ekonomicky mnohem vyspělejším zahraničí.
První zemí, která oznámila, že test na CVM faktor zařadí v blízké budoucnosti do svého šlechtitelského programu je Dánsko. Obdobné opatření se očekává také v případě Nizozemí. Podle nám dostupných údajů Holstein Canada se snaží pro Bova-Can Laboratories, SK získat oprávnění testovat CVM faktor. Správní rada Holstein Canada již rozhodla uvádět genotyp CVM na oficiálních formulářích plemenné knihy, přičemž údaj „CVM“ bude označovat nositele, zatímco označení „TVM“ bude znamenat, že jde o zvíře, které bylo testováno a výsledek testu je negativní (tested-free).
Chovatelské instituce řady zemí se k otázce CVM dosud nevyjádřily a přenáší odpovědnost na chovatele.

Doporučení
Opatření, které lze již nyní uplatnit v podmínkách České republiky a to dokonce bez potřeby dalších finančních zdrojů, spočívá ve využití dostupných informací v přípravě připařovacích plánů.
Chovatelé, kteří mají ve stádech krávy a jalovice, které jsou potomky býků, u nichž je zjištěno, že jsou nositelé faktoru CVM, by měli přizpůsobit připařovací plán tak, aby vyloučili další připařování býky, kteří jsou potomky býka BELL a jsou současně nositeli CVM faktoru. Pozor! – ne všichni potomci býka BELL jsou nositeli CVM faktoru.
Opatření zabraňující páření dvou nositelů CVM, by mělo být dostačující k tomu, aby zamezilo předčasným porodům a rození jedinců poškozených v důsledku malformací, jejichž příčinou je homozygotnost v CVM faktoru.
Svaz chovatelů holštýnského skotu ČR připravuje ve spolupráci s Českomoravskou společností chovatelů , a. s., Hradištko, seznam všech býků, kteří jsou u nás možnými nositeli CVM faktoru. Tyto informace, které usnadní pátrání v původech býků, jimž koluje v žilách krev (a geny!) býka BELL, budou v době zveřejnění tohoto článku veřejně přístupné na www.holstein.cz . Počet býků, kteří byli v ČR použiti a jsou možnými nositeli poruchy CVM, se odhaduje na 400. Svaz chovatelů holštýnského skotu bude na zmíněných stránkách měsíčně aktualizovat výsledky vyšetření plemeníků, tak jak budou zahraničními institucemi zveřejňovány.

Možnost provedení testu
Ti, kdo se orientují na produkci plemenných býků se mohou dostat do situace, která bude vyžadovat provedení testů na CVM. Jediným pracovištěm, které servisně test na CVM faktor zatím provádí, je The Danish Institute of Agricultural Sciences. Cena jednoho vyšetření se pohybuje od 70 do 90 USD. V případě vyšetření býka je potřeba zaslat tři inseminační dávky, u krav se zasílá vzorek krve. V případě testace dvojčat je k vzorku krve potřeba dodat i vzorek tkáně (například kousek kůže z ucha). Vzorky k vyšetření nemusí být zasílány ve zmraženém stavu, ale je vyžadováno, aby kontrola původu vyšetřovaného býka byla předem potvrzena a to v souladu s podmínkami vyžadovanými standardem určovaným International Society of Animal Genetics. Pokud vzorky nebudou mít zmíněné potvrzení o původu doloženo, pracoviště je vyhotoví za příplatek 35 USD.
Vyšetření na CVM si může u zmíněného pracoviště zadat kdokoli. U zasílaných vzorků je potřeba vyplnit průvodní formulář v angličtině (formulář zašleme zájemcům na vyžádání). V případě, že se rozhodnete si vyšetření zadat, doporučujeme činit tak hromadně, například prostřednictvím Svazu chovatelů holštýnského skotu ČR. Odeslánním více vzorků současně, lze u dodavatele docílit slevu až 22 % z původní ceny. Pro ty, kteří by chtěli jednat samostatně, připojujeme adresu: The Danish Institute of Agricultural Sciences, Dept. of Animal Breeding and Genetics, Section of Molecular Genetics
Blichers Allé, K 25
DK – 8830 Tjele, Denmark
Kontaktní osobou je Dr. Christian Bendixen, tel. z ČR: 0045 89991356.

Josef Pazdera, Svaz chovatelů holštýnského skotu ČR

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *