Další opatření proti salmonelám

Od počátku ledna 2009 bude součástí Metodiky kontroly zdraví a nařízené vakcinace také národní program tlumení salmonel v chovech brojlerových kuřat. Do programu jež vychází z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 o tlumení salmonel a některých jiných původců zoonóz vyskytujících se v potravním řetězci se budou muset povinně zapojit všichni výkrmci jatečných kuřat bez výjimky.

„Cílem nařízení 2160/2003 je zajistit, aby byla přijata vhodná a účinná opatření na zjišťování a tlumení salmonel a jiných původců zoonóz na všech úrovních produkce, zpracování a distribuce. Zejména pak na úrovni primární produkce, aby se snížil výskyt salmonel v prostředí a tím i riziko, jež představují pro veřejné zdraví. Z tohoto pohledu bude program zahrnovat zejména sledování dvou invazivních sérotypů salmonel v prostředí, a to enteritidis a typhimurium, které představují pro lidské zdraví největší nebezpečí. Do národního programu na snížení výskytu jmenovaných sérotypů salmonel u brojlerů se promítá nařízení komise č. 646/2007, jímž se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2160/2003 a které vedle cíle ještě specifikuje metodiku odběru vzorků. V Metodice kontroly zdraví a nařízené vakcinace bude nový předpis někdy na přelomu října a listopadu. Zatím je program nastaven na období tří let, ale s největší pravděpodobností bude pokračovat i nadále,“ řekla při setkání chovatelů drůbeže ve Větrném Jeníkově MVDr. Marie Bleierová z odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Státní veterinární správy ČR.

Tvrdá realita
Výsledky základní studie, kterou Evropská komise realizovala v členských zemích v období od 1. 10. 2005 do 30. 9. 2006 nebyly pro domácí chovatele brojlerových kuřat příznivé. S téměř desetiprocentní (9,6%) prevalencí salmonel v prostředí zaostávaly hluboko pod evropským průměrem. Do konce roku 2011 se naši chovatelé budou muset vypořádat s požadavkem evropské legislativy na snížení výskytu salmonel (S. enteritidis, S. typhimurium) na úroveň nepřevyšující jedno procento, a to rozhodně nebude jednoduché.
Národní program pro tlumení salmonel v chovech je postaven na dodržování zásad správné výrobní praxe, dále na zajištění nezávadného krmiva, důsledném provádění sanitačních a zoohygienických opatření a samozřejmě na monitoringu zmiňovaných původců zoonóz.
„Monitoring v chovech předpokládá, že chovatelé budou dodržovat zásady správného označování hejna. Jen pro přesnost uvádím, že evropské nařízení hejno definuje jako veškerou drůbež stejného nákazového statusu drženou ve stejném místě nebo ve stejném prostoru a představující epizootologickou jednotku. V případě drůbeže v klecových chovech pak tento termín zahrnuje všechny ptáky sdílející stejný objem vzduchu. Označení hejna se skládá z registračního čísla hospodářství, označení hejna a označení haly. Žádanka na laboratorní vyšetření musí obsahovat číslo hejna a kód vyšetření. V jedné hale může být v průběhu roku více hejn, ale každému chovatel musí přidělit jiné číslo,“ pokračovala specialistka ze Státní veterinární správy.

Metodika odběru vzorků
Vzorky z prostředí se odebírají od každého hejna, a to ve lhůtě tří týdnů před odvozem kuřat na jatky, respektive podstatné je, aby výsledek vyšetření byl známý ještě před porážkou brojlerů. Vzorky odebírají krajskou veterinární správou proškolení chovatelé. K tomuto účelu použijí dva páry stíracích manžet (upevňují se na nohy), přičemž každý pár se použije na polovinu plochy budovy. U hejn do 100 kusů kuřat se mohou použít i tampóny na rukou.
„Před navlečením je třeba navlhčit povrch stíracích manžet nebo gázových tampónů maximálním regeneračním roztokem nebo sterilní vodou či fyziologickým roztokem. Po ukončení odběru vzorků se jak stírací manžety tak i gázové tampóny při sejmutí obrátí tak, aby se na nich přichycený materiál neuvolnil. Potom se vloží do sáčku nebo nádoby a označí se. Takzvané komerční sety, které budou k dostání v laboratořích státních veterinárních ústavů obsahují manžety a tampony včetně vlhčícího roztoku a obalového materiálu na zaslání vzorku,“ upřesnila MVDr. Bleierová.
Vzorky se odesílají do laboratoří státních veterinárních ústavů (SVÚ) v Olomouci, Jihlavě a konečně v Praze, kde je národní referenční laboratoř pro salmonely. Každý vzorek musí být řádně označen a musí se shodovat s přiloženou žádankou. Na tiskopis SVS chovatel mimo jiné uvede, k jakému účelu je drůbež chovaná (konkrétně jde o kuřata chovaná na maso) a zda se jedná o služební nebo úřední vzorek. Formulář ještě obsahuje jméno a adresu chovatele i místo a registrační číslo hospodářství, dále kód vyšetření, informace o vakcinaci a použitých antibiotikách.
V dolní části žádanky je uvedeno o jaký vzorek se jedná (směsný vzorek ze dvou dílčích vzorků stíracích manžet). U označeného vzorku se dále specifikuje druh vzorku (možnosti – manžety, trus, prach, zvířata, stěry, krmivo a voda). Do dalších kolonek se vyplňují další podrobnosti, ať už v podobě označení haly a pořadového čísla hejna nebo informací o počtu ptáků v hejnu. Důležité je také sdělení kdo vzorky odebral a kdy a konečně datum zaslání vzorků do laboratoře, a to včetně kontaktu na odběr provádějící osobu.
„Vzorky by měly být odeslány do laboratoře nejpozději do 25 hodin po odběru. Jednou za čas se budou odebírat i úřední vzorky, v rámci zmiňovaného programu to bude v rozsahu deseti procent hospodářství s více než 5 000 kuřat v hejnu. Mimo to ale krajská veterinární správa může přijít do chovu za účelem odběru vzorků pokaždé, pokud to bude považovat za nutné,“ zdůraznila přednášející.

Úloha KVS
V rámci programu je nejbližším úkolem krajské veterinární správy vyškolit chovatele nebo osoby k odběru vzorků podle zpracované metodiky. Dále bude ověřovat, že výsledky vyšetření na přítomnost salmonel v hejnech kuřat chovaných na maso nebyly zkresleny používáním antimikrobiálních látek. V případě, že se ve vzorku zjistí antimikrobiální látky nebo inhibiční účinek na růst bakterií, bude hejno prohlášeno za pozitivní bez ohledu na negativní potvrzení přítomnosti obou sledovaných sérotypů.
„Při pozitivním nálezu S. typhimurium nebo S. enteritidis ve vzorcích trusu musí chovatel zaznamenat výsledek do Informace o potravním řetězci při vyskladnění kuřat na jatky. Není na místě tento nález zatajit, protože při odhalení namátkovou kontrolou zvířat před porážkou, kterou provádějí naši inspektoři čeká chovatele přísná sankce.
V další fázi chovatel provede kontrolu účinnosti preventivních opatření k zajištění biologické bezpečnosti chovu a odebere vzorky krmiva ze zásobníků, které pošle k bakteriologickému vyšetření. Po vyskladnění kuřat na jatky musí ještě provést důkladnou mechanickou očistu, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, včetně bezpečného odstranění trusu nebo podestýlky. Nato sami chovatelé odebírají stěry k laboratorní kontrole účinnosti dezinfekce. Halu lze osadit dalším zástavem až tehdy, když laboratoř potvrdí že dezinfekce byla účinná. Informace o nákazové situaci v potravinovém řetězci budou pro rok 2009 k dispozici pouze jatečným provozům. Porážení brojlerových kuřat bude nadále probíhat standardním způsobem, to znamená bez vyhlášení mimořádných veterinárních opatření,“ doplnila dále.

Povinnosti chovatelů
V rámci povinností plynoucí z veterinárního zákona a další legislativy jsou chovatelé zodpovědní za zpracování a dodržování sanitačního řádu, dále za vedení evidence o provedených dezinfekčních a preventivních opatřeních, o kontrolách účinnosti dezinfekce a za zpracování provozního řádu chovu.
„V souladu s nařízením č. 852/2004 vyplývají pro chovatele další povinnosti v rámci tzv. hygienických balíčků. Evidence záznamů v hospodářství drůbeže by měla podat informaci o datumu naskladnění drůbeže stejně, jako o jejím původu a množství. Dále se evidují dosažená užitkovost, úhyny, dodavatelé krmných směsí, druh a období používání doplňků včetně ochranné lhůty, příjem krmiva a vody, vyšetření prováděná státní veterinární správou, použitý druh léčiv, datum vakcinace a použité vakcíny, počet kuřat k porážce, předpokládané datum poražení, datum porážky a výsledek, výsledky kontroly účinnosti dezinfekce, výsledky odběru vzorků vody a krmiv a konečně výsledky vyšetření na salmonely. Je třeba si uvědomit, že veškeré tyto kroky směřují k minimalizaci výskytu salmonel v prostředí. Podle již jmenovaného nařízení 2160/2003 se tak od 12. 12. 2010 nebude smět uvádět na trh k lidské spotřebě čerstvé drůbeží maso, včetně masa brojlerů v případě, když nebude splněné kritérium nepřítomnosti salmonel ve 25gramovém vzorku tohoto masa,“ konstatovala na závěr MVDr. Marie Bleierová.
Klíčové informace:
– Česká republika zahájila Národní program na tlumení výskytu salmonel v roce 2007 v reprodukčních a užitkových chovech nosnic.
– Od 1. 1. 2009 budou programy na snížení výskytu salmonel v chovech pokračovat v chovech brojlerů

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *