Další reformy budou zelenější

Rok za rokem mizí nevratně hektary zemědělské půdy pod stavbami, její kvalita se znehodnocuje erozí a emisemi. Intenzifikace zemědělství se nepříznivě promítla do životního prostředí a ohrozila udržitelnost agrární produkce. Naskýtá se otázka, jak zajistit zásobování potravinami a dalšími zemědělskými produkty do budoucnosti. Společná zemědělská politika sice reformu od reformy stále více „zelená“ k dosažení skutečné udržitelné produkce však mají její dosavadní opatření stále ještě daleko.

Při vzniku společné zemědělské politiky (SZP) se Evropa ještě vzpamatovávala z válečného a poválečného nedostatku. Veškerá podpora proto směřovala hlavně ke zvýšení zemědělské produkce a byla na její množství vázaná. Výsledkem byly známé přebytky mléka, másla, hovězího masa či obilí, které bylo třeba za nemalé finanční prostředky stahovat z trhu společenství.
Nemalé jsou i negativní dopady na životní prostředí, zejména eroze půdy, znečišťování podzemních vod, ztráta biodiverzity, omezování environmetálních služeb, jako je třeba opylování, apod. Zemědělství je významným zdrojem emisí skleníkových plynů. Podle Čtvrté hodnotící zprávy Mezinárodního panelu pro klimatickou změnu (IPCC) činil v roce 2005 jeho příspěvek ke globálním antropogenním emisím skleníkových plynů 13,5 procenta. IPCC tvrdí, že zemědělství je odpovědné v celosvětových emisích za asi 60 procent oxidu dusného a kolem poloviny metanu. Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi Evropské unie jsou velké. Přeborníkem v objemu emisí skleníkových plynů je třeba Itálie, Nizozemsko, Malta a Řecko, z nových zemí Maďarsko.
Ukazatelem dopadů na životní prostředí, je třeba přebytek dusíku v půdě. Ten v mnoha zemích unie ve vztahu k zemědělské produkci v posledních klesá, což ukazuje na rostoucí výkonnost zemědělců a snížení environmentálního rizika. Platí to zejména u států, které měly vyšší absolutní hladinu přebytku. Doposud ale v mnoha případech roční přebytek dusíku přesahuje 50 kg na hektar. Přes 100 kg/ha dusíku bylo v letech 2012 až 2014 v Nizozemsku, Belgii, na Maltě a Kypru. Ze zemí střední a východní Evropy měla ve zmíněném období největší přebytek dusíku (zhruba 75 kg/ha) Česká republika. Naopak nejmenší přebytek (pod 10 kg/ha) vykázalo Rumunsko. Zatímco přebytek dusíku signalizuje riziko nebezpečí znečištění, jeho deficit v dusíkové bilanci (tedy součtu obsahu dusíku ve vstupech ve srovnání s dusíkem v plodinách opouštějících pole) ukazuje na pokles půdní úrodnosti.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *