Dánové odchovávají čtyřicet selat

To, že dánští a nizozemští chovatelé prasat patří k evropské extratřídě, se ve zbytku chovatelské Evropy již delší dobu považuje za samozřejmost. Zatímco ještě před dvěma roky na nejlepších dánských farmách odchovávali 35 selat, dnes uvádějí užitkovost prasnic ještě o pět selat vyšší.

 

Podle praktického veterinárního lékaře Hanse Bundgaarda z dánské společnosti Porcus Swine Practice byly reprodukční ukazatele prasnic z chovů vykazujících čtyřicet odchovaných selat na úrovni 18,4 živě narozeného selete ve vrhu, dále se ztrátami do 9 % se 16,74 odstaveného  selete, a to při obrátkovosti 2,4 vrhu za rok.

„Na jedné z farem dosahujících výše uvedené užitkovosti mají 1400 prasnic genetiky Danbred. Je však třeba dodat, že genetika má na dosahovaných výsledcích pouze třicetiprocentní vliv, zbývajícími sedmdesáti procenty je ovlivňuje úroveň managementu. Limitujícím faktorem úspěchu je kvalifikovaný personál, který hraje klíčovou roli v dosažení odpovídající efektivity chovu. V průměru každé odstavené sele ve vrhu navíc například u uvedené farmy se 1400 prasnicemi představuje přínos vyjádřený 75 tisíci eury,“ uvedl na semináři pro chovatele prasat, který 21. až 22. března ve Stříteži u Jihlavy uspořádala společnost Tekro, s. r. o., Hans Bundgaard.

Vyšší užitkovost prasnic je výsledkem cílevědomé šlechtitelské práce. Od roku 1983 se v produkčních chovech začala využívat genetika Dan Bred, což je tříliniová hybridní kombinace vzniklá připařováním prasniček F1 generace (landrasse x yorkshire) s kanci plemene duroc.  O dvanáct let později začali Dánové šlechtit na počet živě narozených selat ve vrhu a v roce 2004 se zaměřili na počet odchovaných selat od prasnice. Odvrácenou stranou mince je ale nižší hmotnost (nedosahující ani jednoho kilogramu) u více než 20 % selat z vrhu.

Ve vrzích s více než 14 selaty praktikují dělené kojení s tím, že z rozděleného vrhu nejprve pijí slabší selata. Z dalších možností, jak pomoci slabším selatům využívají přikrmování  mléčnými náhražkami nebo je překládají pod kojné prasnice. Chovatelé v Dánsku tento systém běžně provozují a považují ho za základní předpoklad pro dosažení lepších produkčních výsledků.*

Více se dočtete v březnovém čísle časopisu Náš chov.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *