Dánsko-české agrární fórum

Více než dvě stovky zemědělských a potravinářských odborníků se zúčastnily v Praze semináře Dánsko-české potravinářské a zemědělské fórum. Zájemce uvítal dánský velvyslanec v ČR Joergen Boejer, českou stranu zastupoval Tomáš Zídek. Úvod patřil seznámení s dánským zemědělským a potravinářským průmyslem, následovalo představení dánských firem v rámci tří specializovaných seminářů a odpoledne měli zájemci možnost se zástupci jednotlivých společností zasednout k jednání u kulatých stolů.

Dánské zemědělství bylo vždy „páteří dánského státu“. Podle uvedených údajů lze velikost zemědělského sektoru vyčíslit počtem 55 000 zemědělských farem, z nichž 22 000 se zabývá ryze zemědělskou výrobou, většinou jde o rodinné farmy o průměrné velikosti kolem 90 ha. Sami Dánové považují svůj úspěch v této oblasti jako výsledek úrovně vzdělání a rozvoje poradenství. Důležitá je spolupráce mezi zemědělským a potravinářským sektorem. „Nejdůležitější je pro nás chov dobytka,“ zaznělo na fóru, vždyť 18 000 chovatelů chová více než 20 miliónů prasat, z toho však 80 % z celkového počtu chovají na 20 % farem.
Sektorem, který vykazuje značný nárůst, je oblast organického zemědělství, která roste velice rychle.
Dánský zemědělský průmysl patří k jedněm z nejefektivnějších v Evropě. Dánsko zaujímá vedoucí pozici jako dodavatel zařízení pro zemědělskou prvovýrobu. Tyto obchodní úspěchy by nebyly možné bez zařízení pro výrobu, zpracování, uskladnění a dopravu, které směřují do prvovýroby a na světové trhy. Přední místo si země drží především jako dodavatel mlékárenských technologií a vybavení jatečných provozů. Vyváží rovněž mlýny, sila, technologie pro ustájení.
Dánský velvyslanec vyjádřil přesvědčení, že fórum v Praze vybuduje základ spolupráce. „Slovo fórum je po tisíce let používáno pro popis místa, kde se lidé scházejí proto, aby si vyměnili nejen peníze a zboží, ale i názory..“ prohlásil.
Dánsko je známé kvalitní produkcí potravin a zemědělských výrobků: vepřové maso, pivo a mléčné výrobky. Místo na potravinářských trzích si však vydobyly také další potraviny a nápoje. V současné době je pátým největším vývozcem zemědělských výrobků a potravin na světě, ty tvoří 20 % z celkového dánského exportu. Pro představu v roce 2000 vývoz zemědělských a potravinářských komodit dosáhl výše 243 miliard českých korun a zaznamenal nárůst oproti roku 1999 o 12, 9%. Z tohoto objemu 70 % vývozu mířilo do zemí EU. Celkový dánský vývoz zařízení a nástrojů v roce 2000 dosáhl 500 miliard Kč a zvýšil se oproti předchozímu roku o 14 %.
Dánský velvyslanec vyjádřil přesvědčení, že předvstupní vyjednávání Česka do EU bude úspěšně zakončeno v roce 2002 za dánského předsednictví. Česká republika tak podle něho bude také vyvážet na evropský trh. Evropský potravinový trh předpokládá roční nárůst o 2 %

Investiční fond pro střední a východní Evropu
Tento fond vznikl v roce 1989 a byl založen ze zákona dánským parlamentem. Hlavní účel, který má plnit je „investovat a poskytovat investice do nově vzniklých demokratických zemí střední a východní Evropy.“ Doposud se v jeho rámci uskutečnilo 306 investic za celkem 2,4 miliardy dánských korun. Z této sumy šla polovina do různých typů půjček a poskytování záruk. Celkem 140 investic mířilo do Polska.
Na prvním místě je poskytování základního kapitálu. Základní podmínkou pro finanční zapojení je, že fond nikdy neinvestuje sám a nikdy na sebe nebere hlavní investiční podíl. Spoluinvestorem musí být další dánská soukromá společnost, která působí ve stejné oblasti. Podíl fondu je nižší než 30 %. Investice míří do sektorů zemědělské výroby, potravinářství, výroby zemědělských strojů. V ČR od roku 1990 došlo k 28 investicím a celé řadě dodatečných investic. Například v roce 1995 investoval dánský fond do velkého semenářského podniku, v roce 1998 do drůbežářského podniku v jihočeském regionu. Ve druhé polovině letošního roku dojde v ČR ke čtyřem až pěti investicím. Půjde o strojní výrobu, investici do nemovitosti, softwaru. Pokud jde o úspěšnost investic, pouze jedna byla úplným krachem a sice v Polsku (jatka). Fond vstupuje do investic jako podílník na vlastnictví. Informace mohou zájemci nalézt na internetových stránkách. www.IOE.dk
Z dalších společností, které se na fóru představily můžeme uvést například SFK Technology, zabývající se zařízeními pro třídění jatečných těl. Nabízí jak zařízení na měření (New UltraFom, AutoFom a další), dále systémy sběru dat a identifikace masa. Dochází tak k naplňování pro krmiváře dobře známé podmínky vysledovatelsnosti „od žlabu po stůl.“ Pro zajímavost – dánský odborník uvedl zisk jedné DM na jatečné prase při využití zařízení umožňující optimální dělení jatečného těla. Při přenosu dat se výstupy dají statisticky zpracovávat pro šlechtitele. Získané údaje jdou dvěma cestami k farmářům a ke šlechtitelům, další informace získává zpracovatel. Označování prasat je numerickým kódem farmy.
Systém musí umožnit vysledovatelnost jednotlivých kusů masa. Například do Velké Británie nebo Francie jsou vyváženy tzv. „adresné partie“. Dalším možným řešením pro dohledatelnost jednotlivých kusů masa je kód DNA, náklady vycházejí na jedno euro na balíček masa.
Ing. Vítek Losenický představil Niro, výrobce sušáren. S další nabídkou přišli společnosti DanBred (Sdružení pro prodej a export chovných prasat), Danske Slagterier(Dánská rada pro sleninu a maso),DMRI Consult (Poradenství pro masný průmysl), Egebjerg Maskinfabrik (dodavatel technologií pro chov prasat), Funki, Hardi SKIOLD (šrotovníky, mlýny, výrobny krmiv) a další.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *