Dědičná informace skotu „nahrubo přečtena“

Americká genetická firma MetaMorphix, jež sídlí v marylandském Savage, oznámila, že má k dispozici tzv. draft genomu skotu. Každé z 3,5 miliard písmen genetického kódu v něm bylo přečteno v průměru jednou. To je celkem málo. Znamená to, že pozice některých písmen už byly potvrzeny několikerým opakovaným „čtením“, zatímco jiná písmena zůstávají „nepřečtena“. Za standard spolehlivosti je obecně považováno pěti až šestinásobné přečtení každého z písmen genomu. K tomu má MetaMorphix ještě hodně daleko a jeho databáze bude navíc obsahovat řadu chyb a nepřesností. Přesto už teď vzbuzuje pokrok této soukromé firmy mezi genetiky i chovateli určité obavy.

Jako soukromá firma nebude mít MetaMorphix zjevně zájem na bezúplatném poskytování informací ze své databáze s genomem skotu. Jen tak se mohou firmě vrátit náklady na čtení genomu skotu zhodnocené o příslušný zisk. Za přístup do databáze MetaMorphixu se budou platit tučné sumičky. Zdaleka ne každý si to bude moci dovolit. I proto sílí hlasy volající po urychleném čtení genomu skotu s podporou z veřejných zdrojů. Vzniklá databáze by byla veřejnosti volně přístupná a hledat by v ní mohl zdarma kdokoli – především výzkumné a universitní týmy, ale i malé rozbíhající se biotechnologické firmy, které nemají kapitálu nikdy nazbyt. Rozvoji nových šlechtitelských postupů a nových biotechnologií by se pak nestavěly do cesty nepřekonatelné překážky v podobě vysokých plateb za klíčové informace o genomu skotu.
Jak tvrdí genetik Allan Archibald z Roslin Institute ve Skotsku, mohla by tato situace ukončit váhání amerického National Institute of Health se spuštěním veřejného projektu na čtení genomu skotu. Archibald poukazuje na skutečnost, že MetaMorphix hodlá podat patentové přihlášky na vybrané sekvence skotího genomu. To by silně zkomplikovalo situaci všem, kdo by chtěli pracovat s dědičnou informací skotu na molekulární úrovni. Ve fázi, kdy jsou písmena genomu přečtena v průměru jen jednou, příval patentových přihlášek ze strany MetaMorphixu nehrozí. To se ale může rychle změnit.
Je proto žádoucí, aby MetaMorfixu někdo ty nejlukrativnější části genomu „vyfoukl“ a nechal je všem volně k dispozici. Projekt financovaný z veřejných zdrojů se pro tyto účely hodí přímo dokonale. To jasně dokazuje situace s čtením lidského genomu, kde soukromá společnost Celera Ganomics nemohla patentovat zdaleka tolik, kolik by chtěla, právě proto, že jí konkuroval Human Genome Project financovaný z veřejných zdrojů. Snaha urvat Celeře z jejího patentového koláče co největší kus patřila k hlavním hnacím motorům Human Genom Project v jeho finálních etapách.
O tom, že v genomu skotu skutečně bude co patentovat, svědčí vcelku výmluvně oznámení MetaMorphixu o objevení 600 000 tzv. SNP. Za touto zkratkou se skrývá anglické slovní spojení single nucleotide polymorphism. Jsou to ta místa dědičné informace, kde se dědičná informace různých jedinců liší v jediném písmeni genetického kódu. Právě tato místa jsou vodítkem pro odhalení různých variant téhož genu, jež se podílejí na různých užitkových vlastnostech. Pozice určitého písmene v konkrétním místě genomu může poskytnout plemenářům informaci o genetických předpokladech k masné nebo mléčné užitkovosti. Halda objevených SNP naznačuje, kde všude by se vyplatilo hledat sekvence, jež by si zasloužily ochrany patentovými právy. Každý, kdo by pak tuto sekvenci použil pro šlechtění nebo pro produkční účely (např. na vytypování těch kusů, které dokážou zužitkovat vydatnou a kvalitní krmnou dávku dramatickým nárůstem užitkovosti) by musel sáhnout do kapsy a platit MetaMorphixu.
MetaMorphix má před zbytkem světa v hledání patentovatelných sekvencí velký náskok. Ve veřejně dostupných genetických databázích najdeme údaje jen o zhruba 2 000 SNP dědičné informace skotu. MetaMorphix svou znalostí 600 000 SNP ostatní genetickou veřejnost poněkud zaskočil. Odborníci, kteří znají zákulisí byznysu s genetickým kódem, ale překvapeni nejsou.
MetaMorphix koupil na jaře roku 2002 firmu Celera AgGen, která byla pobočkou již zmíněné americké firmy Celera Genomics. Celera vedená kontroverzním americkým genetikem Craigem Venterem (známým také pod přezdívkou „genetický Bill Gates“) proslula především lvím podílem na přečtení lidského genomu. Má ale „našlápnuto“ i ve čtení dalších genomů. Zkompletovala např. genom laboratorní myši a tvrdě vydělává na jeho prodeji všem movitým zájemcům. Pobočka Celera AgGen zjevně dosáhla velmi významných úspěchů při čtení genomu skotu. MetaMorphix značnou část svého „genového bohatství“ nezískal vlastní prací, ale koupil je. Rozhodně to nedělal proto, že by chtěl utracené peníze odepsat z daní. Pokud se čtení genomu skotu financované z veřejných zdrojů včas nerozhoupe, dostane MetaMorphix své peníze zpět i s úroky z kapes chovatelů skotu.
Jako soukromá firma nebude mít MetaMorphix zjevně zájem na bezúplatném poskytování informací ze své databáze s genomem skotu. Jen tak se mohou firmě vrátit náklady na čtení genomu skotu zhodnocené o příslušný zisk. Za přístup do databáze MetaMorphixu se budou platit tučné sumičky. Zdaleka ne každý si to bude moci dovolit. I proto sílí hlasy volající po urychleném čtení genomu skotu s podporou z veřejných zdrojů. Vzniklá databáze by byla veřejnosti volně přístupná a hledat by v ní mohl zdarma kdokoli – především výzkumné a universitní týmy, ale i malé rozbíhající se biotechnologické firmy, které nemají kapitálu nikdy nazbyt. Rozvoji nových šlechtitelských postupů a nových biotechnologií by se pak nestavěly do cesty nepřekonatelné překážky v podobě vysokých plateb za klíčové informace o genomu skotu.
Jak tvrdí genetik Allan Archibald z Roslin Institute ve Skotsku, mohla by tato situace ukončit váhání amerického National Institute of Health se spuštěním veřejného projektu na čtení genomu skotu. Archibald poukazuje na skutečnost, že MetaMorphix hodlá podat patentové přihlášky na vybrané sekvence skotího genomu. To by silně zkomplikovalo situaci všem, kdo by chtěli pracovat s dědičnou informací skotu na molekulární úrovni. Ve fázi, kdy jsou písmena genomu přečtena v průměru jen jednou, příval patentových přihlášek ze strany MetaMorphixu nehrozí. To se ale může rychle změnit.
Je proto žádoucí, aby MetaMorfixu někdo ty nejlukrativnější části genomu „vyfoukl“ a nechal je všem volně k dispozici. Projekt financovaný z veřejných zdrojů se pro tyto účely hodí přímo dokonale. To jasně dokazuje situace s čtením lidského genomu, kde soukromá společnost Celera Ganomics nemohla patentovat zdaleka tolik, kolik by chtěla, právě proto, že jí konkuroval Human Genome Project financovaný z veřejných zdrojů. Snaha urvat Celeře z jejího patentového koláče co největší kus patřila k hlavním hnacím motorům Human Genom Project v jeho finálních etapách.
O tom, že v genomu skotu skutečně bude co patentovat, svědčí vcelku výmluvně oznámení MetaMorphixu o objevení 600 000 tzv. SNP. Za touto zkratkou se skrývá anglické slovní spojení single nucleotide polymorphism. Jsou to ta místa dědičné informace, kde se dědičná informace různých jedinců liší v jediném písmeni genetického kódu. Právě tato místa jsou vodítkem pro odhalení různých variant téhož genu, jež se podílejí na různých užitkových vlastnostech. Pozice určitého písmene v konkrétním místě genomu může poskytnout plemenářům informaci o genetických předpokladech k masné nebo mléčné užitkovosti. Halda objevených SNP naznačuje, kde všude by se vyplatilo hledat sekvence, jež by si zasloužily ochrany patentovými právy. Každý, kdo by pak tuto sekvenci použil pro šlechtění nebo pro produkční účely (např. na vytypování těch kusů, které dokážou zužitkovat vydatnou a kvalitní krmnou dávku dramatickým nárůstem užitkovosti) by musel sáhnout do kapsy a platit MetaMorphixu.
MetaMorphix má před zbytkem světa v hledání patentovatelných sekvencí velký náskok. Ve veřejně dostupných genetických databázích najdeme údaje jen o zhruba 2 000 SNP dědičné informace skotu. MetaMorphix svou znalostí 600 000 SNP ostatní genetickou veřejnost poněkud zaskočil. Odborníci, kteří znají zákulisí byznysu s genetickým kódem, ale překvapeni nejsou.
MetaMorphix koupil na jaře roku 2002 firmu Celera AgGen, která byla pobočkou již zmíněné americké firmy Celera Genomics. Celera vedená kontroverzním americkým genetikem Craigem Venterem (známým také pod přezdívkou „genetický Bill Gates“) proslula především lvím podílem na přečtení lidského genomu. Má ale „našlápnuto“ i ve čtení dalších genomů. Zkompletovala např. genom laboratorní myši a tvrdě vydělává na jeho prodeji všem movitým zájemcům. Pobočka Celera AgGen zjevně dosáhla velmi významných úspěchů při čtení genomu skotu. MetaMorphix značnou část svého „genového bohatství“ nezískal vlastní prací, ale koupil je. Rozhodně to nedělal proto, že by chtěl utracené peníze odepsat z daní. Pokud se čtení genomu skotu financované z veřejných zdrojů včas nerozhoupe, dostane MetaMorphix své peníze zpět i s úroky z kapes chovatelů skotu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *