Dekáda v zemědělství nováčků

Úbytek zemědělských podniků a zároveň zvětšování a modernizace zbývajících, růst příjmu v sektoru, zvýšení podílu mladších farmářů či živější zahraniční obchod s agrární produkcí - to jsou některé z pozitivních výsledků vlivu společné zemědělské politiky na státy, které se členy unie staly v květnu roku 2004.

Deset let v Evropské unii a zároveň pod křídly její společné zemědělské politiky se příznivě promítlo do agrárního sektoru deseti nováčků. Celkové hodnocení jeho vývoje v bloku EU-10 i v jednotlivých zemích zveřejnilo Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova (DG Agri) na internetových stránkách Evropské komise. Při bližším pohledu na údaje pro jednotlivé členy desítky je zřejmé, že některé země se od zprůměrovaných údajů pro celou skupinu dost liší.

Jak dokumenty (DG Agri) konstatují, proběhly během poslední dekády v agrárním sektoru deseti nových členských zemí unie podstatné strukturální změny. V souvislosti s rozvojem hospodářství poklesla důležitost primárního agrárního sektoru (prvovýroby), tedy zemědělství, lesnictví a rybářství na celkové ekonomice. Tento trend se projevil v zemích nováčků i v původní evropské patnáctce, kde však byl méně výrazný. V poklesu podílu agrární prvovýroby na celkovém hrubém domácím produktu lze u evropské desítky pozorovat dvě přerušení, kdy naopak došlo ke zvýšení. První nastalo mezi roky 2003 a 2004, tedy těsně před vstupem do unie. Ke druhému došlo po roce 2009 v důsledku krize, přičemž podíl zemědělské prvovýroby na ekonomice se zvyšoval až do roku 2011, kdy opět poklesl. I v roce 2013 však zůstala hodnota tohoto ukazatele v desítce jako celku stále více než dvojnásobná (asi 3,5 procenta) oproti úrovni, jakou měla v patnáctce (asi 1,6 procenta). Nejnižší byla v obou skupinách zemí v roce 2009.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *