Den ve znamení klecí pro nosnice

Je to již čtrnáct let, co akciová společnost Mave Jičín pořádá v rámci akce s názvem Den techniky prezentaci technologických novinek pro zemědělskou praxi. Letošní osmý den, který proběhl v polovině června v Mlázovicích na Jičínsku, byl zaměřen na předvedení obohacených klecí pro nosnice v podnikovém středisku v Soběrazi. Necelá stovka účastníků tradičního setkání tak mohla na vlastní oči vidět klecovou technologii vycházející z požadavků směrnice EK 1999/74 pro 48 000 nosnic.

Akciová společnost Mave Jičín byla založena 1. ledna 1991 a jejími akcionáři je patnáct zemědělských subjektů z okresu. Předmětem činnosti podniku je produkce vajec, vepřového masa a zástavových selat. Vedle toho se akciová společnost se sídlem v Radimi zabývá také nákupem obilí pro krmné účely, výrobou hnojiv a kompostů, obchodní činností, přepravními službami, maloobchodním prodejem a službami veřejného stravování, ubytováním a doplňkovou výrobou.
Pokud jde o živočišnou výrobu, pak jmenovaný podnik s roční produkcí 63 milionů vajec z klecí a devíti miliony vajec z podlahového chovu patří mezi významné hráče na trhu s konzumními vejci. Kromě toho ještě ročně produkuje více než dva miliony násadových vajec masných typů slepic a vyrobí přes 2200 tun vepřového masa.
„S pořádáním Dnů techniky jsme začali v roce 1993. Až do roku 1997 probíhala dnes již tradiční akce každý rok. Šestý ročník jsme uspořádali až v roce 2001, následný o čtyři roky později. Hlavním bodem dnešního osmého setkání, kterého se mimo jiné účastní i zástupci Ministerstva zemědělství ČR, Agrární komory ČR, Státní veterinární správy ČR a naši významní obchodní partneři, je prohlídka produkční haly vybavená technologií obohacených klecí Salmet,“ řekl na úvod ředitel akciové společnosti Mave Jičín Ing. Josef Valenta.

Produkce v klecích i na podlaze
Pokud jde o drůbež, pak aktivity společnosti jsou rozděleny do tří středisek. Klíčové je středisko v Soběrazi, kde je po unií požadovaném snižování koncentrace ve dvanácti halách v klecových systémech ustájeno 240 000 nosnic. Ve středisku v Drahorazi je zavedený welfarový chov nosnic na podestýlce. Ve dvou halách se tam chová 40 000 nosnic. Posledním drůbežářským provozem je rozmnožovací chov masných typů slepic – Cobb 500. Základní rodičovské hejno v počtu necelých 20 000 kusů je ustájeno na podestýlce ve dvou pavilonech v Dřevěnici.
„Středisko v Soběrazi naskladňujeme ve dvou vlnách. Na jaře vozíme jednodenní kuřata bílého hybridu Lohmann white z Německa, na podzim pak odebíráme kuřata Isa brown z líhní Integry Žabčice. V Drahorazi využíváme hybrid Hy Line z maďarské Agrárie Bábolna,“ uvedl vedoucí drůbežářského provozu Vladislav Sedláček.
Podle Sedláčka je dosažení požadované ekonomiky výroby v podlahovém (welfarovém) chovu velmi problematické. U slepic chovaných ve velkých skupinách jsou častější projevy kanibalismu, který se velkou měrou podílí na vysoké mortalitě převyšující i 20 %. „Musí se hledat hybridní kombinace, vhodné pro tento typ technologie chovu. Loni jsme měli vynikající výsledky s kombinací Bovans, ale chov, odkud jsme kuřata nakupovali, skončil na základě rozhodnutí výsledku veterinární kontroly,“ posteskl si.
Uvedl, že problémem je také velký podíl vajec snesených mimo hnízdo, což znamená další náklady na ruční sběr vajec a jejich čištění. Nezanedbatelná není ani skutečnost, že při technologii chovu nosnic na podestýlce je v porovnání s konvenčními klecemi častější výskyt parazitů a škůdců.
Petice pro ministra
„S členstvím v Evropské unii jsme byli donuceni snížit stavy nosnic, což se nám citelně projevilo na ekonomice výroby vajec. Momentálně usilujeme o to, abychom v zavedených technologiích, které splňují veškeré požadavky Evropské unie, mohli produkovat vejce i po roce 2011. Jsme pro využití doby životnosti současných klecových systémů a stejně jako producenti konzumních vajec ve Francii nebo Španělsku chceme oddálit striktní požadavky Evropské unie do roku 2016. V případě, že bychom museli znovu obměňovat technologie, se bez podpory státu neobejdeme,“ nechal se slyšet Ing. Valenta.
Podle vedoucího sekce zemědělských komodit MZe Ing. Miloše Lukáška to ale v Bruselu, kde o příslušných směrnicích jedná Rada ministrů složená ze zástupců všech členských zemí, vůbec nebude snadné. Již nyní lze předpovědět, že uspět s výše navrhovaným požadavkem by se rovnalo zázraku. Nicméně ředitel jičínského podniku patřícího mezi významné producenty konzumních vajec v tuzemsku vyzval přítomné zástupce ostatních drůbežářských závodů, aby svým podpisem podpořili petici za prodloužení doby využívání konvenčních klecí, adresovanou ministrovi zemědělství Petrovi Gandalovičovi.

Stále více vajec z dovozu
Na úkor domácí produkce, která je tradičně na vysoké úrovni, a to jak z pohledu užitkovosti, tak dodržování pravidel Evropské unie směřujících k ochraně životního prostředí, kvalitě zemědělských produktů a zajištění welfare nosnic, domácí trh v mnoha případech zaplavují dovozy vajec ze zapovězených klecových technologií nebo vejce, u nichž skutečný původ již mnohdy ani nelze dosledovat.
„Podnikání v této komoditě rozhodně neprospívá skutečnost, že i některé členské státy, které v tuzemsku obchodují přes obchodní řetězce, neplní standardy pro chov nosnic přijaté Evropskou komisí. Tito obchodníci sjednávají konkrétní dodávky vajec přes internetové burzy, a to bez ohledu na kvalitu finálního produktu, kterou se sleduje často proklamovaná ochrana spotřebitele. Rozhoduje jen cena,“ konstatoval Ing. Valenta a dodal: „V drůbežářské praxi jsem přes 36 let, ale současný stav je neudržitelný. V této zemi se pohřbívá živočišná výroba. Pokud jde o konzumní vejce, tak za posledních šest let vzrostl jejich dovoz více než osminásobně, a to z 57 milionů v roce 2000 na 478 milionů v loňském roce. Postrádám legislativní ochranu a efektivní kontrolu státních inspekčních orgánů nad dovozy vajec ze zahraničí, speciálně pak vajec, která jsou určena pro průmyslové zpracování.“
„Nedoceňujeme vejce jako surovinu nejen pro potravinářský průmysl, ale také farmaceutický a chemický průmysl. Měli bychom vejci dát přidanou hodnotu. Ale k tomu, abychom prorazili, se musíme domluvit se zpracovateli. Jinak máme velmi blízko k tomu, abychom se v komoditě konzumní vejce stali dovozovou velmocí,“ zareagoval doc. Ing. Stanislav Jeřábek, CSc., z MZLU v Brně.

Obohacené klece v praxi
V odpolední části vystoupil obchodní zástupce německé firmy Salmet, GmbH, pro střední, jižní a východní Evropu Wolfgang Schreier, který přítomné seznámil s technickými parametry a přednostmi obohacených klecí z pohledu welfare nosnic. Vyzdvihl investiční odvahu, se kterou jičínská akciová společnost přistoupila ke spolupráci. Pro německou rodinnou firmu, která se od roku 1961 specializuje na technologické systémy pro chov drůbeže, byla hala s kapacitou pro 48 000 nosnic v Soběrazi vůbec druhou největší zakázkou.
Nově instalovanou technologii, kterou lze na základě požadavků Směrnice EK 1999/74 považovat za klecové systémy budoucnosti, si zájemci měli možnost důkladně prohlédnout, protože hala se čtyřetážovými obohacenými klecemi byla zatím prázdná. Pro praxi ale bude zajímavější návštěva více než 150 metrů dlouhé haly po půl roce provozu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *