Diagnostika březosti

Včasná diagnostika březosti je pro chovatele důležitá především z ekonomického hlediska. Metod, kterými lze březost zjišťovat, je celá řada, ale u některých zvířat je jejich využití v praxi omezené. Diagnostika březosti může být buď přímá, za využití klinickéhovyšetření samice, nebo nepřímá, pomocí laboratorního vyšetření tělních tekutin anebo tkání.

V rámci klinických metod detekce březosti se sledují změny pohlavního chování samice, uspořádání břicha, změny na mléčné žláze, vyšetřuje se zevní pohlavní ústrojí a přes stěnu břišní se pohmatem vyšetřuje děloha a přítomný plod. Kromě zevních metod jsou možné také metody vnitřního vyšetření, které se provádí buď přes pochvu anebo přes konečník gravidní samice. K diagnostice je možné použít ultrazvuk nebo rentgen.

 

Zevní vyšetření samice

Sledování pohlavního chování samice po inseminaci má význam zejména u polyestrických zvířat. Spolehlivost metody zvyšuje využití plemeníka pro detekci říje. Tento způsob je nejvíce rozšířen ve velkochovech prasat, kdy se u samice mezi 18. – 22. dnem od poslední inseminace testuje zkušebním kancem reflex nehybnosti. U prasnic lze použít k zesílení příznaků případné říje aplikaci hormonálních preparátů. Na našem trhu je dostupný preparát P.G. 600, který obsahuje sérový a choriový gonadotropin a doporučuje se k diagnostice březosti až po 80. dni od oplození. Reflexologická metoda pomocí zkušebního samce je využívána také u ovcí mezi 14. – 21. dnem a u koz 19. – 22. den od poslední říje. U klisen není tato metoda pro malou spolehlivost rozšířena.

Dále se zevní diagnostika zaměřuje na detekci přítomnosti plodu, a to pohledem, poslechem a pohmatem. Vyšetření pohmatem, balotáž plodu, se provádí u skotu položením ruky před pravou předkolenní řasu a tlakem na břišní stěnu se rozhoupe děloha s obsahem. V případě březosti naráží plod na stěnu břicha a ruku vyšetřující osoby. U ovcí a koz lze nahmatat zvětšený děložní roh nebo i plod mezi 90. – 130. dnem od připuštění. Zvířata jsou vyšetřována pohmatem přes stěnu břicha v sedící poloze. Vyšetřující klečí z levé strany a pravým kolenem přizvedne břicho i s dělohou ze spodu a odtlačuje bachor i dělohu k pravé straně břicha a zde se pravou rukou, kterou zvíře obejme, pokouší o palpaci obřezlé dělohy nebo plodu. U malých zvířat je palpace plodu přes břišní stěnu jediná aplikovatelná klinická metoda bez použití přístrojů. Přesnost metody se zvyšuje zvednutím zvířete za přední končetiny a vyšetřením ihned po defekaci. V pozdějších stádiích gravidity lze u klisny a u krávy (6. – 7. měsíc) pozorovat pohyby plodu, u krav zejména při napojení studenou vodou či dojení. Od konce 7. měsíce březosti krávy lze poslechem zaznamenat srdeční ozvy.

 

 

Vnitřní vyšetření samice

Vaginální a rektální vyšetření se provádí hlavně u velkých zvířat. Vagína se vyšetřuje pohledem pomocí poševního zrcadla či manuálně. Pokud je samice březí, děložní krček je dlouhý, dobře uzavřený a zalepený hlenem. Tento způsob zjišťování gravidity je však jen orientační a v praxi se, na rozdíl od rektálního vyšetření, příliš nevyužívá.

Rektální vyšetření poskytuje spolehlivé výsledky již od 40. dne od inseminace krávy či u klisny od 25. – 28. dne po zapuštění, u prvniček dříve. S růstem plodu a jeho obalů dochází ke zvětšování objemu a hmotnosti dělohy, snižuje se tonus děložní stěny a děloha pomalu sestupuje do dutiny břišní. U skotu k tomu dochází kolem 70. dne březosti. Diagnostiku gravidity u skotu je třeba učinit nejpozději do konce čtvrtého měsíce, protože pak už se děloha nachází příliš nízko v dutině břišní, kde kolem 150. dne dosahuje jejího dna a rozrůstá se hlavně v její pravé polovině. Děloha březí krávy je na pohmat hebká, uvolněná a vláčná s přelévající se tekutinou. V důsledku vývoje plodu v jednom děložním rohu dochází k asymetrii rohů děložních, kterou lze zjistit zejména na kraniálním konci obřezlého rohu od 5. týdne březosti. Později dochází k rozšíření i druhého děložního rohu a těla dělohy. Jistotou, že je samice březí, je nahmatání plodových obalů, placentomů a plodu. Za čtyři týdny po oplození je možné rozpoznat amniový obal, 40. den i alantochorion, 50. den plod a jeho jednotlivé části od konce třetího měsíce. 75. den od inseminace je možné zaznamenat přítomnost placentomů, což jsou útvary vzniklé spojením karunkulů děložní sliznice a kotyledonů choria. U březích klisen je děloha na pohmat tuhá s výrazným tonusem, s rozšířeným jedním děložním rohem o velikosti pomeranče na konci prvního měsíce gravidity. Po 60 dnech je rozšířenina již o velikosti malého melounu a plod se začíná rozrůstat více do děložního těla. Plod lze nahmatat 100 až 120 dní po připuštění. S rozvojem dělohy se zvyšuje přítok krve do ní, rozšiřuje se střední děložní tepna, ve které lze zaznamenat crčivý pulz neboli fremitus.

 

Zobrazovací metody

Rentgenologické vyšetření lze použít až v době, kdy je kostra plodu částečně osifikována. V praxi se využívá při zjišťování březosti u fen (po 45. dni), výjimečně u prasnic, ovcí a koz (po 70. dni). Výhodou je přesné zjištění počtu plodů a jejich uložení a velikost, rizikem však je také případné odumření plodu.

 Ing. Lenka Tůmová a kol. 

ČZU v Praze 

Celý článek najdete v tištěném Našem chovu (7/2015)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *