Diagnostika přispívá ke zdraví

Zdravotní program je podle zástupců Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě prvním krokem na dlouhé cestě za lepším zdravotním stavem prasat v tuzemsku. Jednou ze dvou servisních organizací, jež se podílí na ozdravování našich chovů, je Sevaron poradenství, s. r. o. Ředitel této společnosti MVDr. Marko Žižlavský se v rozhovoru pro týdeník Zemědělec vyjádřil ke zdravotní situaci prasat, drůbeže a také laboratorní diagnostice.

Na jaké činnosti se firma zaměřuje?
Věnujeme se veterinárnímu poradenství v chovech hospodářských zvířat. Zpočátku bylo poradenství zaměřeno výlučně na prevenci nemocí prasat. V současné době se ale odborná konzultační činnost provádí i pro chovy drůbeže a připravujeme její rozšíření i na ostatní druhy hospodářských zvířat. Úzce také spolupracujeme s akciovou společností Bioveta, největším českým výrobcem veterinárních vakcín a farmaceutik. Jako první jsme ověřili účinnost séroterapie a zavedli autogenní vakcínu proti cirkoviru. Nakonec v rámci obchodní činnosti působíme jako importér a distributor veterinárních léčivých přípravků zahraničních firem, jako jsou například Krka, Alfasan a Trei. Jsme držiteli rozhodnutí o schválení veterinárních diagnostických přípravků a dodavateli krmných doplňků a zchutňovadel do krmiv.

Co konzultace v chovech prasat a drůbeže zahrnují?
Samozřejmostí je komplexní diagnostika zdravotního stavu zvířat. Kromě klinického a patologicko-anatomického vyšetření, včetně depistáží na jatkách, jsme schopni zajistit i kompletní laboratorní diagnostiku ve vlastní laboratoři. Na diagnostickou činnost následně navazuje vypracování preventivních a léčebných opatření, jejich průběžná kontrola účinnosti a hodnocení ekonomické rentability provedených opatření.
Kromě toho provádíme také zoohygienická měření, vyhodnocení mikroklimatu stáje a ostatních chyb v použitých technologiích, a to včetně vypracování návrhu řešení na optimalizaci managementu a struktury farmy.

Jaké jsou nejčastější a nejzávažnější problémy v chovech prasat?
V loňském roce byly obrovské problémy se syndromem chřadnutí selat po odstavu, který způsobuje prasečí cirkovirus, typ 2. Bohužel se závažným imunosupresivním působením tohoto virového onemocnění se potýkáme dodnes, navíc nyní často dochází k onemocnění prasat ve vyšších hmotnostních kategoriích. V souvislosti s cirkovirovou infekcí se v našich chovech prasat velmi často setkáváme s těžkým průběhem respiračního syndromu, se streptokokovými meningitidami a záněty kloubů, Glasserovou chorobou a infekčními onemocněními trávicího traktu.
Je možné zdravotní stav v chovech prasat vůbec nějak účinně řešit?
Samozřejmě. Každé onemocnění se dá léčit a kontrolovat. Musíme ovšem vědět, na co se zaměřit, proto je nezbytná komplexní diagnostika. Pokud řešíme pouze část onemocnění a problémů, které se na farmě vyskytují, nikdy nemůžeme docílit nějakého zásadního a dlouhodobého zlepšení.
Zdravotní program se rozhodně zasloužil o větší transparentnost nákazové situace v jednotlivých šlechtitelských chovech prasat. Důležité je v monitorování zdravotního stavu nadále pokračovat a postupně začít sledovat výskyt dalších ekonomicky závažných onemocnění prasat, například PRRS.
Jak vidíte perspektivy domácí produkce vepřového masa?
Čeští chovatelé jsou stejně dobří jako například chovatelé v Dánsku, ale nákazová situace a s ní související zdravotní stav prasat v tuzemsku je momentálně nevyhovující. Zdraví je dnes limitujícím faktorem ekonomiky výroby. Pokud dosáhneme jeho výrazného zlepšení, budou česká prasata plně konkurenceschopná.

Jaký má podle vašeho názoru přínos zdravotní program Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě pro naše chovatele?
Zdravotní program se rozhodně zasloužil o větší transparentnost nákazové situace v jednotlivých šlechtitelských chovech prasat. Důležité je v monitorování zdravotního stavu nadále pokračovat a postupně začít sledovat výskyt dalších, ekonomicky závažných onemocnění prasat, například PRRS.

Zmínil jste, že svou poradenskou činnost zaměřujete i na drůbež. Jaká je zdravotní situace u brojlerových kuřat?
Mateřské rozmnožovací chovy jsou obecně bez významnějších zdravotních problémů, což se pozitivně projevuje na kvalitě jednodenních kuřat. Například ve výkrmu brojlerů se pohybuje mortalita během výkrmu do čtyř procent, přičemž v nedávné minulosti byla o dvě procenta vyšší. U brojlerových kuřat je nejvíce problémů s vývojem kostry jako následek rychlého růstu. Stálým problémem je i výskyt imunosupresních onemocnění, zejména reovirových infekcí, které do velké míry ovlivňují management chovu. Tak se sporadicky objevila i infekční burzitida, která nás překvapila již ve věku dvanácti dnů. V současné době se setkáváme velmi často s infekcí Mycoplasma synoviae, kterou u kuřat detekujeme metodou PCR. Sérologická diagnostika je totiž v tomto období značně nespolehlivá. Nově narůstá problematika mikrobiální dysbalance zažívacího ústrojí, na čemž se nemalou měrou podílí časté používání antibiotik během první fáze výkrmu a zákaz aplikace růstových stimulátorů. Z bakteriálních chorob nejvíce problémů vyvolávají kolisepse, které zpravidla komplikují předchozí virové infekce. V poslední době dochází k nárůstu rezistence Escherichia coli vůči běžně používaným antibiotikům.

A v chovech nosnic?
U komerčních nosnic je ve vztahu k poruchám snášky stálým problémem infekční bronchitida, zejména pokud probíhá souběžně s jiným onemocněním. Mám na mysli především mykoplazmózu, kterou způsobuje Mycoplasma synoviae. V tomto případě je již možná sérologická diagnostika, zejména posouzení pohybu titrů jednotlivých infekcí. Za nezbytné považujeme vytvářet sérovou banku – ve tříměsíčních měsíčních intervalech, což již i některé chovy rutinně provádějí. V posledních letech se znovu objevila problematika aviární encephalomyelitidy, která se v komerčních chovech projevuje rovněž poklesem snášky. Samostatným problémem je masivní výskyt čmelíka kuřího, který v některých chovech dosahuje maximálního výskytu, zejména v horkém letním období.

Na jaká vyšetření se specializujete v laboratorní diagnostice?
Provádíme kompletní mikrobiologická vyšetření prasat, drůbeže, skotu, koní a malých zvířat, dále i sérologická vyšetření prasat a drůbeže. Také vyšetřujeme krmné směsi na přítomnost mykotoxinů, například zearalenonu, vomitoxinu nebo T2 toxinu. Ve spolupráci se společností Genex zajišťujeme i vyšetření molekulárními metodami, zaměřená na zjištění bakteriálních a virových původců onemocnění prasat, drůbeže a malých zvířat.

Jaká je čekací lhůta na výsledek vyšetření?
U mikrobiologických vyšetření je možné podat předběžný výsledek následující den, konečný pak i s citlivostí na ATB do pěti pracovních dnů. V případě stanovení MIC u Brachyspiry hyodysenteriae do dvou týdnů. Výsledky sérologických vyšetření se snažíme odesílat do sedmi pracovních dnů. Stanovení optimální doby vakcinace infekční burzitidy u drůbeže provádíme do 48 hodin od doručení. Jako jedni z mála se snažíme zákazníkům nabídnout vyšetření krmiva na přítomnost mykotoxinů do 24 do 48 hodin od dodání vzorků.

Co můžete v oblasti diagnostiky ještě nabídnout?
Archivujeme všechny původce onemocnění a na vyžádání můžeme zpětně provést další vyšetření nebo zajistit kmeny původců onemocnění do autogenních vakcín. Dále provádíme archivaci krevních sér drůbeže a na požádání zajišťujeme vytvoření sérové banky. Koncem letošního roku ahájíme vyšetření původců onemocnění také molekulárně diagnostickými metodami.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *