Do Belgie za modrobílým skotem

V minulém čísle časopisu jsme vám nabídli reportáž z přehlídky belgického modrobílého skotu tzv. Open Door Day Show, nyní pojďme na exkurzi farem, které ležících v oblasti kolem městečka Ciney, které jsme během cesty do Belgie navštívili.

Holštýnky doplňují masný chov
Elevage de Somme – toto jméno nese farma Michela a Patricie Lievens-Sepul, kteří chovají belgické modrobílé plemeno na Rue de Somme v obci Vezin–Andenne. Přívlastek „de Somme“ je v Belgii zárukou kvality, vždyť otec Michela spolu se svými třemi bratry začal s chovem belgického modrobílého skotu již v roce 1960 a dnes se řadí mezi špičku belgických chovatelů.
Dnes udržuje tradici rodu Michel. Hospodaří se svou ženou na 100 ha zemědělské půdy, kde částečně pastevním způsobem chová 450 až 500 kusů belgického modrobílého skotu.
Na farmě najdeme i několik mléčných krav a kříženek, které používá farmář jako náhradní matky pro embryotransfer. Relativně malé modrobílé tele porodí holštýnská kráva klasickou cestou bez větších komplikací. Mlékem od těchto krav se přikrmují telata do dvou až třech měsíců věku. Telata matek belgického modrobílého, které rodí převážně pomocí císařského řezu, odstavují v jednom až dvou dnech věku, pak dostávají rovněž mlezivo a mléko od holštýnských krav. Matka (BM) rychle zaprahne a za měsíc může být znovu inseminována. Do třech měsíců jsou telata v individuálních boxech, kde má již od prvního dne k dispozici starter, pak jsou převedeny do skupinového ustájení. Vedle objemného krmiva dostávají jalovičky a mladí býčci koncentrát s obsahem 20 % dusíkatých látek (na bázi sóji, ječmene a kukuřice).
V inseminaci používá chovatel známé býky Lasso (ZBM-195), Radar (ZBM-196) a Cubitus. Úspěšnost zabřeznutí po první inseminaci se pohybuje kolem 60 %. Polovina odchovaných telat je určena pro další plemenitbu, 50 % jde přímo na porážku. Ročně farma prodá až 300 embryí, 60 až 70 embryí používá farmář pro vlastní potřeby embryotransferu. Podle Michelových slov lze od jedné BM krávy vypláchnout až 15 embyí. Cena kvalitních embryí se pohybuje okolo 400 eur. Ročně prodá také dva nebo tři býky do inseminace, ale i několik vysokobřezích jalovic, za které chovatel žádá v průměru 3700 eur.

Farma Saint Fontaine
Na farmě Saint Fontaine nedaleko vesničky Pailhe, ze které pochází mj. i českým chovatelům známý Artaban de St Fontaine (ZBM-193), bychom napočítali 350 jedinců plemene belgické modrobílé a rovněž několik mléčných krav. Farmář Luc Mahoux se při selekci ve vlastním stádě zaměřuje kromě jiného na dobře utvářené končetiny, pevnou hřbetní linii a dobře nasazený kořen ocasu. „Zvíře musí být zmasilé s nízkým podílem kostí, ale přesto musí mít pevnou a silnou kostru.“ říká Luc. Bylo pro nás překvapením, jak velký důraz klade farmář při selekci na původ. Jak sám uvedl, v některých případech je pro něj rodokmen hodnotnější, než samotný fenotyp zvířete. Je samozřejmostí, že veškerá plemenitba se na takovéto farmě uskutečňuje pomocí inseminace.
Krávy BM jsou využívány pouze jako dárkyně embryí. Na výplach se z hlediska výživy nijak speciálně nepřipravují, ale prý záleží na konkrétním jedinci.
Telata do čtyř měsíců věku přikrmuje mlékem – u starší kategorie množství nepřesahuje 4 l za den. Odrostlejším dávkuje 2 kg koncentrátu (s obsahem asi 26 % dusíkatých látek). V šesti až sedmi měsících věku přestává chovatel podávat koncentrát a krmí pouze kukuřičnou siláž, kterou sám pěstuje na 90 ha zemědělské půdy.
Značnou část roku tráví většina zvířat na pastvině. V zimě jsou ustájeny ve stlaných skupinových boxech přibližně po deseti kusech. Při výkrmu na pastvině přidává do žlabu trochu koncentrátu a siláže, tak aby příliš pastviny nezatěžoval a zvířata dobře rostla. Při pastevním chovu zdůrazňuje Luc Mahoux nutnost pravidelného odčervování. Veškeré práce na své v okolí vyhlášené farmě zvládá chovatel sám, příležitostně pomáhá rodina.

IBR – žádný problém?
Na farmách silně intenzivně zaměřených, se velmi často se praktikuje systém okamžitého odstavu telat, aby se nebránilo dalšímu využití matky. Většina chovatelů v okolí Ciney produkuje plemenný materiál. Cena za býčka ve věku deseti měsíců se pohybuje od 3000 do 10 000 euro. Farmář Jacques Wylock nabízel mladšího chovného býčka po dobrých předcích dokonce za 2500 eur.
Trochu překvapením byl přístup k prevenci IBR. Ze slov farmářů vyplynulo, že i chovatel, jehož farma je nákazy prostá, může nakupovat zvířata z pozitivních farem. Ta prochází karanténou, vakcinují se a můžou být chována vedle IBR negativních zvířat. Při výběru a prodeji býka do inseminace, musí být na základě krevního testu IBR negativní, tomu ale nemusí vyhovovat celý chov.
Pro chovatele je tento „lehkomyslný“ přístup je dobrý, protože v podstatě neklade zábrany v obchodu s plemenným materiálem. Belgičanům se ale trochu vymstil, když loni propukla na inseminační stanici v Monsu infekce IBR a všichni býci skončili na jatkách. Oni si však s tím až tak velkou hlavu nedělají – jak říkají: „život jde dál.“
Většina chovů v Belgii praktikuje telení pomocí císařského řezu, na některých farmách takto přijde na svět 100 % telat. Cena ani úkon samotný nejsou pro belgické chovatele důvodem riskovat možnou ztrátu telete či dokonce matky. V užitkovém křížení se při použití vhodného býka na dobře vyvinutou krávu větší porodní problémy nemusí vyskytovat. Přirozená plemenitba a inseminace je u belgického modrobílého skotu v Belgii využívána přibližně v poměru 1 : 1, plemenařící chovy však uplatňují výhradně inseminaci. Tu mohou provádět sami farmáři, na císařský řez je nutné povolat veterináře.
Krávy jsou vyřazovány z chovu zhruba po třech telatech. Není to však způsobeno neschopností krávy znovu zabřeznout či snést další císařský řez (není výjimkou ani pět císařských řezů na jednu krávu), ale ekonomickými důvody, jelikož masná užitkovost takto vyřazených krav je ještě na velmi vysoké úrovni.
Býci jsou vykrmováni do porážkové hmotnosti 600 – 750 kg, kterou obvykle dosahují ve věku 15 až 17 měsíců.
Na většině farem jsme se setkali s vyholenými hřbetními liniemi, ale i končetinami a v oblasti pánve u zvířat všech kategorií. Na otázku proč to farmáři dělají odpověděl Michel Lievens: „Zvířata se na hřbetě méně potí a partie se nezapařují.“ Každopádně vyholení zvýrazňuje ty nejlepší jatečné partie a zmasilost zvířat, čímž se farmáři rádi pochlubí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *