Dobrá výživa je jednoznačně in

„In“ a „out“ jsou pojmy, které si většina z nás spojuje spíše se stránkami módních žurnálů než se zemědělstvím. A přece i zde mají své opodstatnění – dovedou totiž jednoduše vyjádřit, co by se podle názoru daného odborníka v chovech praktikovat mělo či nemělo. Názory jednoho z nejpovolanějších amerických znalců Dr. Deana Howese, jehož do České republiky pozvala firma ALLTECH CZ, s. r. o., si poslechly na tři stovky zájemců.

Jedním z nejdůležitějších období u dojnic co se týče výživy je bezesporu období přechodné, tj. období stání na sucho. Po endokrinní stránce se organismus matky připravuje na porod a laktaci. Bohužel podle slov přednášejícího někteří chovatelé krávu v tomto období zanedbávají. Přitom například vybalancovaná minerální výživa může zabránit takovým problémům jako je ulehnutí po porodu nebo záněty dělohy v důsledku zadržených lůžek.
Navíc je příjem krmiva před porodem pozitivně korelován s příjmem těsně po porodu, chovatel by tedy měl usilovat o jeho zvýšení krátce před otelením a vzápětí po něm.
Jako jeden z možných způsobů zvýšení příjmu sušiny v tomto období se jeví podání živých kvasinkových kultur, například kvasinek Saccharomyces cerevisae (YEA-SACC1026) a pufrů. Kvasinky stimulují růst žádoucích mikroorganismů (např. celulolytických bakterií) a pufry udržují optimální pH. Přidání těchto látek během nástupu laktace pak zajistí výrazné zlepšení perzistence laktační křivky.
Podle dr. Howese je potřeba v období před porodem dodržovat zejména následující zásady: komfortní prostředí, přístup k pitné vodě, kvalitní a iontově vyrovnaná krmiva, optimální hladina neutrální detergentní vlákniny, důraz na optimální tělesnou kondici zvířat před porodem, zvýšení obsahu živin suchostojným dojnicím, zvýšení stravitelnosti KD přídavkem kvasinkových kultur, umožnění dobré fermentace přidáním pufrů a kvasinek, optimální mikroklima, dodání stopových prvků alespoň z jedné třetiny v organické formě.
Dále je potřeba průběžně kontrolovat obsah živin v krmivech a nespoléhat pouze na tabulkové údaje a propočty a v žádném případě nepodceňovat riziko mykotoxinů v objemném krmivu.
Dalším neméně důležitým obdobím je odchov jalovic. Efekt kvalitního odchovu není okamžitý, a proto nebývá u některých farmářů dobrou motivací. Podle přednášejícího je to však značně krátkozraký názor. Profitabilita odchovu jalovic se musí zakládat na respektování biologických zásad společně s kvalitním managementem podniku. Dr. Howes doporučuje začít již u mladých telat s podáváním startéru, nejlépe s pomocí specifických krmných boxů stejně tak jako s podáváním mléka nebo mléčné náhražky jednou denně. Ideální je přidání přípravku Bio-Mos a okyselení pomocí Acid-Pak 4-Way.
Další poznámky se týkaly například zkrmování kvasinek. Na půdě univerzity v Kentucky zjistili, že bachor „krmený“ kulturou YEA-SACC1026 obsahuje o 38 % více celulolytických bakterií a o 11 % více anaerobních bakterií než bachor kvasinkami nedotovaný.
Mezi nejčastější chyby chovatelů patří podle přednášejícího například nízký obsah dietetických proteinů v krmných dávkách telat nebo nulová acidifikace přijímaného mléka. Okyselení mléka spolu s dotací Bio-Mosu zajišťuje jeho lepší stravitelnost, potlačuje patogenní mikroorganismy a upravuje funkci střev. To všechno přispívá ke zvyšování denního příjmu potravy, a tím i k vyšší efektivitě chovu skotu jako celku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *