Dobré výsledky v nejistotě

Akciová společnost Vemas se sídlem v Žamberku patří mezi ty chovatele prasat, kteří dovedou využít genetického potenciálu zvířat. S dvaceti pěti odchovanými selaty od prasnice, ale i výsledky užitkovosti, úrovní zdraví nebo produktivitou práce je východočeský zemědělský podnik na srovnatelné úrovni s některými evropskými chovatelskými velmocemi. Přesto nemá svůj osud pevně v rukách.

Žamberecká akciová společnost Vemas, jejímiž majoritními vlastníky jsou Vika Kameničná a ZS Běstovice, navázala na hospodaření bývalého společného zemědělského podniku bez půdy. V praxi to mimo jiné znamená, že východočeští chovatelé prasat mohou počítat jen s omezeným příjmem prostředků z dotací.
„Jediné dotace na které můžeme dosáhnout jsou za kadávery. Dále využíváme dotace na poradenskou činnost spojenou s ochranou životního prostředí a welfare. V oblasti životního prostředí jde o prostředky za tvorbu vývozních plánů na kejdu pro spolupracující podniky. Na dotace pro pořízení technologií to ale při současné situaci, která v chovu prasat panuje, zatím nepřipadá v úvahu, protože na nezbytné prvotní zafinancování z vlastních zdrojů nemáme k dispozici pohotové finanční prostředky. Chovatelé prasat s kompletní výrobou, to znamená od produkce selat po výkrm jsou velmi zranitelní. Musí dodržovat výrobní cyklus, kde hraje velkou roli každý týden. Každý týden se odstavuje, je třeba hnout se selaty z porodny na předvýkrm, odtud na výkrm a z výkrmu na jatka. Jakmile se tento koloběh někde přeruší, nastává problém. Tím, že prasata stále krmíte, si zvyšujete náklady a efektivita výkrmu se vytrácí, protože u přerostlých prasat se zhorší zatřídění a následně zpeněžení,“ uvedl ředitel podniku se 27 zaměstnanci Ing. Jan Bartoš.

Živá selata a vepřové půlky
Hlavními podnikatelskými aktivitami podniku jsou produkce zástavových selat a provoz jatek s kapacitou 11 až 12 000 kusů poražených prasat za rok.
Od základního stáda 650 prasnic plemene české bílé ušlechtilé vyprodukuje Vemas selata, kterými prioritně zastavují svoje výkrmny s více než čtyřmi tisíci ustájovacími místy. „Ročně prodáme přibližně 4000 selat. Poslední dva měsíce zaznamenáváme zvýšenou poptávku po selatech, což bude zřejmě souviset s poklesem stavů prasnic v republice,“ podotkl ředitel.
V podnikové inseminační stanici kanců je ustájeno osm plemeníků domácí i zahraniční genetiky, konkrétně plemen české bílé ušlechtilé, bílé otcovské, česká landrase a hybridní kombinace SL 48 a PIC. Nakupovaní kanci, kteří mají po zdravotních zkouškách a jsou naučeni na odběr spermatu, samozřejmě procházejí karanténou. „V současné době jedeme na genetiku s vyšším podílem pietraina, a to jak prostřednictvím linie 48, tak kanců PIC. Reagujeme tak na požadavek trhu, který dává přednost kvalitnímu vepřovému masu. V podnikových jatkách zpracováváme pouze vlastní produkci. Nemáme vlastní výrobu, děláme půlky na hladko a k tomu prodáváme droby a plsní sádlo. Máme stálé odběratele z blízkého okolí. Když se poráží dostatečné množství prasat a trh není deformovaný, tak se nám jatka ekonomicky vyplácejí,“ pokračoval první muž Vemasu.

Investice do stájí se vyplácí
Výhodou žambereckých chovatelů jsou zmodernizované stáje. Dvě zrekonstruované porodny mají kapacitu po 105 prasnicích, ve stájích pro předvýkrm je ustájeno 2560 odstavených selat. Na tyto kapacity navazuje výkrm s pěti halami pro celkem 4020 ustájovacích míst. Pro reprodukční sféru se ještě využívá jedna hala, která slouží jednak k ustájení plemenných kanců a dále pro prasnice po porodu a pro přibližně 70 prasniček F1 generace (ČBU x ČL). „Další dvě reprodukční haly jsou březárny, kde máme prasnice zatím individuálně ustájené. Budeme muset tento systém ustájení změnit a přizpůsobit ustájovací kapacity požadavkům legislativy Evropské unie na skupinové ustájení. Ale například z pohledu inseminace nebo kontroly zdravotního stavu se nám individuální ustájení osvědčilo,“ doplnil Ing. Bartoš.
Všechny kategorie prasat jsou ustájené na roštech, denní produkce kejdy je 50 m3. Skladovací kapacity, které tvoří tři nadzemní ocelové jímky s kapacitou po 1750 m3, dále několik menších jímek a podroštové prostory vyhovují požadavku na skladování kejdy na dobu šesti měsíců.

Osvědčená klimatizace
Podle slov ředitele stojí za dobrými výsledky v porodnách, ale i v předvýkrmu vyřešená ventilace a klimatizace hal. Zatímco do stájí pro předvýkrm se vzduch nasává podtlakovou ventilací do jednotlivých sekcí z navlhčené chodby, do poroden jde přes klimatizační panely s protékající vodou umístěnými na vnější stěně obvodového pláště. Také ve stájích pro kategorii výkrmu je snaha optimalizovat prostředí a zabránit přehřátí prasat. K jejich ochlazení se využívá mlžení z hadice opatřené tryskami a umístěné nad zvířaty.
Pokud jde o vybavení hal krmnými systémy, tak v porodnách se využívá mokré krmení. Krmné dávky jsou podle zadaných údajů o každé prasnici při naskladnění řízené počítačem. Stáje pro březí prasnice jedou na suché krmení, krmnou dávku nastaví obsluha na zásobníku, umístěným nad korytem. V kategorii předvýkrmu se krmí suchými granulovanými směsmi s tím, že v prvních dvou týdnech se podává medikovaný prestarter. Na něj v krmicí posloupnosti navazuje koncentrovaná směs A0 a teprve po ní se selatům až do přeskladnění do výkrmových hal podává klasická výkrmová granulovaná směs A1. Ve výkrmu se zkrmuje mokrá krmná dávka složená z pšeničného a ječného šrotu a dvou typů koncentrátů a syrovátky. Z těchto komponent se podle růstové křivky míchá až pět druhů krmných receptur, v chovatelské praxi nazývaných polévek.

Výsledky na úrovni
Žamberečtí chovatelé prasat se dosahovanými výsledky reprodukce i užitkovosti řadí mezi lepší průměr v republice. Pokud jde o konkrétní čísla, tak za loňský rok byla užitkovost prasnic na úrovni 25 odchovaných selat (při 11, 8 všech narozených ve vrhu, více než 11 živě narozených a 10,8 odstavených). Ztráty na porodně se pohybují do pěti procent. Podle letošních čtvrtletních výsledků by se do konce roku ve Vemasu mohli dostat dokonce na 26 odchovaných selat.
„S odstavovou hmotností selat nemáme problémy, ve 26 dnech věku dosahují 7,5 až 8 kg. Díky přídavku medikovaného prestarteru v prvních čtrnácti dnech v předvýkrmu je přírůstek na úrovni 300 g, za celou dobu pobytu 44 až 45 dnů pak 440 g. Při těchto přírůstcích mají selata v průměru okolo 27 kg až 28 kg. Při prodeji selat se ale snažíme vejít do hmotnosti 25 kg, protože při jejich zpeněžování se hmotnost nad uváděný limit vypočítává z nižší ceny za jatečná prasata. V našich výkrmových halách selata dosahují přírůstku okolo 850 g při konverzi 2,7. Konverze dělá ekonomiku výkrmu, proto jsme zavedli pro obsluhu prémiový ukazatel limitovaný konverzí do 2,8,“ vypočítal Ing. Bartoš.

Zdraví jako základ
Ztráty na porodně nepřevyšují pět procent, v předvýkrmu pak celkové ztráty (včetně nestandardních a selektovaných) nepřekračují tři procenta a konečně ve výkrmu dosahují do jednoho procenta. „Úhyny většinou pitváme, fotografujeme a děláme si archiv nálezů, abychom při opakování mohli podniknout preventivní medikaci. Máme velmi dobrou spolupráci se zkušeným veterinárním doktorem – praktikem MVDr. Luďkem Novotným, kterému vděčíme za dosaženou úroveň našeho chovu. Mnoho zlepšení ať už z pohledu využití genetického potenciálu, nebo produktivity práce nepřichází v našem případě v úvahu a evropské, respektive světové, ceny obilí, od kterých se odvíjí i cena prasat, nemůžeme ovlivnit. Nezbývá nám než čekat, jak se situace v ekonomice prasat bude nadále vyvíjet,“ řekl na závěr ředitel žamberecké akciové společnosti Vemas Ing. Jan Bartoš

Klíčové informace
 Základní stádo specializovaného podniku tvoří 650 prasnic.
 Výsledky reprodukce: 25 odchovaných selat na prasnici (při 11, 8 všech narozených ve vrhu, více než 11 živě narozených a 10,8 odstavených).
 Výsledky užitkovosti: ve výkrmu selata dosahují přírůstku okolo 850 g při konverzi 2,7. Úhyn: ztráty na porodně nepřevyšují pět procent, v předvýkrmu nepřekračují tři procenta a ve výkrmu dosahují do jednoho procenta.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *