Družstvo investuje po zralé úvaze

Zemědělské družstvo Dolní Újezd u Litomyšle se ve svých podnikatelských aktivitách zabývá zemědělskou i nezemědělskou činností. Mezi chovateli prasat je známé zejména jako jeden ze šesti podniků v republice se zavedeným nukleovým chovem prasat plemene landrasse. Méně zasvěcení se pak o družstvu hospodařícím v pardubickém kraji mohli dozvědět například u příležitosti vyhodnocení národní soutěže Českých 100 nejlepších, které proběhlo v roce 2005 na Pražském hradě.

„Už je to pět let, co jsme na Pražském hradě za přítomnosti prezidenta republiky, předsedy vlády, ministrů a dalších významných osobností převzali ocenění za umístění v soutěži Českých 100 nejlepších. Podle propozic bylo cílem celonárodní soutěže nalézt, vybrat a veřejně slavnostním způsobem ocenit české firmy nebo společnosti z co nejširšího spektra ekonomických aktivit, které dosahují vynikajících, mimořádných nebo pozoruhodných výsledků. Této pocty si velmi ceníme, protože jsme byli jedním ze dvou oceněných zemědělských podniků,“ zavzpomínal v úvodu naší návštěvy předseda představenstva Ing.Václav Klejch.

Představení podniku
Zemědělské družstvo Dolní Újezd se transformovalo v roce 1992 z původního družstva Dolní Újezd, které bylo založeno o dvaačtyřicet let dříve. Hospodaří na osmi tisících hektarech zemědělské půdy, z toho orná půda zaujímá 7000 ha. Pozemky se nacházejí v průměrných klimatických a půdních podmínkách, nadmořské výšce od 350 do 600 metrů. Na celkovém obratu zmiňovaného východočeského družstva se 320 zaměstnanci se více než sedmdesáti procenty podílí zemědělská výroba, zbývajících necelých třicet procent připadá na nezemědělské činnosti.
Rostlinná výroba podniku je soustředěna do dvou středisek (Dolní Újezd a Vidlatá Seč) a zahrnuje pěstování obilnin (4000 ha), řepky (750 ha), máku (500 ha), kukuřice (900 ha) a jetele (850 ha). Na zbývajících 1000 ha jsou louky a pastviny.

Živočišná výroba
Živočišnou výrobu podniku reprezentuje chov skotu, prasat a drůbeže. Pokud jde o chov skotu, tak podnik má v evidenci základní stádo 2200 dojnic s průměrnou užitkovostí za loňský rok 8500 litrů, dále tisíc jalovic, 1200 telat a konečně 800 býků ve výkrmu.
„Chov skotu a zejména výroba mléka představují rozhodující tržní odvětví podniku. Patříme mezi největší výrobce mléka v České republice s denní produkcí okolo 50 000 litrů. Zaměření na tuto komoditu nám v loňském roce v důsledku prudkého propadu cen mléka připravilo mnoho starostí. Propad v tržbách mléka z roku na rok představoval 35 milionů korun. Řadou úsporných opatření se podařilo snížit náklady na litr mléka o korunu, což představovalo celkové úspory asi 18 milionů korun. Pokud by nedošlo k oživení cen mléka, budeme nuceni výrobu částečně redukovat. Výpadek tržeb v roce 2009 částečně nahradil provoz bioplynové stanice,“ konstatoval Václav Klejch.
Dalším odvětvím živočišné výroby podniku je chov drůbeže a prasat. V případě drůbeže jde o výkrm brojlerových kuřat v počtu 110 tisíc kusů v jednom zástavu.
Prasata se v Dolním Újezdu šlechtí asi padesát let. Dělal se tu i duroc, ale nosným programem zůstala landrasse. „Do konce roku jsme byli evidovaní jako nukleový chov, ale protože podle nových kritérií evropské legislativy nemáme jako velký podnik nárok na dotaci na šlechtění, tak vedení podniku oznámilo Svazu chovatelů prasat ukončení činnosti. Respektive si budeme dělat vlastní kontrolu užitkovosti s tím rozdílem, že nebudeme mít výsledky z měření zmasilosti a nebudeme vědět, kde se pohybuje naše genetika v rámci populace. Myslím si však, že požadované parametry jsme schopni uhlídat. Investovali jsme nemalé prostředky na ozdravení a ještě asi před půldruhým rokem se říkalo, že zdravé chovy dostanou vyšší dotaci. Od Svazu chovatelů prasat máme certifikát, že je náš chov prostý PRRS, actinobacila, sípavky, dyzentérie, mykoplazmat. Avizovaných pět tisíc za každého otestovaného a prodaného kanečka jsme ale nedostali. Přitom na produkci kanečků vznikají velké ztráty, protože se vybírají nejlepší zvířata ze široké základny. Například loni jsme z 237 otestovaných kanečků prodali 28 do inseminačních stanic kanců, největším odběratelem je ISK Brná. O kvalitě našich zvířat svědčí i umístění v Topce nejlepších plemeníků. Ke 30. březnu 2010 jsme měli v první padesátce osm kanců, nejlepší na 11. pozici byl 22 Skippy,“ navázal vedoucí chovu prasat Ing. Josef Dušek.

Bioplynová stanice
Výstavbou bioplynové stanice podnik reagoval na nepříznivé výkupní ceny zemědělských produktů živočišné i rostlinné výroby v roce 2006. Elektrické generátory bioplynové stanice mají souhrnný elektrický výkon 750 kW. Současně bude produkováno minimálně stejné množství kW tepelné energie. Plánovaná doba návratnosti bez dotace je sedm let.
„Bioplynovou stanici jsme bez větších problémů dokončili v průběhu první poloviny roku 2008. Celý projekt byl realizován bez podpory Evropské unie z důvodu razantního seškrtání zemědělských dotací pro velké farmy a velká zemědělská družstva Evropskou komisí. Počáteční obavy ze zápachu při zpracování biologicky rozložitelných odpadů se nepotvrdily. Při provozu bioplynové stanice je velmi důležité dodržovat technologickou kázeň,“ zdůraznil předseda Klejch.

Posklizňová linka
V loňském roce v Dolním Újezdu dokončili také výstavbu posklizňové linky. Nově vybudované skladovací kapacity umožňují skladování zhruba ze dvou třetin produkce pro posklizňovou úpravu.
Od nové stavby si dolnoújezdští slibují efektivnější úpravu zrnin a především kvalitnější skladování. Zajímavostí této posklizňové linky je dvoukruhový příjem, který umožňuje současné naskladňování odlišných komodit. Celá linka je ovládána českým řídicím softwarem, díky kterému má obsluha přehled například o naplnění nebo teplotě v silech. Počítačem je možné rovněž spouštět ventilátory a dopravníky, řídit směr dopravy, přijímat nebo expedovat zboží a mnoho dalších funkcí. V sušárně počítač kontroluje teplotu na hořáku a dále teplotu plamene, vzduchu, uvnitř zrna, v kabelech a konečně výkon sušení a aktuální stav motorů. Sila jsou vybavena systémem kontroly plnění, který v případě zaplnění přijímání sám vypne. Přesun materiálu zajišťují dopravníky, které budou v budoucnu nahrazeny levnější obilní pumpou.

Výroba krmných směsís
Výrobna krmných směsí na středisku Desná má plánovanou roční produkci míchárny 1000 tun. Velká část produkce krmných směsí slouží pro potřeby podniku, nedílnou součástí výrobního programu je však i produkce kompletních krmných směsí pro velkoodběratele i drobnochovatele. Stěžejním bodem výroby se staly kompletní a doplňkové krmné směsi pro prasata, skot a drůbež.
„Jak již bylo řečeno, téměř třetinu výkonů podnik dosahuje z nezemědělské činnosti, která zajišťuje řadu činností, které ve většině případů souvisejí se zemědělskou výrobou nebo ji doplňují. Vedle produkce krmných směsí se jedná o výrobu skleníků, montáže dojíren, stájových technologií, systémů čerpání kejdového hospodářství včetně jejich servisu, autodopravu a zemní práce. Dále provádíme a nabízíme prodej pohonných hmot, opravy a údržby osobních a nákladních aut, šití pracovních oděvů, stravování a pořádání společenských akcí, pěstební a těžební práce v lese a některé další. Důležitá je pomoc pracovníků nezemědělských činností při sklizňových pracích, stejně významné je poskytování pracovních příležitostí pracovníkům rostlinné výroby v době vegetačního klidu,“ řekl na závěr předseda představenstva Václav Klejch.
Klíčová slova:
– Zemědělské družstvo Dolní Újezd u Litomyšle obhospodařuje 8000 ha zemědělské půdy, z níž je 7000 ha orné.
– Podnik se zabývá zemědělskou i nezemědělskou činností.
– V rámci živočišné výroby, jež zahrnuje chov skotu, prasat a drůbeže, je pro družstvo stěžejní výroba mléka s denní produkcí okolo 50 000 litrů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *